Kočičkovanou růžovku schovávám pod rolák
Kdybych měla mít jen jednu jedinou podprsenku, vím, jaká by byla. Byla by hladká, s kosticemi a v tělové barvě. Žádné kraječky, něžná bílá nebo vášnivá červená, žádné veselé obrázky ani romantické kytičky natištěné, vyšité ani našité. Prostě úplně obyčejná a asi i trochu nudná podprsenka.
Ona tahle nuda je totiž to nejlepší, co jsem kdy měla ve svém prádelníku. Hladká podprsenka se dá vzít pod cokoliv. Pokud dobře sedí, je skoro neviditelná i pod tenkým tričkem. Nemám ráda podprsenky, jejichž kraječky se do posledního kvítečku vyrýsují do čehokoliv, co si vezmu přes ně.
Nemám ráda ani to, když jsou pod trikem viditelné švy na košíčcích podprsenky. Myslím si, že kromě několika naprosto specifických situací by nikdo neměl vidět, jakou podprsenku mám na sobě. A jestli mě něco opravdu ničí, tak to jsou takové ty krajkové okraje košíčků.
Jo, vypadá to hezky. Jenže ať jsem měla jakoukoliv podprsenku, vždycky se tyhle kytičky, kraječky a další nesmysly při nošení ohýbají, deformují a různě trčí, kam nemají. Možná jsem měla jen šílenou smůlu na podprsenky, ale fakt se mi to stalo u všech. Nejhůř jsem to nesla u spodního obvodu podprsenky. U jedné mé podprsenky dolní okraj lemovala řada kytiček. Po první půl hodině nošení se pruh kytiček přehnul napůl.
Tělová barva je můj jasný favorit. Neprokoukává totiž téměř pod žádným oblečením. Ano, dokonce ani pod bílým tričkem (narozdíl od bílé podprsenky, která většinou září na kilometry daleko). A totéž platí i pro kalhotky. Pokud si chci vzít v létě lehounké bílé šatičky, jiné prádlo než tělové, pod ně prostě neobléknu.
Není totiž nic blbějšího, než dáma v krásných šatičkách, která se nese na deseticentimetrových podpatcích letními ulicemi – a když se ohlédnete, vidíte, že jí na zadku prosvítají bílá tanga (v horším případě pořádné bombarďáky), které má vytažené až do pasu… Fujtajbl.
Přiznávám, taky mám spoustu podprsenek barevných. Vedle těch v běžných barvách mám třeba i šedou, oranžovou, modrou s puntíky, růžovou (odvážně přiznávám, že s potiskem Hello, Kitty) atakdále. Všechny nakoupené při zástavě mozku, když jsem v obchodě zahlédla cosi tyrkysového, zářivě žlutého nebo šíleně zeleno-červeno-proužkatého, co ještě nemám a zrovna nutně potřebuju.
Jenže vesměs všechny leží v prádelníku, protože dokolečka točím ty tělové. Na barvičky většinou dojde až v zimě, kdy je úplně jedno, jestli pod těmi pěti vrstvami teplého oblečení mám fialovou příšeru s veselými panďuláčky nebo infantilní kočičkovanou růžovku. Pod tlusté roláky se schová cokoliv.
A ještě malý tip: pro Nejnovější hladkou tělovku, kterou mám, jsem dostala jako dárek (děkuju, Hanko!) a je to úžasný kousek od Triumphu. Sedí dokonale, je dobře ušitá a já se do ní zamilovala tak, že si asi pořídím i tu tmavě růžovou, ve které se prodává…
Publikováno: 27. 1. 2013
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
