Vitamín D
Vitamín D je nezbytný pro vstřebávání vápníku z potravy a pro jeho následné vázání v kostech. Vápník tvoří 99 % lidské kostry a vitamín D je jeho velkým pomocníkem.
Pokud dojde k dlouhodobému nedostatku vitamínu D, sníží se hladina vápníku a fosfátů v organismu. V důsledku tohoto nedostatku potom dochází k tzv. řídnutí kostí.
Nízký příjem vápníku a vitamínu D v dětství a pubertě je sice již nenahraditelný – u dívek končí růst přibližně v 15 letech (v závislosti na hormonálních změnách), u chlapců okolo 17. až 18. roku – hustotu, kvalitu a zdraví kostí je však potřeba udržovat v průběhu celého života.
Následky nedostatku vitamínu D
Pokud vitamín D lidskému organismu dlouhodobě chybí, nastává problém. V České republice s osteoporózou, tedy řídnutím kostní tkáně, bojuje téměř tři čtvrtě milionu lidí. Důvodem může být stále přetrvávající mýtus v podvědomí lidí, že vápník a vitamín D potřebují jen děti.
Kvůli tomu většina Čechů stále trpí jejich nedostatkem. Vápník a vitamín D je potřeba doplňovat neustále, v průběhu celého života. Vitamín D významně ovlivňuje homeostázu (dynamickou rovnováhu) vápníku a fosforu a mineralizaci kostní tkáně.
Nedostatek vitamínu D se v dětském věku projevuje jako křivice. Při ní dochází k nedostatečné mineralizaci, a tím i kalcifikaci tkáně. Chrupavčitá část roste normálním tempem, ale není včas nahrazena mineralizovanou kostní tkání. U dětí pak dochází k deformujícím změnám kostry, resp. postavy.
Vitamín D není vhodný pouze pro zdraví a pevnost kostí. Odborné studie dokazují, že jeho úloha pro organismus je mnohem komplexnější. Chrání srdce, snižuje riziko nádorových onemocnění a mnoha současných civilizačních chorob, jakými jsou cukrovka či roztroušená skleróza.
Také pozitivně ovlivňuje celkovou imunitu. Vitamín D hraje důležitou roli i v imunitním systému a jeho dostatečná hladina příznivě ovlivňuje imunitu dítěte.
Zdroje vitamínu D
Základním zdrojem vitamínu D je sluneční záření. Díky sluníčku lze získat až 80 % z celkového doporučeného denního příjmu tohoto vitaminu. Na slunci bychom měli každý den pobýt zhruba 20 minut. Teprve po této době se totiž vitamín D do těla dostává.
Při slunění je nutné brát na vědomí nejen doporučení dermatologů proti nadměrné expozici nechráněné kůže, ale také to, že opalovací krémy zabraňují vstřebávání vitamínu D do těla.
Nedávno zveřejněná studie potvrdila, že houby vystavené slunečnímu záření poskytují tolik vitamínu D jako výživové doplňky obsahující vitamin D2 a D3. Doktor Michael Holick a další výzkumníci z Bostonské univerzity lidem doporučují, aby houby před uvařením dali minimálně na půl hodiny na slunce.
Pro adekvátní příjem vitamínu D býval v minulosti doporučován pobyt na slunci nebo braní výživových doplňků v závislosti na zeměpisné šířce, ročním období a pigmentaci kůže. Pouze několik živočišných potravin totiž obsahuje významné množství vitamínu D (tučné ryby, rybí olej, játra), proto je příjem z potravy většinou nízký.
Jak ukázala studie, dokážou i houby (podobně jako naše kůže) vytvářet vitamín D z ultrafialového záření ze slunce, a to i poté, co byly sklizeny. Výhodou je, že ve srovnání s doporučovaným pobytem na slunci se konzumací takových hub nevystavujeme riziku rakoviny kůže ani spálenin od slunce.
Toxické předávkování vitamínem D
Vitamín D je rozpustný v tucích. Neodchází tedy z těla močí, ale v těle se soustavně hromadí a tvoří se ho zásoba, kterou organismus při zvýšené spotřebě využívá. Kdo však bude vitamín D užívat v nepřiměřených množstvích, hrozí mu toxické předávkování.
Toxicitu vitamínu D snižuje vitamín A. Dávky odpovídající cca 5-ti až 6-ti násobku doporučené denní dávky (25 µg) mohou vyvolat průjmy, pocit na zvracení, časté močení – s tím spojenou žízeň a psychickou podrážděnost.
Citliví jedinci mohou reagovat na vysokou dávku vitamínu D vyrážkou, kruhy pod očima nebo svěděním kůže. Dále dochází ke kalcifikaci (převápnění) některých orgánů, jejíž výsledkem můžou být třeba ledvinové kameny. Předávkování dávkami nad 400 mikrogramů/ml v séru způsobí zvracení, nechutenství a vysoký krevní tlak.
Při opalování předávkování vitamínem D nehrozí, protože čím déle je člověk vystaven slunečnímu záření, tím více tvoří jeho pokožka pigmentu (hnědne) a tím méně UV záření pronikne do spodních vrstev kůže – čímž dochází k omezení fotolýzy a tvorby vitamínu D.
Publikováno: 12. 6. 2021
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
