Sibiřský cedr – dřevo, šišky, strom

Svou krásou, velikostí a mnohostranným využitím je sibiřský cedr přínosem pro národní hospodářství a kulturu. Krášlí parky Moskvy, Petrohradu a dalších měst. Pod Jaroslavlí jsou cedrové kultury, které byly nasázeny ještě začátkem 16. století.

Krátký botanický popis sibiřského cedru

Tento stále zelený strom dorůstá výšky 35 až 40 m a jeho kmen dosahuje 1,5 až 2 m v průměru. Plodonosná je pouze vrchní část koruny, a to v délce 1 až 2 m. Sibiřský cedr roste pomalu, žije v průměru 300 až 550 let, ale některé stromy rostoucí v semknutých skupinách žijí 500 až 800 let.

Strom je jednodomý, to znamená, že ženské šištičky a mužské klasy rostou na jednom stromě. Většinou se šištičky nacházejí na silnějších částech vrchní části koruny a mužské klasy višňově červené barvy v nižších částech stromu. Cedr kvete v červnu a množství jeho pylu je tak velké, jako sama úroda semen.

Pylová zrna mají vzdušné váčky, s pomocí nichž jsou roznášena do dalekého okolí. Pyl zanesený na vodní hladinu je cenným pokrmem pro rybí potěr. Cedrový včelí med je velkolepé chuti a má neocenitelné léčebné vlastnosti pro organizmus člověka. Po opylení semena dozrávají až na druhý rok.

Plodnost je tedy jedenkrát za dva roky. Větší úroda bývá však jednou za 4 až 5 let. Cykly úrody jsou také závislé na jedenáctiletém cyklu sluneční aktivity. Plodonosnost u samostatných stromů či u stromů sázených v řadách začíná mezi 25 až 40 lety.

Šiška cedru obsahuje od 80 až 140 tmavě hnědých semen. Počet šišek bývá na jednom stromě mezi 80 a 100 kusy. V ošetřovaných cedrových sadech bývá na jednom stromě až 1500 šišek.

Jak vypěstovat sibiřský cedr

Veškerý přírodní talent se otvírá v plné míře jen v dobrých podmínkách a v odpovídající výchově. To stejné platí i pro cedr, tedy při odpovídajícím porozumění a cíleném opatrování realizuje svoje bohaté přírodní možnosti. V odlehlých podmínkách úroda cedrů nebývá vysoká.

Zato v cedrových hájích nasázených a opatrovaných člověkem se stromy představují v celé své kráse a užitku. Stromy se stále zelenými korunami zkrášlují bydliště lidí a ozdravují svými fytoncydy okolní atmosféru. Takto nasycený vzduch má blahodárné účinky na dýchací orgány. Úroda těchto stromů je na rozdíl od ostatních 5 až 6 krát větší.

Přes všechna pozitiva, která cedr přináší, je jeho vypěstování, oproti ostatním stromům velice složitou záležitostí, která se nazývá školou trpělivosti. Semena musí být 3 až 4 měsíce v zimních podmínkách, chráněna od škůdců, tedy myší a ptáků. V budoucnosti je však tento druh stromu schopen se člověku odvděčit za jeho starostlivost!

Jedna z možností, jak vypěstovat sibiřský cedr

Cedrová semena vhodná k výsevu namočit na hodinu do roztoku hypermanganu 0,4%, a tato na podzim vyset do dřevěného, či jiného truhlíku. Na materiálu truhlíku obvykle nezáleží, je však nutno, aby měl větší počet malých otvorů na svém dně, což je nutné pro odvod přebytečné vody a opačně.

Směs země pro výsev je vytvořena z velmi jemného písku a zahradnického substrátu s malou příměsí borovicové či smrkové lesní země. Vše v poměru asi 40:50:10 %. Truhlík s hloubkou asi 20 cm naplnit z poloviny touto směsí země. Semena volně nasít na povrch. Je možno je zasypat asi centimetrovou vrstvou zeminy, rozhodně však ne více!

Zeminu je vhodné zalít 0,4% roztokem hypermanganu, který slouží jako desinfekce proti plísním. Truhlík na zimu zakrýt propustnou sítí či pletivem (s oky 0,5 až 1cm) proti škůdcům, hlavně v zimním období proti myším. Truhlík položit na zem, pokud možno do země i zapustit a nechat volně přezimovat v přírodních podmínkách na zahradě s přístupem deště a sněhu.

Při jarním klíčení semen síť brzy neodkrývat, ochrana proti ptákům. Klíčící stromečky a jejich oříšky (čepičky) jsou chutným pokrmem pro slimáky a ostatní škůdce. Stromky občas zalít výše uvedenou desinfekční směsí hypermanganu.

Vzrostlé semenáčky přesadit do květináčů, které by měly mít větší hloubku, neboť stromeček vytváří dlouhý a stabilní kořenový systém! Jelikož ovzduší kolem nás není bohužel tak čisté, na rozdíl od civilizaci vzdálených sibiřských oblastí, vyskytují se v našich podmínkách různá plísňová onemocnění rostlin.

Stromečky je nutno preventivně jednou měsíčně desinfikovat 0,4% roztokem hypermanganu, či ještě lépe je tímto roztokem občas zalít, čímž se předejde výskytu nežádoucích bakterií v kořenovém systému, z něhož někdy přechází plíseň i na vrchní část stromku.

Zejména pokud začne nějaká zelená jehlička stromku tzv. rezivět/hnědnout, na stromečku parazituje nějaká plíseň či bakterie (analogie s rajčaty, před třiceti lety nikdo neznal plíseň na rajčatech-zhoršené životní prostředí). U malých stromečků v období sucha provádíme dostatečnou zálivku.

Stromeček je vhodné do 3 až 5 let ponechat v tzv. školce, tedy v odděleném a chráněném kousku zahrady (je možno jej ohradit ohrádkou z dřevěných kolíčků či pod.), nasazený přímo v zemi, či v dostatečně velkých obyčejných hliněných a hlubokých kořenáčích (glazované kořenáče nepropouští vodu z okolní půdy).

Pozor také na prorůstání kořene skrze otvor v kořenáči, pokud je kořenáč položen na zemi. Mohl by se při pozdějším přemísťování kořenáče přetrhnout! Kořenáč je možno něčím podložit, či jeho otvor překrýt popřípadě kamínkem a pod. Po této době stromek vysazujeme do místa jeho nového určení, pozor na hluboký kořenový systém!

Stromkům se dobře daří na slunném místě! Pokud je nové místo pro cedr nějak nepříznivé, například se tam vyskytuje těžká, neúrodná, či jílovitá půda, je lepší cedr přesazovat v pozdějším věku 6 až 8 let. Má pak více schopností překonat nepříznivé podmínky.

Do jamky v místě určení pro sázení vložíme na dno několik hrstí kvalitní výše uvedené směsi půdy, to vše pro nutnou půdní mikroflóru. Prvních 10 let roste sibiřský cedr velmi pomalu a dosahuje výšky 1,5 m. Ve 25 až 30 letech dosahuje výšky 9m a formuje korunu pro plodnost, která má průměr okolo 3 m.

Objeví-li se na mladých výhoncích bílý povlak, značí to přítomnost plísně. Je nutné tyto části omýt roztokem z obyčejného mýdla, z něhož se vytvoří pěna, kterou se napadené místo pomocí tamponu omyje.

Druhá možnost vypěstování

Vyloupaná semínka z šišky stratifikovat za pomocí chladného sklepa, či v podmínkách chladničky. Semenáčky cedru je nutno přesadit z transportních kelímků do vhodných hlubších a větších kořenáčů či do chráněného místa na zahradě, jakési školky.

Stromky se ponechávají celoročně v přirozených podmínkách, tedy venku na slunném místě. Není-li jiná možnost, mohou být i v bytě na okenním parapetu, ne však v blízkosti tepelného zdroje! Závěrem bychom rádi

Nezbývá než popřát všem, kteří se rozhodnou pěstovat sibiřský cedr, mnoho úspěchů v jejich práci a snažení. Tím, že se člověk rozhodne zasadit tento strom, přispívá významnou měrou ke zlepšení ekologie a životního prostředí naší planety Země nejen pro nás jako současníky, ale hlavně pro budoucí generace.