ADHD – příčiny, diagnóza, dopady a terapie

V dnešní době se stále více mluví o poruchách souvisejících s pozorností a hyperaktivitou, a jednou z nejznámějších z nich je ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou. Tato porucha ovlivňuje lidi všech věkových skupin a má výrazný dopad na jejich každodenní život. Ve společnosti se stává stále důležitějším tématem, neboť je často přehlížena nebo nesprávně chápána. Je je za potřebí vědět o ADHD?

ADHD, zkratka pro Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder, je neurobiologická porucha, která ovlivňuje schopnost jedince kontrolovat svou pozornost, impulzivitu a hyperaktivitu. I když se často spojuje s dětmi, trvání a projevy ADHD může být i v dospělosti. Klíčové rysy ADHD zahrnují nedostatek pozornosti, impulsivitu a nadměrnou hyperaktivitu, které mohou mít významný dopad na vzdělávání, práci, mezilidské vztahy a celkovou životní kvalitu jedince.

Co je ADHD

Co je ADHD? ADHD, zkratka pro Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder, je neurobiologická porucha, která ovlivňuje schopnost jedince kontrolovat svou pozornost, impulzivitu a hyperaktivitu. Tato porucha se obvykle začíná projevovat v dětství, ale může přetrvávat do dospělosti.

Klíčové rysy ADHD zahrnují nedostatek pozornosti, impulsivitu, nadměrnou hyperaktivitu, dokonce i ADHD záchvaty vzteku . Jedinci s ADHD mohou mít problémy se soustředěním na úkoly, dokončením úkolů, řízením času a organizací svých činností.

ADHD se dělí do tří hlavních typů:

1. Převážně hyperaktivní impulzivní typ (ADHD-HI): Jedinci s tímto typem ADHD jsou převážně hyperaktivní a impulzivní, ale mohou mít také problémy se soustředěním.
2. Převážně nepozorný typ (ADHD-I): Tento typ je charakterizován především nedostatkem pozornosti a problémy s organizací a plánováním, s minimálními příznaky hyperaktivity a impulzivity.
3. Kombinovaný typ (ADHD-C): Kombinuje příznaky nedostatku pozornosti, hyperaktivity a impulzivity.

Statistiky a prevalence ADHD v populaci se liší podle zeměpisné oblasti a metodiky studií. Nicméně, odhaduje se, že ADHD postihuje přibližně 5-7 % dětí a 2-5 % dospělých.

Tato porucha je častější u chlapců než u dívek, ale toto rozdělení se může lišit v závislosti na typu ADHD a dalších faktorech. ADHD je jednou z nejčastějších neurovývojových poruch diagnostikovaných v dětství, ale může mít významné dopady i na dospělé jedince.

Příčiny ADHD

Co to je ADHD a co ho způsobuje? ADHD je multifaktoriální porucha, což znamená, že má komplexní etiologii zahrnující genetické, neurobiologické a environmentální faktory.

1. Genetické faktory a dědičnost:
   • Výzkumy ukazují, že genetické faktory mají významný vliv na vznik ADHD. Studie provedené na dvojčatech a rodinných liniích naznačují, že dědičnost ADHD je vysoká. Děti, jejichž rodiče trpí ADHD, mají vyšší pravděpodobnost výskytu této poruchy.
   • Některé studie identifikovaly některé genetické varianty spojené s ADHD, přičemž geny spojené s neurotransmiterovými systémy, jako je dopaminergní a noradrenergní systém, hrají důležitou roli.
2. Neurobiologické aspekty:
   • ADHD je spojeno s dysfunkcí neurotransmiterů, zejména dopaminu a noradrenaline, které jsou zapojeny do regulace pozornosti, impulzivity a hyperaktivity.
   • Studie zobrazování mozku pomocí magnetické rezonance ukazují abnormality v určitých mozkových oblastech spojených s regulací pozornosti, jako je frontální kůra, bazální ganglia a limbický systém.
3. Environmentální faktory:
   • Environmentální faktory mohou také hrát roli v rozvoji ADHD. Přestože jednoznačná kauzální souvislost nebyla stanovena, některé studie naznačují, že faktory jako je prenatální expozice tabáku, alkoholu a drog, komplikace během těhotenství a porodní trauma mohou zvyšovat riziko vzniku ADHD.
   • Dalšími možnými environmentálními faktory jsou strava (například konzumace potravin obsahujících barviva nebo konzervanty), stres v dětství a nedostatek spánku.

Je důležité si uvědomit, že vývoj ADHD je pravděpodobně výsledkem složité interakce mezi genetickými, neurobiologickými a environmentálními faktory. Tyto faktory mohou mít různou váhu u jednotlivých jedinců a mohou se lišit podle konkrétních okolností.

Diagnostika a hodnocení ADHD

Diagnostika ADHD je složitý proces, který vyžaduje komplexní hodnocení z různých perspektiv, včetně klinických pozorování, rozhovorů s rodinou a učiteli a použití standardizovaných diagnostických nástrojů.

1. Proces diagnostiky ADHD:
   • Diagnostika ADHD zahrnuje shromažďování informací o chování a symptomatologii pacienta z různých zdrojů, včetně rodičů, učitelů a případně pacienta samotného.
   • Lékař nebo psychiatr provede důkladný lékařský a psychiatrický posudek, který může zahrnovat fyzické vyšetření a diskusi o historii příznaků.
   • Diagnostika může zahrnovat také test na ADHD na kognitivní a akademické schopnosti, abychom lépe porozuměli individuálním potřebám jedince.
2. Kritéria pro stanovení diagnózy ADHD podle diagnostických manuálů (např. DSM-5):
   • Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM-5) americké psychiatrické asociace poskytuje kritéria pro stanovení diagnózy ADHD.
   • Podle DSM-5 musí být přítomna řada symptomů, které jsou rozděleny do dvou kategorií: symptomy nedostatku pozornosti a symptomy hyperaktivity a impulzivity. Tyto symptomy musí být přítomny v různých prostředích (např. doma, ve škole) a po dobu alespoň 6 měsíců. Symptomy by měly být natolik závažné, že ovlivňují výkon nebo sociální funkci.
3. Role rodiny, učitelů a dalších zúčastněných osob při diagnostice:
   • Rodina hraje klíčovou roli při poskytování informací o chování a symptomech pacienta. Rodiče mohou poskytnout historii vývoje, informace o chování doma a ve společnosti a hodnocení symptomů.
   • Učitelé mohou poskytnout cenné informace o chování a akademickém výkonu dítěte ve škole a ve třídě. Spolupráce s učiteli je klíčová pro komplexní diagnostiku a hodnocení ADHD.
   • Další zúčastněné osoby, jako jsou psychologové nebo specialisté v oblasti vzdělávání, mohou také poskytnout relevantní informace a doporučení, která mohou pomoci při diagnostice a plánování léčby.

Celkově je diagnostika ADHD procesem, který vyžaduje multidisciplinární přístup a spolupráci různých profesionálů a zúčastněných osob, aby se zajistilo správné hodnocení a poskytnutí odpovídající podpory a léčby jedinci s touto poruchou.

Jedinec si sice může udělat online test na ADHD, nejlepší je však při podezření kontaktovat odborníka. Je také dobré zmínit, že testování na ADHD u dospělých je často více náročné než u dětí.

Dopady ADHD

ADHD může mít široké spektrum dopadů na jedince, které zahrnují akademické, sociální, emoční a profesní oblasti jejich života.

1. Vliv ADHD na akademický výkon a vzdělávání:
   • Jedním z hlavních dopadů ADHD je obtížnost s koncentrací, organizací a dokončením úkolů, což může negativně ovlivnit akademický výkon.
   • Děti s ADHD mají často problémy s plněním školních úkolů, udržením pozornosti během vyučování a dodržováním instrukcí.
   • Tyto obtíže mohou vést k nižšímu úspěchu ve škole, nižšímu hodnocení a nižší akademické sebeúctě.
   • Dítě s ADHD může mít například i problémy s tím naučit se číst.
2. Sociální a emoční dopady ADHD:
   • ADHD může mít významný vliv na sociální interakce a vztahy. Děti s ADHD mohou mít problémy s přizpůsobením se sociálním normám, zachováním přátelství a řízením emocí.
   • Emoční regulace může být problematická, což může vést k impulsivnímu chování, náhlým změnám nálady a vysoce emocionálním reakcím.
   • Tyto problémy mohou mít negativní dopad na sebeúctu a sebevědomí dítěte a mohou vést k pocitům osamělosti a izolace.
3. Profesionální a pracovní výzvy spojené s ADHD:
   • Dospělí s ADHD se mohou potýkat s řadou profesních výzev, včetně obtíží s organizací, řízením času a dodržováním termínů.
   • Nedostatek pozornosti a impulsivita mohou ovlivnit pracovní výkon, produktivitu a schopnost efektivní spolupráce s kolegy.
   • Někteří dospělí s ADHD mohou mít také problémy s udržením pracovního místa a dosahováním kariérních cílů kvůli obtížím s koncentrací a organizací.

Celkově lze říci, že ADHD má značný dopad na různé oblasti života jedince, a je důležité poskytnout odpovídající podporu a intervence, které mohou pomoci jedincům s touto poruchou lépe zvládat jejich symptomy a dosahovat svého plného potenciálu. To může zahrnovat kombinaci léčby, terapie a podpory ze strany rodiny, školy a pracovního prostředí.

Terapie a léčba

ADHD je porucha, která může vyžadovat komplexní a individuální přístup k léčbě, který zahrnuje kombinaci farmakoterapie, behaviorální terapie a dalších alternativních přístupů ke zvládání symptomů.

1. Farmakoterapie:
   • Farmakoterapie je často první volbou léčby pro ADHD a zahrnuje užívání léků, které ovlivňují neurotransmitery v mozku, zejména dopamin a noradrenalin.
   • Mezi nejčastěji předepisované léky patří stimulanty, jako jsou metylfenidát (například Ritalin) a amfetaminy (například Adderall), které pomáhají zlepšovat pozornost a kontrolu impulsů.
   • Další možnosti zahrnují nesteroidní léky, jako je atomoxetin (například Strattera), který působí na noradrenergní systém a má dlouhodobější účinek než stimulanty.
2. Behaviorální terapie:
   • Behaviorální terapie hraje klíčovou roli v léčbě ADHD, zejména ADHD u dětí. Tyto terapeutické metody se zaměřují na rozvoj dovedností v oblastech jako je organizace, plánování a řízení emocí.
   • Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) může pomoci jedincům s ADHD zlepšit své schopnosti řízení chování a emocí, a získat strategie pro zvládání symptomů.
   • Rodičovské vzdělávání je také důležitou součástí behaviorální terapie, kde rodiče získávají dovednosti a strategie, jak lépe porozumět a podporovat své děti s ADHD.
3. Alternativní přístupy ke zvládání ADHD:
   • Některé alternativní přístupy ke zvládání ADHD zahrnují biofeedback, který pomáhá jedincům lépe rozpoznat a regulovat své tělesné reakce a emocionální stav.
   • Mindfulness a meditace mohou také být užitečné pro jedince s ADHD k posílení pozornosti, emocionální regulace a snížení stresu.

Je důležité si uvědomit, že každý jedinec s ADHD může mít odlišné potřeby a reagovat odlišně na různé terapeutické metody. Proto je důležité, aby léčba byla individuálně přizpůsobena každému pacientovi a zohledňovala jeho specifické potřeby a preference.

Mýty a fakta o ADHD

ADHD je často nesprávně chápáno a obklopeno řadou mýtů a nedorozumění. Zde jsou některé z nejčastějších mýtů, které mohou přispět k rozptýlenému povědomí o této poruše, spolu s odpovídajícími fakty a informacemi:

1. Mýtus: ADHD je jen výmluva pro špatné chování.
   • Fakta: ADHD je skutečnou neurobiologickou poruchou spojenou s odlišným fungováním mozku a neurotransmiterů. Osoby s ADHD příznaky často nemohou ovládat, a to jako je nedostatek pozornosti a impulsivita, a tyto symptomy mohou mít značný dopad na jejich život.
2. Mýtus: ADHD postihuje pouze děti.
   • Fakta: ADHD může trvat i v dospělosti. Mnoho ADHD příznaků u dospělých ,žen či mužů, pochází už z dětství, ale mohou se měnit nebo se projevovat odlišně. Někteří jedinci mohou být diagnostikováni až v dospělosti, když se jejich symptomy stávají patrnějšími.
3. Mýtus: Děti s ADHD jsou jen rozmazlené nebo nedisciplinované.
   • Fakta: ADHD není výsledkem špatné výchovy nebo rozmazlenosti. Jedná se o neurobiologickou poruchu, která má genetické a neurobiologické základy. Děti s ADHD potřebují specifickou podporu a strategie pro zvládání svých symptomů.
4. Mýtus: Děti s ADHD jsou vždy hyperaktivní.
   • Fakta: ADHD se projevuje různě u různých jedinců. Zatímco někteří jedinci mohou vykazovat převážně hyperaktivní a impulsivní příznaky, jiní mohou mít převážně problémy s pozorností a organizací, aniž by byli hyperaktivní.
5. Mýtus: Léčba ADHD zahrnuje pouze užívání léků.
   • Fakta: Léčba ADHD může zahrnovat kombinaci farmakoterapie, behaviorální terapie a dalších intervencí. Behaviorální terapie, vzdělávání pacienta a podpora rodiny jsou důležitou součástí celkového přístupu k léčbě ADHD.
6. Mýtus: Děti s ADHD jsou inteligentní.
   • Fakta: Osoby s ADHD mají často běžnou nebo nadprůměrnou inteligenci, ale jejich akademický výkon může být ovlivněn jejich symptomy. S odpovídající podporou a intervencemi mohou jedinci s ADHD dosáhnout svého plného potenciálu.

Závěrem je důležité uvědomit si, že porozumění ADHD a odhalení mýtů spojených s touto poruchou může přispět k lepší podpoře a porozumění jedincům s touto diagnózou a k vytvoření inkluzivnějšího prostředí pro jejich úspěch a blaho.

Podpora pro jedince s ADHD

Důležitost osvěty a podpory pro jedince s ADHD:

• Osvěta o ADHD je klíčová pro zvýšení povědomí a porozumění této poruchy. Informovaná společnost může lépe rozumět potřebám jedinců s ADHD a poskytovat jim adekvátní podporu.
• Poskytování podpory pro jedince s ADHD je důležité pro jejich úspěch a blaho. Tato podpora by měla být multidisciplinární a zahrnovat lékařskou péči, terapii a podporu ze strany rodiny, školy a komunity.

Podpora ze strany rodiny, školy a komunity:

• Rodina hraje klíčovou roli v poskytování emocionální podpory a praktických strategií pro zvládání symptomů ADHD. Rodiče mohou vyhledávat informace, vzdělávat se a aktivně se účastnit léčebného procesu svého dítěte.
• Škola by měla poskytovat individuální podporu a přizpůsobené vzdělávací plány pro děti s ADHD. Speciální vzdělávací opatření a asistence mohou pomoci dětem s ADHD dosáhnout svého akademického potenciálu.
• Komunita může poskytnout další zdroje a podporu pro jedince s ADHD, jako jsou skupinové terapie, podpůrné skupiny a organizace zaměřené na porozumění a podporu lidí s neurovývojovými poruchami.

Různé organizace a zdroje poskytující podporu pro lidi s ADHD:

• Existuje mnoho organizací a zdrojů zaměřených na poskytování podpory pro jedince s ADHD a jejich rodiny. Mezi ně patří národní a lokální neziskové organizace, online komunity, poradenské a terapeutické služby, a materiály pro vzdělávání a osvětu o ADHD.

V závěru lze říci, že ADHD je komplexní porucha s významnými dopady na jednotlivce i společnost. Osvěta o ADHD, podpora ze strany rodiny, školy a komunity a přístup k různým organizacím a zdrojům jsou klíčové pro zlepšení života jedinců s touto poruchou.

Důležité je také zdůraznit potřebu dalšího výzkumu a osvěty v oblasti ADHD, aby byly poskytovány efektivní intervence a podpora pro ty, kteří s touto poruchou žijí. Navzdory výzvám spojeným s ADHD je důležité zdůraznit naději a možnosti pro jedince s touto poruchou.

Publikováno: 11. 4. 2024

Michal Hardyn

Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.

Twitter LinkedIn Blog