Nechutná hra se soucitem
Když někdo potřebuje pomoc druhých a požádá o ni, je to v naprostém pořádku. Nemám vůbec nic proti nejrůznějším charitativním sbírkám, pokud za nimi stojí nějaká solidní organizace. Nebo pokud jsou na první pohled jednoznačně průhledné.
Jenže když se snaží hrát na city za každou cenu, vnímám to spíš jako nechutné citové vydírání. Pár takových dokonalých příkladů nehorázné hry s lidským soucitem mi poslala Věra, většina z nich pochází z inzertních webů, kam se vkládá inzerce zadarmo a většinou anonymně.
Tyhle inzeráty se ve stejném znění objevují v desítkách případů všudemožně. A mají hodně společného: Inzerenti nerozeznávají rozdíl mezi slovy „díky“ a „kvůli“ a češtinu moc neovládají. Do tíživé situace se nikdy nedostali vlastní vinou. Převažují zklamané matky tří až pěti dětí, které opustil manžel a nechal je po uši v dluzích. Případně matky dětí, které bojují s rakovinou nebo jsou invalidní po autonehodách.
Nemůžu si pomoct, ale já jim prostě nevěřím ani slovo.
Případ první: Vlasta a nezdárný bývalý manžel
Paní Vlasta se s tím moc nemaže. Shání někoho, kdo půjčí rovnou milión korun. Prý jejímu bývalému manželovi, protože přivedl rodinu do tíživé situace.
Inzerát nejspíš moc nezafungoval. Nakonec, kdo by běžel s miliónem korun za pánem, který už má zřejmě na krku exekuci, když ztrácí střechu nad hlavou, a tak splácet nejspíš nemá z čeho a ručit taky nebude mít čím.
Vlasta to tedy vzala z jiného konce.
Jasně, osamělá matka s dítětem, kterou opustil nějaký bídák a ještě jí nechal dluhy. To pravděpodobně dojme víc lidí, než žádost o velké peníze.
Jen je mi trochu divné, že tahle paní sama poskytuje finanční služby.
Takže buď je naprosto neschopná jako podnikatelka, nebo je celý tenhle zoufalý inzertní pokus, jak splašit nějaké peníze, jenom jedna velká habaďůra.
Případ druhý: Hráč
Musím přiznat, že tenhle inzerát mě spíš pobavil, než by ve mně vzbudil nějaké emoce a donutil mě uvažovat o tom, že bych studentovi poslala nějaké peníze, aby si mohl zahrát ruletu. No, třeba bych ty peníze i dostala zpátky, když je to chlapec šikovnej a virtuálně už i vyhrál.
A ještě víc mě pobavilo, když jsem našla jeho další inzerát. On je totiž taky finanční poradce.
Začínám mít pocit, že zoufalé inzeráty nesou víc, než takové zprostředkování úvěrů.
Případ třetí: Všichni jsme nemocní
Hra na zoufalství nejspíš fakt vynáší. Jinak by těžko zadavatel následujících inzerátů plnil nejrůznější inzertní weby už dva roky. Jen podle čísla účtu jsem našla skoro stovku podobných žádostí o pomoc.
Začalo to klasikou: Bývalý manžel nadělal dluhy, paní zůstala sama s dětmi, je bez práce a hrozí jí vystěhování. Píše samozřejmě z počítače hodné kamarádky, protože sama počítač nemá. Jen nechápu, proč „narychlo zřídila dětský účet.“
O šest týdnů později jakási paní sháněla pomoc pro vážně nemocné dítě své kamarádky. Číslo účtu je stejné jako v předchozím případě. Jen tentokrát nejde o opuštěnou paní, které nechal bývalý děti a dluhy na krku. Tentokrát už je to trochu drsnější.
Stejný inzerát o měsíc později. A stejný nátlak se smrtelnou nemocí.
O další dva měsíce později už tenhle inzerát provázela i fotka. Těžce nemocný Jiřík na ní ale rozhodně není. Je to totiž fotka stažená ze stránek Metabolické kliniky 1. lékařské fakulty.
Mimochodem: Je sice pravda, že děti s cystickou fibrózou musí inhalovat. Jenže inhalátory pojišťovny hradí. Tedy aspoň ty levnější, které nejsou tak komfortní. Jenže když si vymyslíte drastickou diagnózu, pak asi detaily moc neřešíte. Takže asi ani nevíte, že existuje sdružení, které se o pacienty s touhle nemocí stará. A kde se dá takový inhalátor i půjčit. Navíc, pokud by celý tenhle podivný příběh byl pravdivý, myslím si, že by se o pomoc dalo požádat právě prostřednictvím tohohle sdružení.
A letos v březnu už i zadavatelce inzerátu došlo, že citové vydírání přes smrtelnou nemoc asi není úplně košer, a tak pro změnu onemocněla ona sama.
Upřímně, na tohle číslo účtu bych neposlala ani pětikorunu.
Podobných inzerátů s různými prapodivnými povídačkami jsem našla desítky. A neskutečně mě vytáčejí. Vytáčejí mě lidi, kteří si vymyslí dramatický příběh a ohánějí se těžkými nemocemi nebo umírajícími dětmi, aby vzbudili soucit a vytáhli z jiných peníze.
Jsou totiž spousty lidí, kteří ty nemocné děti opravdu mají, a kteří pomoc skutečně potřebují. Tahle blbá hra na pomoc v nouzi ale může nakonec skončit tak, že přestaneme věřit všem prosbám o pomoc, i těm, které jsou oprávněné. A to by byl pořádný průšvih.
Sama za sebe rozhodně nepřestanu sem tam posílat peníze těm, o kterých si myslím, že to potřebují. Docela pohodlný způsob je třeba prostřednictvím dárcovských sms. Například za třicet korun (27 korun z toho dostane sdružení) se dá poslat sms na podporu instituce, která pomáhá dětem s cystickou fibrózou, o které tady dnes byla řeč. Stačí zaslat sms zprávu ve tvaru DMS SLANEDETI na číslo 87 777. A na webu Dárcovská DMS jsou i další instituce a sdružení, kterým je možné poslat peníze textovkou.
Tak prosím, popadněte mobil a vyberte si, komu pomůžete. Třicet korun není přece tak moc. Díky
Publikováno: 16. 10. 2012
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
