Diabetická nefropatie

Diabetická nefropatie je v současné době hlavní příčinou chronického selhání ledvin nejen v České republice, ovšem i ve vyspělých státech světa a výrazně snižuje kvalitu života pacientů s cukrovkou.

Diabetická nefropatie je onemocnění, které vzniká kvůli změnám v ledvinách u nemocných s diabetem 1. i 2. typu, případně s ostatními typy diabetu. Vzniká následkem diabetické metabolické poruchy a zděděných předpokladů (dosud nepřesně definované genetické predispozice).

Příznaky

Po určitou dobu trvání nefropatie nemusí pacient mít žádné obtíže. Existují tři hlavní klinické příznaky:

  1. trvale přítomná bílkovina v moči (proteinurie)
  2. vysoký krevní tlak, často léčený mnohočetnou kombinací léků na snížení krevního tlaku
  3. prohlubující se porucha funkce ledvin. Tato diabetická komplikace se ve většině případů nevyskytuje jako jediná a téměř vždy je doprovázena diabetickou retinopatií – postižením očí u diabetiků a často též zvýšeným výskytem aterosklerotických komplikací

Klinická stadia diabetické nefropatie

Na základě charakteristických rysů cukrovky 1. a 2. typu, popřípadě jiných typů diabetu, jsou určité rozdílnosti ve vývoji diabetické nefropatie. Diabetes 1. typu je diagnostikován bezprostředně po vzniku nemoci, pacienti s cukrovkou 2. typu jsou často odhaleni až delší dobu po vzniku choroby.

Počátek vzniku diabetu 2.typu je ve vyšším věku na rozdíl od diabetu 1. typu. Diabetická nefropatie je jako komplikace velmi závažná, ať se vyskytne u jakéhokoliv typu cukrovky.

Prvním prokazatelným stadiem diabetické nefropatie je „počínající nefropatie“, která je charakterizována pozitivní mikroalbuminurií (zvýšeným vylučováním krevní bílkoviny albuminu močí do určité hranice – 30-300 mg/l). Přítomnost mikroalbuminurie dává informaci o možnosti trvalého poškození ledvin a dá se odhadnout, že budou postiženy cévy v ledvinách i všechny cévy v organizmu.

Dalším stadiem je stadium „manifestní nefropatie„, které vzniká většinou po několikaletém období, přítomna je trvalá proteinurie – vylučování bílkovin močí (> 300 mg albuminu nebo 0,5 g proteinu v moči za 24 hod.), vysoký krevní tlak a snižující se funkce ledvin.

Dále se snižuje funkce ledvin a dochází k postupnému přechodu do „stadia chronické renální insuficience“ (nedostatečnosti) s projevy obvyklými i u jiných ledvinných onemocnění. V tomto stadiu často dochází k zhoršení kompenzace cukrovky a k její labilitě vlivem poškození ledvin, zhoršuje se i postižení očí a další komplikace mikrovaskulární a makrovaskulární.

Stadium chronického selhání ledvin je konečnou fází diabetické neuropatie, kdy už je nutné zahájit dialyzační léčbu (umělou ledvinou) jako náhradu funkce ledvin.

Nejlepší prevencí je neonemocnět diabetickou nefropatií. Co pro to lze udělat? Základem je trvalá snaha o dosažení a udržení cílových hodnot kompenzace cukrovky. Cílem léčby u pacientů s cukrovkou je trvalá snaha o snížení „mikrovaskulárních“ a „makrovaskulárních“ komplikací.

Jak na to?

  1. Snažit se trvale dosáhnout a udržet co nejlepší, nejtěsnější kompenzaci cukrovky – například hladinu krevního cukru nalačno a po jídle, hladinu glykovaného hemoglobinu (HbA1C).
  2. Dosáhnout co nejlepší kompenzaci krevního tlaku (TK) – užívat pravidelně předepsané léky na vysoký krevní tlak, ideální je kontrolovat svým vlastním tonometrem, zda je krevní tlak do 130/80 (měření provádět vsedě, v klidu, po 15 – 20 minutách bez pohybu, nemluvíme u měření).
  3. Dodržovat doporučenou léčbu porušené hladiny tuků jako např. cholesterolu.
  4. Snažit se o redukci váhy a trvale usilovat o dosažení optimální tělesné hmotnosti a její udržení.  
  5. Snažit se opakovaně a znovu o pravidelnou fyzickou aktivitu, samozřejmě v rámci věku a zdravotních možností.
  6. Dodržovat zákaz kouření.
  7. Docházet na pravidelné kontroly u vašeho specializovaného lékaře a dodržovat jeho doporučení.