Zeleninová zahrada a záhon – jak začít?

Čerstvé zelenině se nic nevyrovná, zejména pokud si ji člověk sám vypěstuje. Zpočátku se může zdát vedení zeleninové zahrady náročné, ale zahradničení je velmi obohacující koníček. Co pěstovat na zahradě, jak založit záhon a co sít v březnu?

Chuť čerstvé zeleniny ze zeleninové zahrádky a zeleniny koupené v obchodě, která postrádá chuť, se nedá srovnat. Povaha potravinového systému je taková, že produkty z obchodů s potravinami byly často vypěstovány stovky kilometrů daleko, což znamená, že mezi sklizní a jídelním stolem může uplynout několik dní. Tento proces má často za následek zhoršenou kvalitu produktů.

Ačkoli se pěstování vlastní zeleniny může někomu zdát zdrcující, ve skutečnosti je to mnohem jednodušší, než se zdá. I když nemá člověk zahradu, zeleninový záhon se dá vytvořit i na terase, balkónu, nebo dokonce i v interiéru na okenním parapetu. Je skoro k nevíře, kolik rajčat nebo paprik se dá vypěstovat v jednom květináči!

Domácí zeleninový záhon může být způsob, jak ušetřit peníze a zároveň se přiblížit přírodě. Například i jedna rostlina rajčat je cenově velmi dostupná (cca. 50Kč, semínka jsou ještě mnohem mnohem levnější) a během sezóny poskytne až několik kilogramů rajčat, což stojí mnohem více peněz. Pěstování rajčat a další oblíbené zeleniny ze semínek může ušetří ještě více peněz.

Navíc chuť a struktura produktů vypěstovaných na zeleninové zahradě je skoro neuvěřitelná. A jako bonus se péče o zeleninovou zahrádku počítá jako pohyb, který je velice důležitý pro zdraví. Znalosti náležitostí pěstování zeleniny na zahrádce by tedy měly podobně jako znalost toho, kdy vysadit hortenzie, patřit do základního rozhledu každého zahradníka.

Jak založit záhon na trávníku?

Úspěch zeleninové zahrady závisí na přípravě půdy – špatně připravená půda nemusí mít dostatek živin potřebných k tomu, aby se rostlinám dařilo.

Před založením zahrady je potřeba z plochy odstranit trávu, tím se zajistí rostlinám dostatek prostoru pro růst a eliminuje se konkurenci o vodu a živiny. S přípravou půdy by se mělo začít na podzim před plánovanou výsadbou.

Níže je napsán návod, jak založit záhon na trávníku, který zvládnou i úplní začátečníci. Také tam jsou konkrétní tipy a rady. Jak tedy založit záhon na trávníku?

1. Důležité je vybrat si pro záhon co nejrovnější plochu s dostatečným odvodněním půdy. Zeleninové zahrádky často vyžadují minimálně šest hodin plného slunce denně.
2. Pokud se člověku chce, může půdu otestovat na správnou analýzu živin a pH. To se dělá pomocí sady pro vlastní testování. Obvykle to není nic složitého. Je vhodné řídit se konkrétními pokyny uvedenými na obalu testovací sady.
3. V rozích záhonu je dobré zatlouct do země dřevěné kůly a od kůlu ke kůlu přivázat provázek, který označí hranice záhonu.
4. Poté přichází na řadu namáhavější práce. Musí se odstranit stávající drny ze záhonu. Nejlépe se to dělá rýčem, kterým se zařízne pod drny, aby se uvolnily z půdy. Pro snazší odstranění se dá drn rozřezat na části. Úplné odstranění drnů eliminuje možnost růstu nových rostlin ze zbylých hlíz a semen.
5. Vyndané drny se mohou dát na podzim na kompost a na jaře použít jako hnojivo do zeleninového záhonu.
6. Záhon by se měl zrýt do hloubky zhruba 15 centimetrů, aby se půda zcela rozrušila.
7. Pokud není zeleninová zahrada v půdě bohaté na živiny, je dobré do hlíny nějaké živiny zapracovat.
8. Poté by měla půda jeden až dva týdny odpočívat. Živiny začnou působit a půda se usadí.
9. Před výsadbou je výhodné půdu uhladit hráběmi. Tím se půda před výsadbou finálně připraví.
10. Kdo si chce usnadnit nepříjemnou práci s plevelem, může vymyslet způsob, jak oddělit záhon od trávníku. Zeleninová zahrádka se dá ohraničit cihlami, nebo jiným materiálem. Různé plechy i zastrčené do zeminy jsou také skvělou cestou, jak jak oddělit záhon od trávníku.

Těchto deset jednoduchých kroků zvládne opravdu každý. Je to základ všech zeleninových záhonů. Pokud to člověk neošidí má obrovskou šanci na úspěch.

Co pěstovat na zahradě?

Která zelenina dobře chutná? Odpověď napoví, co by měl člověk vysadit na své zeleninové zahradě. Při rozhodování o tom, co chce člověk pěstovat, je potřeba mít na paměti i několik dalších věcí, kterými je potřeba se řídit při rozvržení zeleninové zahrady.

Na otázku, co pěstovat na zahradě, odpoví každý trochu jinak, protože někomu chutnají rajčata, někomu jinému zase zavařené okurky, ale je potřeba zaměřit se také na to, jaké podmínky, daná rostlina vyžaduje.

I když bude člověk největším milovníkem melounů na světě, je potřeba stále myslet na to, že vypěstovat meloun je v našich podmínkách poměrně těžké, protože vyžaduje teplé a slunné místo, kde nefouká.

Dále také záleží na tom, jak šikovný zahradník člověk je. Ten kdo má obrovskou praxi a hodně volného času, si může dovolit pěstovat úplně jiné plodiny než ten, který se zahradničením teprve začíná a navíc je celé dny v práci.

Pro inspiraci jsou zde vypsané plodiny, které se dají poměrně jednoduše vypěstovat na zeleninové zahrádce v České republice:

• rajče, okurka, paprika
• dýně, patizon, cuketa
• česnek, cibule, červená řepa
• řeřicha, pažitka, petržel, špenát
• mrkev, ředkvička, celer
• hrášek, kukuřice,
• salát, zelí, kapusta
• brambory

Toto jsou tři základní kritéria, na která by měl člověk při vymýšlení, co pěstovat na zahradě, myslet. Důležité je pěstovat to, co danému člověku chutná a vyžaduje to splnitelné podmínky. Když to člověku bude chutnat snáze se přemluví, aby večer po práci rostlinky zalil. Motivace výbornou zeleninou dělá divy.

Výsev zeleniny kalendář

Na internetu je k naleznutí kalendář na výsev zeleniny. V něm je například napsáno, co zasadit v březnu, kdy sázet ředkvičky a jak sázet papriky.

Pokud by člověk vyhledával jednotlivé informace zvlášť trvalo by to dlouho a výsledek by pravděpodobně byl nepřehledný, právě proto lidé vytvořili kalendář na výsev zeleniny. Kromě informací typu, co sít v březnu a kdy sázet salát, tam také obvykle bývají různé zahrádkářské tipy a vychytávky.

Jak zasadit ředkvičky?

Pěstování ředkviček ze semínek je rychlé, snadné a zábavné. Při vhodných podmínkách vyrostou již za čtyři týdny. Lze je pěstovat i na těch nejmenších zahrádkách a jsou skvělým doplňkem zeleninových zahrad. Níže jsou napsány rady, kdy a jak zasadit ředkvičky. Je to skvělá plodina i pro začátečníky.

Je dobré zasadit každých několik týdnů malé dávky, které bude člověk sklízet celé léto. Ředkvičky jsou chutné a dodávají salátům křupavý nádech. Dokonce existují i odrůdy pro zimní pěstování.

Kdy vysévat ředkvičky? Semínka ředkviček je nejlepší vysévat často a po malých dávkách, aby měl člověk průběžnou úrodu. Je potřeba zajistit jim stálé podmínky, aby dobře rostly a jejich růst nebyl nijak omezován.

Kdy tedy zasadit ředkvičky? Brzká doba, kdy zasadit ředkvičky, je na začátku března, ve výjimečných případech i v polovině února. To znamená, že ředkvičky jsou právě jednou z možností, co zasadit v březnu. V takovém případě je potřeba zasadit ředkvičky do předem prohřáté půdy a chránit je chráničkami. Vysévat se dají průběžně až do poloviny srpna.

Kdy vysévat ředkvičky zimní odrůdy? Ideální doba, kdy vysévat ředkvičky zimní odrůdy, je v srpnu a září.

Jak zasadit ředkvičky? Semínka ředkviček se dají sázet rovnou ven, na místo, kde mají vyrůst. Může to být do země, do nádob nebo i do pěstebního sáčku.

Jak zasadit ředkvičky do záhonu? Semínka by se měla dávat zhruba 1 centimetr hluboko a zhruba 2,5 centimetrů od sebe. Vzdálenost mezi řádky by měla být zhruba 15 centimetrů.

Kdy sázet mrkev?

Mrkev je dvouletá zelenina, která se obvykle sklízí v prvním roce růstu, než přezimuje a následující rok vykvete. Mrkev je známá především díky dlouhým oranžovým kořenům, které jíme, ale ve skutečnosti se vyskytuje v několika barvách i tvarech.

Kdy sázet mrkev? Mrkev se vysazuje na jaře a semena vyklíčí za 10 až 21 dní. Od zasetí do sklizně uplyne obvykle 50 až 75 dní. Během jara se může mrkev vysazovat postupně každých několik týdnů. Nejlepší doba, kdy sázet mrkev, je kolem března a dubna. Takže i mrkev je plodina, co sít v březnu.

Kdy sít papriky?

Pěstování různých odrůd paprik se trošku liší, ale obecná pravidla jsou stejná. Když papriky dozrávají ze zelených na žluté, oranžové nebo červené, výrazně se zlepšuje jejich obsah vitamínů i chuť.

Lidé, kteří si myslí, že papriky nemají rádi, často změní názor, jakmile ochutnají plně vyzrálé papriky vypěstované na zeleninové zahradě, protože jsou o mnoho lepší než papriky z velkoobchodů.

Kdy vyset papriky? Kdy sít sazenice paprik, závisí na posledních jarních mrazech. Papriky dobře rostou na vyvýšených záhonech, v nádobách i na záhonech v zemi. Nejlepší doba, kdy sít papriky, je až v květnu.

Jak sázet papriky? Papriky by se měly sázet 18 až 24 cm od sebe na slunné, dobře odvodněné místo. Papriky potřebují alespoň 6-8 hodin slunečního světla denně.

Kdy sázet kedlubny ven?

Kedluben je zelenina, která je často přehlížena kvůli svému zvláštnímu, téměř cizímu vzhledu. Díky rychlému růstu a skvělé chuti by ji však měl vyzkoušet každý zahrádkář.

Kedlubny lze pěstovat jako jarní nebo podzimní plodinu. Horké letní teploty rostlinu stresují a brání růstu jejího výživného stonku ve tvaru cibule.

Kedluben, který může být fialový nebo zelený, patří do čeledi kapustovitých. Je to dvouletá rostlina. V prvním roce roste stonek ve tvaru cibule. Ve druhém roce rostlina vykvete a vytvoří semena.

Kedlubny si vychutnáváme nejen pro jejich chuť, ale i pro jejich výživovou hodnotu. Nabízí vitaminy C, A a K, minerální látky jako vápník, draslík a železo.

Pěstování kedluben nenáročné. Kedlubny rychle dozrávají (již za 6 týdnů) a jsou velice odolné proti škůdcům.

Kdy sázet kedlubny ven? Ideální doba, kdy sázet kedlubny ven, je v dubnu a v květnu. Pokud je člověk milovníkem kedluben a má na záhonku prostor, může vysázet kedlubnu ještě v podzimní vlně.

Kdy sázet salát?

Pěstování salátu je snadné a pěstování salátu v nádobách je ještě snadnější. Vypěstovat si vlastní salát je mnohem levnější než kupovat salát v obchodech. Rozmanitost salátů, které si člověk může vypěstovat, je větší než u salátu kupovaného v obchodě. Saláty mají nejrůznější tvary, barvy a textury. Vypěstováním několika odrůd člověk získá všechny potřebné ingredience pro chutný a barevný salát.

Kdy sázet salát? Nejlepší doba, kdy sázet salát, je v dubnu. Na jaře se sejí semena do vlhké, dobře připravené půdy a přikryjí se velmi tenkou vrstvou kompostu. Také je dobré chránit sazeničky před slimáky a hlemýždi. Salát roste až 10 týdnů – odrůdy salátu s volnými listy rostou kolem šesti týdnů, srdíčkové typy až 10 týdnů.

Kdy sázet rajčata ven?

Pěstování rajčat je zábavná a prospěšná činnost, jejímž výsledkem je spousta čerstvých a výživných rajčat, která chutnají lépe než ty, co si může člověk koupit v obchodech. Rajčata se snadno pěstují a dá se vypěstovat mnoho různých odrůd rajčat, včetně třešňových, švestkových a biftekových, z nichž každá má svůj charakteristický tvar plodů, chuť a kulinářské využití.

Kdy sázet rajčata ven? Pro úspěšné pěstování rajčat je vhodná bohatá, úrodná půda a dobré slunné, chráněné místo. Rostliny je potřeba pravidelně zalévat. K tomu je možné využít pokročilé technologie na zalévání, kdy se neplýtvá vodou.

Rajčata se dělí na dva hlavní pěstitelské typy. Keříčkové typy se obvykle pěstují v květináčích, nebo závěsných koších a jejich stonky se táhnou po okraji. Ostatní rajčata se pěstují ve výšce a jsou podepřeny oporami na rajčata. Konkrétné tyčí, kůlem nebo spirálou.

Kdy sázet rajčata ven? Rostlinky rajčat jsou náchylné na zimu, proto by se měly sázet ven, až když je půda prohřátá. Ideální doba, kdy sázet rajčata ven je tedy, až druhá polovina května. A pokud byla tuhá zima, tak je vhodné ještě chvilku počkat.

Rozvržení zeleninové zahrady

Při rozvržení zeleninové zahrady je třeba dbát na několik věcí. Kromě orientace na správnou světovou stranu, dostatek živin a vhodnou míru světla a stínu, se hodí promyslet také praktickou část věci, jako je například vzdálenost od vody na zalévání, snadný přístup i kombinace rostlin.

Existují totiž některé rostliny, které si navzájem odpuzují škůdce, nebo si jinak pomáhají. Takovým příkladem může být mrkev a cibule. Je dobré vysázet řádek cibule, řádek mrkve, řádek cibule a tak dále. Cibule totiž dokáže výrazně potlačit výskyt pochmurnatky mrkvové, která způsobuje poškození kořenů mrkve. A takových kombinací je celá řada.

Publikováno: 17. 10. 2022

Michal Hardyn

Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.

Twitter LinkedIn Blog