ALOE VERA

Aloe vera je prospěšná jak pro prevenci, tak jako pomoc při celé řadě potíží. V ideálním případě se konzumuje ve formě šťávy, která se dá zakoupit v obchodě.

Listy aloe vera obsahují gel s detoxifikačními, antiseptickými a protizánětlivými vlastnostmi, který pomáhá při léčbě chřipky a bolesti v krku. Využívá se interně i externě k léčbě dýchacích potíží (zmírňuje kašel a astma) a jako pomoc při trávení.

Látky obsažené v gelu aloe přispívají k vyvážení střevní flóry, mohou být užitečné v případech syndromu dráždivého střeva neboli dráždivého tračníku (IBS). Díky projímavým účinkům údajně pomáhají vylučovat parazity z trávicího traktu.

Listy aloe vera obsahují imunitu podporující antioxidant beta-karoten a vitamíny C a E, celou řadu vitamínů B a minerálů. Jednou z hlavních účinných látek obsažených v aloe je acemanan, který kromě podpory imunity pomáhá také proti herpes viru (to je ten, co je zodpovědný např. za opary).

Aloe vera brání tvorbě histaminu, čímž účinně pomáhá při alergických potížích. Obsahuje také přírodní kyselinu salicylovou, která je mimo jiné základním materiálem aspirinu – aloe je proto obecně užitečná při bolestech a také při onemocněních, jakým je např. artritida.

Šťávu z aloe je možné použít jako kloktadlo při léčbě gingivitidy, zánětlivého onemocnění dásní.

Jak nejlépe konzumovat aloe?

Nejlépe jako šťávu. Tu lze buď zakoupit v obchodě, nebo si ji vyrobit z gelu získaného přímo z rostliny, kterou si člověk při dodržování několika málo pravidel vypěstuje i v domácím prostředí. Na internetu se nachází řada receptů.

Rozkrájí se přibližně 2 cm kus listu aloe na cca 3 až 5 cm kusy, ze kterých se vykrojí nebo vymáčkne gel. Čistá šťáva se dá získat tím, že se gel rozmixuje a pak propasírujete přes cedník. Kvůli hořké chuti se spíš doporučuje rozmixovat s jablečnou šťávou nebo s něčím jiným chutným.