O bylinkovém čaji

Bylinky jsou a byly odjakživa výbornými léčivými prostředky. A není nad vlastní umíchanou čajovou směs. Jsou dobré hlavně jako prevence, nemají samozřejmě tak rychlý a velký účinek jako chemická léčiva, ale jsou šetrnější k organismu. Bylinné čaje, masti, obklady a koupele pomáhají a zmírňují určité příznaky a nemoci.

Jedinou nevýhodou je, že léčebná kúra s bylinkami trvá poměrně dlouho a v dnešní uspěchané době chce každý všechno hned, i zdraví. Ne každý přijde bylinným čajům na chuť. Jsou specifické chutí i vůní a k jejich oblibě nevede přímá cesta. Chuť si musí člověk teprve vypěstovat. Ale když například děti vidí, že rodiče bylinky pijí, snáze pak začnou taky.

Bylinnými čaji se nemusí jen léčit akutní potíže, popíjet čaj můžeme i bez zjevného důvodu jen pro radost s hrníčkem v ruce a třeba knihou. Není čaj jako čaj a žádný jiný nevoní tak, jako bylinky s medem. Zkrátka čajem ku zdraví!

Každá bylinka má samozřejmě svůj účinek a existuje obrovské množství publikací a stránek na internetu, kde se dočtete, na co která bylinka je. Jistě většina lidí má aspoň základní pojem o účinku některých nejrozšířenějších bylin, například lipový květ na chřipku, meduňka na uklidnění, heřmánek na žaludek, kopřiva na krev a čištění organismu, jitrocel na kašel.

Sběr bylin

Sbírat a sušit bylinky může každý, není v tom žádná věda. Jen je třeba dodržet pár pravidel. První je, že bylinky zásadně sbíráme nejméně 200 metrů od nejbližší silnice. Jinak spolu s léčivými látkami vstřebáme i jedy z výfukových plynů a také budou stonky zaprášené.

Pokud je předmětem sběru list, sbíráme celé stonky a listy odrhneme, až uschnou. Květy se uštipují ze stonků. Dalším pravidlem je sběr za sucha, tedy nikdy nesbíráme bylinky mokré od deště. Sbírá se většinou v době prvního květu, tedy takové bylinky, které ze dvou třetin kvetou a ze třetiny mají poupata, odkvetlé stonky jsou k ničemu.

Někteří odborníci doporučují i různé fáze dne jako nejlepší ke sběru. Když si donesete sběr domů, nikdy jej neperte. Bylinky pak místo schnutí hnijí. Leda při opravdu velkém znečištění je propláchněte vodou a důkladně protřepte na sítku.

Sušení a uskladnění bylin

Nejlepší styl sušení je, rozprostřít je na nějaký rám pokrytý síťovinou, třeba i starou záclonou nebo rybářskou sítí. Bylinky by měly ze všech stran větrat, tedy rám postavit na nějaké nízké podstavce. V nouzi můžete rozprostřít na zemi archy papíru (v případě vypraných bylinek ale jedině rám).

Bylinky nesmí schnout ve vrstvě, vždy je důkladně oddělte a rozprostřete. Důležité je pomalé postupné schnutí bez přítomnosti přímého slunce. Vůbec nejlepší je vzdušná suchá půda. V paneláku pak aspoň nějaký tmavší kout, kam nemůže slunko.

Když bylinky důkladně proschnou, sdrhneme lístky ze stonků a mezi dlaněmi je do nějaké mísy rozemneme na menší kousky. Totéž uděláme s květy.

Takto připravené, usušené bylinky nasypeme do papírových (nikdy plastových!) sáčků nebo ještě lépe do čistých skleněných (důkladně suchých!) dóz. Bylinky skladujeme na suchém temném místě, třeba na horní polici ve špajzu. Takto uskladněné vydrží rok. Každý rok bychom si měli nasbírat a nasušit čerstvé, víc než rok by se bylinky používat neměly.