Jak se úspěšně ubránit depresi

V posledních letech se svět výrazně změnil. Lidé musejí řešit mnoho problémů, život je složitější a klade stále vyšší a vyšší nároky, přináší více stresu a to jak v osobním, tak v pracovním životě. Všichni přitom mají dvě základní stejná přání: být šťastní a vyhnout se utrpení. 

U dospělého člověka by měly být v jednotě tři složky osobnosti: prožívání, city (emoce), myšlení (rozum) a chování a jednání.

Co je „deprese“?

Většina lidí užívá termínu „deprese“ při špatné náladě, sdělují „mám depku“, což je krátkodobá špatná nálada. Smutek a špatná nálada jsou součástí normálního života, avšak trvají krátce a prožíváme i radosti a chvilky štěstí.

Smutek se dostavuje jako reakce na ztrátu milované osoby, rozchod s partnerem nebo partnerkou a podobně. Člověk je schopen chodit do práce a vést každodenní život. U někoho může hluboký a dlouhotrvající smutek přejít do depresivní poruchy.

Co je depresivní porucha?

Depresivní porucha je psychické onemocnění, které postihuje celý organismus a je doprovázeno dlouhodobými poruchami nálady a narušuje každodenní fungování. Je to závažný stav, který vyžaduje léčbu. V žádném případě to není nedostatek vůle nebo sebekázně. Deprese jednou za život postihne 10 – 15% populace. 

Proč deprese komplikuje život?

Deprese se projevuje se dlouhodobě špatnou náladou, nedostatkem vůle, sníženou kvalitou života, nechutí začít nový den, chybění pocitu štěstí, pocity úzkosti, člověk nemá motivaci, je unavený, nemá sílu mnohdy na základní věci.

Dále postrádá sebedůvěru, může trpět pocity viny, nemůže se na nic soustředit, není schopen pracovat, časté jsou poruchy spánku, někdy trpí poruchami chuti k jídlu, nemocní buď hubnou a nejedí nebo naopak jí mnoho a tloustnou.

V dnešní době se celosvětově zvyšuje počet nemocných s depresivní poruchou

Kdo onemocní depresivní chorobou?

 Depresivní choroba je jeden z nejčastějších problémů a potká každého pátého člověka alespoň jednou za život. Deprese může postihnout kohokoliv, jak muže, tak ženy, i když ženy postihuje dvakrát častěji. Největší výskyt u obou pohlaví nastává mezi 25. až 44. rokem života. Deprese může postihnout bohužel i děti, u dospělých je mnohem častější. Často deprese postihuje i introverty, jelikož se více než ostatní zabývají svým vnitřním světem.

Co depresivní poruchu způsobuje? 

  • vnitřní příčiny (tzv. endogenní) – je způsobena porušenou rovnováhou nervových přenašečů. U pacientů v depresi byl v mozku zjištěn nedostatek určitých látek (zejména serotoninu a noradrenalinu)
  • reaktivní deprese – rozvine se na základě reakce na nějakou stresovou událost (úmrtí někoho blízkého, ztráta zaměstnání, žádost o rozvod apod.)
  • organické příčiny – při organickém poškození mozku způsobeném např. úrazy, nádory, krvácením, onemocněním hormonálním nebo nemocí látkové výměny, poruchami jater nebo slinivky břišní
  • lékové (farmakologické) příčiny – deprese je způsobena některými léky či přípravky (např. drogami, alkoholem, hormonální antikoncepcí) 

Na vzniku deprese se většinou podílí nevyváženost chemického prostředí v mozku (vloha se může i dědit), ale i dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma a propukne deprese.

Některé studiu naznačují, že osobností rys jako je introverze může též zvyšovat riziko vzniku osamělostideprese a úzkosti.

Jaké jsou příčiny depresivní poruchy?

Člověk s depresivní poruchou může zdědit dispozici (vlohu). Porucha se projeví, jestliže je něčím podnícena, spuštěna. Tím spouštěčem může být, jak jsme uvedli výše, celá řada podnětů:

Stres, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků, zvýšená konzumace drog, alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku,vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem, silný úlek a podobně. Mnoho depresí se objevuje na jaře a na podzim.

Náladu ovlivňují i výkyvy v činnosti žláz s vnitřní sekrecí (endokrinních žláz) a tak není udivující, že deprese často začne v obdobích jako je dospívání – puberta, kojení, přechod (klimakterium) nebo v průběhu menstruace.

Jaké faktory vedou ke vzniku depresivní poruchy?

Jeden z nejčastějších faktorů deprese je závislost na alkoholu nebo drogách včetně marihuany, či popíjení alkoholu jen např. o víkendu (holiday drinking). Velmi významný faktor je osamělost, ve třicátých letech bylo necelých deset procent osamělých lidí, v dnešní době je třetina lidí osamělých. Počet tak výrazně rostě navzdory tomu, že dnes je řada možností, jak se pohodlně seznamovat včetně online seznamek, jako je Tinder.

Jeden z nejsilnějších faktorů vzniku deprese je život s partnerem, s kterým nechceme žít. Mezi velmi závažné faktory patří rozvod, nezaměstnanost a změna životního stylu, protože se zkracuje doba spánku, je narušován čtyřiadvacetihodinový rytmus.

Například směnnými provozy, hlukem, osvětlením, které narušuje spánek apod. Období zvýšeného stresu, narušení rytmu a přejídání o vánočních svátcích, velikonocích může vést k depresivní poruše.

Dá se depresivní porucha léčit?

Je důležité, že toto onemocnění je možné léčit. Mnoho lidí s depresivní poruchou však odbornou pomoc nevyhledá, protože se stydí a domnívají se, že deprese se nedá léčit a že ji překonají sami silou vůle, což není možné. Někteří se bojí přiznat že mají depresi, protože to považují za slabost nebo svoje selhání.

Pokud není tato nemoc léčena, dochází ke zhoršení celkového zdravotního stavu – ztráta radosti, ztráta smyslu života, ztráta výkonnosti a izolace, snižuje se obranyschopnost organismu, apod. Nejzávažnějším vyústěním depresí je sebevražda. 

Jak se úspěšně ubránit depresi? 

Zdravý životní styl je účinnou prevencí.

  • není důvod stydět se a bát se vyhledat pomoc psychologa, psychiatra nebo lékaře, kterému důvěřujete. Je určitě důležité vyhledat pomoc zejména pokud stav brání člověku vykonávat běžné činnosti
  • zdravý životní styl zahrnuje kvalitní spánek, přiměřenou výživu, pohybovou aktivitu
  • pravidelný spánek, nejlépe v časovém rozmezí mezi 22. – 9. hodinou, bez rušivých elementů hluku, světla, atd
  • zdravá a vyvážená strava, nejlépe třikrát denně s obsahem ryb, ovoce a zeleniny, cereálií, ořechů, dostatkem nealkoholických tekutin
  • pravidelný pohyb např. chůze pravidelně, nejlépe denně nebo jakýkoliv pohyb, který vám přináší radost a potěšení
  • je třeba hledat i drobnosti vedoucí k pocitu štěstí (hezký film, koncert, květiny, úsměv druhého člověka, radost z dárku nebo obdarování, atd.) 
  • nebránit se prožití svých citů, svých emocí, neměli bychom se proto stydět za svoje prožitky, tedy ani pláč u žen či u mužů, naopak mnohdy uvolní napětí a jsou osvobozující
  • jděte do lesa, poslouchejte příjemnou hudbu, popovídejte si s přítelem nebo přítelkyní, dejte si dobré jídlo, kávu nebo čaj,“zničte“ se sportem, prostě se nebojte „rozmazlit“
  • klidně vypište svoje problémy, bolesti a strasti (do sešitu, na blog, svěřte se někomu blízkému nebo odborníkovi, nebo to napište jen pro sebe, nezapomeňte napsat taky čeho jste dosáhli, co jste zvládli, co jste překonali, i kdyby to byly drobnosti, pochvalte se, podporujte se v kladných věcech sami i navzájem
  • výzkumy dokazují, že sluneční svit v rozumné míře podporuje dobrou náladu a působí pozitivně
  • vyhledejte kontakty, lidi, knihy, kteří vám pomohou

Důležité kontakty

  • Pražská linka důvěry, Tel.: 222 580 697 nonstop
  • Linka bezpečí, Tel.: 800 155 555 nonstop
  • Linka důvěry Centra krizové intervence, Tel.: 284 016 666 nonstop
  • Linka důvěry Dětského krizového centra, Tel.: 241 484 149 nonstop
  • SOS centrum Diakonie, Tel.: 222 514 040, 222 521 912, 728 047 416, 777 734 173, 9-20 hod.
  • DONA – linka pomoci obětem domácího násilí, Tel.: 251 511 313 nonstop
  • Senior telefon, Tel.: 222 221 771 nonstop

© 2024 Vmagazin.cz | Nakódoval Leoš Lang