Mononukleóza – co to je, příznaky, u dětí

Mononukleóza je virová infekce, která každoročně postihuje miliony lidí na celém světě. Je nejvíce rozšířená mezi dospívajícími a mladými dospělými. Co to je mononukleóza? Jak se přenáší mononukleóza a jaké jsou její příznaky? Jaká je inkubační doba mononukleózy?

Toto onemocnění, kterému se často přezdívá „nemoc z líbání“, se šíří především slinami, a proto je rozšířené mezi dospívajícími a mladými dospělými. Navzdory své hovorové přezdívce je infekční mononukleóza více než jen důsledkem romantických setkání – může postiženým způsobit značné potíže a narušit jejich každodenní život.

Obsah článku

Mononukleóza je virové infekční onemocnění způsobené virem Epstein-Barr (EBV), který se často šíří prostřednictvím slin.

Typickými příznaky mononukleózy jsou únava, bolest v krku, zduřelé lymfatické uzliny a horečka. Dalším možným příznakem je vyrážka připomínající spalničky.

Mononukleóza se přenáší především líbáním, dále také sdílením nádobí, nápojů nebo jídla s nakaženou osobou.

Léčba mononukleózy je obvykle zaměřena na zmírnění příznaků a podporu zotavení. Zahrnuje odpočinek, dostatečnou hydrataci, speciální dietu, léky proti bolesti a horečce a v některých případech mohou být předepsány kortikosteroidy nebo antibiotika, pokud se vyvinou komplikace.

Co to je mononukleóza?

Infekční mononukleóza je virová infekce způsobená především virem Epstein-Barr (EBV), který patří do rodiny herpesvirů. Toto nakažlivé onemocnění se šíří výměnou slin, proto se mu přezdívá „nemoc z líbání“.

Mononukleóza se však může šířit i jinými formami blízkého kontaktu, například sdílením nádobí nebo pitím ze stejné sklenice jako infikovaný jedinec. Jakmile se virus dostane do těla, zaměří se na bílé krvinky zvané lymfocyty, zejména B lymfocyty, a infikuje je, což vede k jejich abnormálnímu nárůstu.

Ačkoli je infekční mononukleóza často samovolně probíhající onemocnění, které odezní samo díky odpočinku a podpůrné péči, je nezbytné, aby jedinci s podezřením na mononukleózu vyhledali lékařskou pomoc za účelem stanovení přesné diagnózy a vhodné léčby. Léčba mononukleózy se obvykle zaměřuje na zmírnění příznaků, jako jsou léky proti bolesti a horečce, dostatečná hydratace a odpočinek.

Jedinci s komplikacemi nebo závažnými příznaky mononukleózy však mohou vyžadovat další lékařský zásah. Kromě toho může proti šíření mononukleózy pomoci dodržování správné hygieny, například pravidelné mytí rukou a vyhýbání se blízkému kontaktu s infikovanými osobami, vzhledem k infekčnosti mononukleózy..

Mononukleóza – příznaky, inkubační doba

Mezi charakteristické příznaky infekční mononukleózy často patří extrémní únava, horečka, bolest v krku – mononukleóza může způsobit i zduření lymfatických uzlin na krku. Inkubační doba mononukleózy je obvykle během čtyř až šesti týdnů po vystavení viru. Únava spojená s mononukleózou může být zdrcující, může trvat týdny nebo dokonce měsíce a může narušovat každodenní činnosti a povinnosti.

Mezi další běžné příznaky mononukleózy patří bolest hlavy, svalů, nechutenství a někdy i mononukleotická vyrážka. V některých případech může mononukleóza vést také ke komplikacím, jako je zvětšení sleziny nebo jater, žloutenka nebo zánět jater (hepatitida).

V některých případech může způsobit mononukleóza vyrážku připomínající spalničky.

Projevy mononukleózy

Projevy mononukleózy se mohou u jednotlivých osob značně lišit, existuje však několik společných příznaků, na které je třeba si dát pozor. Jedním z nejvýraznějších příznaků je extrémní únava, která může být zdrcující a přetrvávající, trvající týdny nebo dokonce měsíce.

Jedinci s infekční mononukleózou často pociťují hluboký nedostatek energie, který narušuje jejich schopnost vykonávat každodenní činnosti. Vedle únavy je dalším charakteristickým příznakem bolest v krku, která se vyznačuje bolestí, nepříjemnými pocity a obtížemi při polykání. Hrdlo může být zarudlé a oteklé a jedinci mohou mít také bílé skvrny nebo hnis na mandlích.

Dalším typickým příznakem mononukleózy jsou zduřelé lymfatické uzliny, zejména na krku a v podpaží. Tyto lymfatické uzliny mohou být na dotek citlivé nebo bolestivé a mohou se výrazně zvětšit. Častá je také horečka, jejíž teplota často stoupá nad 38 °C. Mezi další příznaky může patřit bolest hlavy, svalů, zimnice a nechutenství.

U některých jedinců se může objevit mononukleotická vyrážka, která se obvykle projevuje jako malé červené skvrny připomínající spalničky nebo vyrážku z horka. Ve vzácných případech může mononukleóza vést ke komplikacím, jako je zvětšení sleziny nebo jater, žloutenka nebo zánět srdce (myokarditida) či mozku (encefalitida).

Zduřelé lymfatické uzliny na krku mohou být příznakem mononukleózy.

Jak se přenáší mononukleóza

Mononukleóza se šíří především slinami, proto se jí přezdívá „nemoc z líbání“. Virus se však nepřenáší pouze líbáním. K šíření viru může vést i sdílení nádobí, nápojů nebo jídla s nakaženou osobou. Navíc kontakt s kapénkami vylučovanými dýchacími cestami při kašli nebo kýchání nakažené osoby může rovněž vést k přenosu mononukleózy, takže je možné se mononukleózou nakazit při blízkém osobním kontaktu.

Jakmile se někdo nakazí virem EBV, zůstává virus v jeho těle po celý život neaktivní. Může se však pravidelně reaktivovat, i když obvykle bez příznaků. EBV virus infikuje buňky a replikuje se v buňkách hrdla a slinných žláz, což umožňuje jeho vylučování ve slinách. Toto vylučování viru umožňuje přenos mononukleózy na ostatní.

Ačkoli je mononukleóza nakažlivá, ne u každého, kdo je viru vystaven, se objeví příznaky. Někteří jedinci mohou být nositeli viru, aniž by kdy pocítili příznaky, zatímco jiní mohou mít pouze mírné příznaky nebo krátké onemocnění. V akutní fázi infekce, kdy jsou příznaky přítomny, jsou však jedinci nejvíce nakažliví.

Je důležité, aby osoby s mononukleózou přijaly preventivní opatření, která zabrání šíření viru na ostatní, například dodržovaly správnou hygienu rukou, nesdílely osobní předměty a zdržely se líbání nebo intimního styku, dokud již nejsou nakažlivé.

Léčba mononukleózy

Mononukleóza nemá žádnou specifickou léčbu ani lék, protože je způsobena virovou infekcí, nejčastěji virem Epstein-Barr (EBV). Ve většině případů mononukleóza odezní sama během několika týdnů až měsíců při klidovém režimu a symptomatické léčbě. Určitá opatření však mohou pomoci zmírnit příznaky a zvládnout komplikace:

  • Odpočinek: Dostatek odpočinku je zásadní pro to, aby se tělo mohlo s infekcí poprat. Je nezbytné vyhnout se namáhavým aktivitám, protože nadměrná námaha může prodloužit rekonvalescenci a zvýšit riziko komplikací.
  • Hydratace: Pití velkého množství tekutin, jako je voda, bylinné čaje nebo roztoky elektrolytů, pomáhá předcházet dehydrataci, zejména pokud je přítomna horečka nebo bolest v krku – mononukleóza může způsobit i zduření lymfatických uzlin na krku.
  • Léky proti bolesti: Volně prodejné léky proti bolesti, jako je paracetamol nebo ibuprofen, mohou pomoci snížit horečku a zmírnit bolest spojenou s bolestí v krku a bolestmi těla. Aspirinu je však třeba se vyhnout, zejména u dětí a dospívajících.
  • Úleva od příznaků: Dočasnou úlevu od příznaků bolesti v krku může přinést kloktání teplé slané vody, používání pastilek nebo spreje do krku a cucání ledové tříště. Používání zvlhčovače vzduchu v ložnici může navíc pomoci zmírnit překrvení a uklidnit suché nebo škrábavé hrdlo.
  • Kortikosteroidy: V některých případech mohou být předepsány kortikosteroidy ke zmírnění těžkého zánětu a otoku krku, mandlí nebo lymfatických uzlin, zejména pokud je výrazně zhoršeno dýchání nebo polykání.
  • Antibiotika: Protože mononukleózu způsobuje virus, antibiotika proti ní nejsou účinná. Pokud však mononukleózu komplikuje bakteriální infekce, například angína nebo sekundární bakteriální infekce, mohou být antibiotika předepsána.
  • Kontroly: Pravidelné lékařské kontroly můžou být nezbytné k posouzení příznaků, sledování komplikací a zajištění řádného zotavení. V závažných případech nebo při výskytu komplikací může být nutná hospitalizace a podpůrná péče.

Pro jedince s mononukleózou je důležité, aby se řídili doporučeními svého lékaře, dostatečně odpočívali, zůstávali hydratovaní a vyhýbali se kontaktním sportům nebo aktivitám, které mohou představovat riziko poranění nebo prasknutí sleziny, dokud je nepovolí lékař.

Mononukleóza dieta

Při léčbě mononukleózy může udržování vyvážené stravy pomoci podpořit imunitní systém organismu a podpořit uzdravení. Přestože neexistuje žádná specifická dieta pro mononukleózu, určitá dietní doporučení mohou pomoci zmírnit příznaky a podpořit celkové zdraví v období rekonvalescence.

Při mononukleóze dieta hraje klíčovou roli pro podporu zdraví jater. Doporučuje se konzumovat lehká a snadno stravitelná jídla, aby se minimalizovala zátěž na játra. Pokrmy by měly být připravovány vařením ve vodě nebo dušením v páře, aby se snížil obsah tuku a zjednodušil se trávicí proces.

Při výběru masa je vhodné preferovat bílé druhy, jako jsou ryby, kuře nebo králík, protože jsou méně tukové a snáze stravitelné než červené maso. Je důležité se vyhnout ostrým, smaženým nebo hodně tučným jídlům a polotovarům, které mohou zatížit játra.

Součástí jaterní diety při mononukleóze je také omezení konzumace sladkostí, uzenin, majonézy a tatarky. Tyto potraviny mohou obsahovat přebytečný tuk a cukry, které by mohly zhoršit stav jater. Důraz by měl být kladen na konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny, celozrnných obilovin, luštěnin a ořechů, které poskytují důležité živiny a vlákninu pro podporu trávení a celkového zdraví.

Kromě toho je vhodné na období léčby mononukleózy zcela vynechat konzumaci alkoholu po dobu minimálně 6 měsíců. Alkohol může zvýšit zátěž na játra a zpomalit proces hojení. Při mononukleóze dieta a její dodržování, stejně jako omezení konzumace škodlivých látek, hraje významnou roli a může pomoci při urychlení zotavení a minimalizaci komplikací spojených s mononukleózou.

Odlehčená méně tučná strava s velkým množstvím zeleniny může pomoci při léčbě mononukleózy.

Mononukleóza u dětí

Mononukleóza může postihnout děti všech věkových kategorií, i když u mladších dětí je méně častá než u dospívajících a mladých dospělých. Mononukleóza u dětí se obvykle vyznačuje podobnými příznaky jako u dospělých, včetně únavy, horečky, bolesti v krku, otoku žláz a někdy i vyrážky.

Mononukleóza u dětí se však může projevovat mírnějšími příznaky, což ztěžuje její diagnostiku, zejména proto, že malé děti mohou mít problémy sdělit své potíže. Rodiče by měli příznaky svého dítěte pečlivě sledovat a při podezření na mononukleózu vyhledat lékařskou pomoc, zejména pokud příznaky přetrvávají nebo se časem zhoršují.

Vzhledem k možným komplikacím spojeným s mononukleózou, jako je zvětšená slezina nebo zánět jater, je nezbytné, aby rodiče dodržovali doporučení lékaře týkající se odpočinku, hydratace a léčby příznaků u svého dítěte.

Přestože neexistuje žádná specifická léčba mononukleózy, podpůrná péče, včetně dostatečného odpočinku, tekutin a volně prodejných léků proti bolesti a horečce, může pomoci zmírnit potíže a podpořit zotavení.

Rodiče by navíc měli zajistit, aby se jejich dítě vyhýbalo kontaktním sportům a náročným aktivitám, dokud je nepovolí lékař, aby se předešlo riziku zranění nebo komplikacím způsobeným zvětšenou slezinou. Vzhledem k infekčnosti mononukleózy je navíc doporučená izolace, dokud nedojde k zlepšení stavu.

Mononukleóza vs angína

Angína vs mononukleóza jsou dva odlišné zdravotní stavy, které mohou způsobovat příznaky související s krkem a lymfatickými uzlinami, mají však různé příčiny, příznaky a léčbu.

Angína je zánět mandlí, které se nacházejí v zadní části krku, obvykle způsobený bakteriální nebo virovou infekcí. Mezi běžné příznaky angíny patří bolest v krku, potíže s polykáním, zduřelé a červené mandle, horečka, bolest hlavy a zduření lymfatických uzlin na krku.

Angínu mohou způsobovat různé bakterie, například Streptococcus pyogenes (streptokok skupiny A), nebo viry, například virus Epstein-Barr (EBV), který může způsobovat i mononukleózu.

Infekční mononukleóza je virová infekce způsobená virem Epstein-Barr (EBV). I když se při projevech mononukleózy mohou vyskytovat příznaky jako je horečka, bolesti v krku – mononukleóza může způsobit i zduření lymfatických uzlin na krku, často se jedná o obecnější příznaky jako je únava nebo malátnost.

Jedním z klíčových rozdílů mezi angínou vs mononukleózou je jejich základní příčina. Angína je primárně způsobena bakteriální nebo virovou infekcí postihující mandle, zatímco mononukleóza je způsobena konkrétně virem Epstein-Barr. Mononukleóza navíc obvykle způsobuje více systémových příznaků a může vést ke komplikacím, jako je zvětšení sleziny nebo zánět jater.

Léčba angíny zahrnuje odpočinek, tekutiny, léky proti bolesti a někdy i antibiotika, pokud je příčina bakteriální. Naproti tomu léčba mononukleózy je obvykle podpůrná, zaměřená na zmírnění příznaků a umožnění přirozeného zotavení organismu, protože antibiotika nejsou účinná proti virovým infekcím, jako je EBV.

© 2024 Vmagazin.cz | Nakódoval Leoš Lang