Pozastavení živnosti – jak postupovat

Živnost je v posledních letech častěji využívanou příležitostí, jak vydělávat finanční prostředky sám na sebe, bez závislosti na zaměstnavateli. Založení živnosti je snadné a spočívá v pár krocích. Jaké požadavky na založení živnosti jsou? Co si s sebou připravit? Jak se připravit na pozastavení živnosti? K čemu je pozastavení živnosti dobré a kdy přichází na řadu přerušení živnosti?

Být vlastním šéfem díky živnosti je stále oblíbenější. Svoboda, kreativita a flexibilita jsou velmi lákavé pro ty, kteří nechtějí trávit pracovní dny od 9 do 5 v kanceláři. Proces, jak se stát samostatně výdělečně činnou osobou, není nijak složitý. Přesto je třeba něco vyřídit, než se s podnikáním začne. Pokud by živnostník požadoval pozastavení živnosti, musí také vyřídit pár administrativních záležitostí.

Jak na pozastavení živnosti?

Pokud se v podnikání nedaří nebo člověk potřebuje podnikatelskou činnost na čas přerušit, nestačí pouze přestat podnikat. Je třeba živnost oficiálně pozastavit (přerušit). Přerušení živnosti je možné pouze na předem stanovenou dobu a není možné jej provést zpětně – vždy platí datum, které uvedete v oznámení, nebo den, kdy úřad oznámení obdrží.

Oznámení o přerušení živnosti je nutné podat okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně do 8 dnů od přerušení, a finančnímu úřadu do 15 dnů od přerušení Pokud tuto povinnost člověk nesplní, hrozí mu pokuta až 10 000 Kč.

Jednodušší cesta je využít služeb živnostenského úřadu, který funguje jako centrální registrační místo. Stačí vyplnit tzv. změnový list (osobně, poštou, datovou schránkou nebo online přes Portál živnostenského podnikání) a živnostenský úřad většinu oznámení provede za člověka. U finančního úřadu je však vhodné si ověřit, že byl informován, případně změnu oznámit také samostatně.

Pozastavení živnosti je zdarma a lze jej provést na libovolně dlouhou dobu, nicméně pokud je živnost přerušena déle než 4 roky, může být úřady automaticky zrušena. Během přerušení živnosti osoba nesmí podnikat, vystavovat faktury ani přijímat platby.

Co si vzít s sebou?

Co s sebou přinést na úřad pro pozastavení živnosti je jednoduché. Stačí vyplněný formulář pro pozastavení živnosti, popřípadě ho lze vyplnit na místě. Následně je nutné, aby se fyzická osoba prokázala dokladem totožnosti. Žádné jiné dokumenty nejsou potřeba.

U právnických osob je dokladem totožnosti průkaz jednatele. V případě pověřené osoby je navíc nutná plná moc k zastupování.

Přerušení živnosti umožní ušetřit na povinných odvodech a zjednodušit administrativu v době, kdy člověk nepodniká. V případě obnovení podnikání lze živnost kdykoli opět aktivovat, a to i před plánovaným termínem obnovení.

Přerušení živnosti, nebo úplné ukončení živnosti?

Obecně lze konstatovat, že přerušení živnosti je výhodnější než úplné ukončení živnosti. Podnikatel vyřeší aktuální situaci a do budoucna může opět živnost obnovit. U přerušení živnosti je tento krok mnohem snadnější, než u ukončení živnosti.

Při přerušení živnosti nemá osoba povinnost platit sociální pojištění. Zdravotní pojištění však zůstává a je povinné platit. Podání oznámení o přerušení živnosti lze prostřednictvím pošty, elektronicky s ověřeným elektronickým podpisem, datovou schránkou nebo osobně.

Ukončení živnosti se doporučuje opravdu jen v případech, kdy si je podnikatel jistý, že podnikatelské činnosti chce nadobro ukončit. Přerušení živnosti lze totiž provést na libovolný časový horizont, měsíční, avšak i několika roční.

Čas který vzniká po oznámení o přerušení živnosti nabízí možnost využívat více času na vzdělání a sebezdokonalování. Vzdělání je totiž něco, do čeho je nejlepší investovat. Po obnovení činnosti tak může živnostník využívat nově nabytých zkušeností.

Tabulka přerušení vs. ukončení živnosti

Jak zrušit živnost a ukončit podnikání?

Rozhodnutí o zrušení živnosti je zásadní a trvalé. Po zrušení živnostenského oprávnění již nelze podnikání obnovit bez opětovného založení nové živnosti. V živnostenském rejstříku jsou informace o podnikání další 4 roky stále zapsané, i po ukončení podnikání.

Postup zrušení živnosti

Zrušení živnosti se provádí prostřednictvím tzv. změnového listu, který je dostupný na každém živnostenském úřadě, na Czech POINTu nebo online. Formulář lze podat osobně, poštou, elektronicky s elektronickým podpisem, nebo prostřednictvím datové schránky.

V žádosti je třeba uvést konkrétní datum ukončení podnikání, které nesmí být zpětné – živnost lze ukončit pouze k aktuálnímu nebo budoucímu datu.

V rámci změnového listu lze požádat, aby živnostenský úřad oznámil ukončení podnikání i dalším institucím, jako je finanční úřad, okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) a zdravotní pojišťovna, což výrazně zjednodušuje celou administrativu.

Prostřednictvím změnového listu musí podnikatel hlásit jak ukončení živnosti, tak veškeré změny v průběhu provozování živnosti. Naštěstí na internetu lze narazit na mnoho vzorů vyplnění změnových listů, díky kterým podnikatelé nemusí trávit tolik času jejich sepisováním.

Povinnosti po zrušení živnosti

Po ukončení podnikání je nutné:

• Vypořádat všechny pohledávky a závazky, včetně uzavření pracovních poměrů se zaměstnanci. Výpověď musí být v souladu se zákoníkem práce a může být spojena s výpovědní lhůtou.
• V dalším roce podat daňové přiznání za rok, ve kterém došlo k ukončení činnosti, a přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu. Tyto povinnosti platí i v případě, že člověk podnikal jen část roku.

Pokud člověk podnikal v paušálním režimu a v daném roce nevznikla povinnost podat daňové přiznání (například nezačal zaměstnání), povinnosti mohou být mírnější.

Po ukončení podnikání lze požádat o podporu v nezaměstnanosti na úřadu práce nebo využít jeho služeb při hledání zaměstnání.

Jak si naopak zařídit živnostenský list?

Někdo řeší opačný problém. Pokud osoba ví, v čem začít podnikat, nestojí ji v cestě nic jiného, než pár úředních administrativních povinností. Česká republika je z hlediska daňových výhod jednou z nejlepších zemí v Evropě, kde se žadatel může registrovat jako osoba na volné noze. Proces, jak si udělat živnostenský list, je snadný a poměrně rychlý.

Jak si zařídit živnostenský list poradí v případě potřeby zaměstnanci na živnostenském úřadě. Žádost o zahájení živnosti je pomocí jednotného registračního formuláře snadná. Dojde k založení živnostenského listu a ohlášení pojišťovně i správě sociálního zabezpečení. Formulář je k dispozici na internetových stránkách živnostenského úřadu a na úřadech.

To znamená, že návod, jak zařídit živnostenský list, vychází z jednotného registračního formuláře, označen je JFR. Ten je potřeba vyplnit a o další úkony, jak vyřídit živnostenský list, se postarají zaměstnanci obecního živnostenského úřadu.

Žadatel dostane vlastní identifikační číslo (IČ), v případě i daňové identifikační číslo, začne platit zdravotní a sociální pojištění a daně, jako každý český občan.

Co je potřeba k založení živnosti?

Jak bylo zmíněno výše, pro založení živnosti je potřeba jednotný registrační formulář. JRF získá žadatel na obecním živnostenským úřadě nebo na jeho oficiálních stránkách. Další dokumenty, co potřebuji k založení živnosti, jsou jednoduché.

Je důležité si připravit správní poplatek ve výši 1 000 Kč (při online podání 800 Kč). Lze jej uhradit osobně, bankovním převodem nebo poštovní poukázkou. Pokud byl správní poplatek uhrazen, je potřeba doložit doklad o jeho zaplacení. Žadatel se následně prokáže svým občanským průkazem. To je jediný dokument, který je vždy požadován.

V případech, kdy je k výkonu podnikání potřeba doložit kvalifikace a vzdělání, je nutné dodat i osvědčení o dané kompetenci. Pokud by adresa sídla nebo provozovny neshodovala s trvalým bydlištěm (například pokud došlo ke zrušení trvalého pobytu v místě bydliště), je potřeba doložit i výpis z katastru nemovitostí, popřípadě nájemní smlouvu se souhlasem k provozování podnikání.

Jaká je cena živnostenského listu?

Náklady, které určují, jaká je za živnostenský list cena, jsou složené z poplatků za získání. Založení živnosti stojí 1 000 Kč (při online podání 800 Kč). Vyplatí se při založení nové činnosti ohlásit všechny činnosti, které chce podnikatel vykonávat.

Jakákoli další podnikatelská aktivita, která je dodatečně do podnikání zapsána, ovlivňuje živnostenský list cenu o poplatek 500 Kč. Dopsáno může být více činností naráz a živnostenský list cena zůstává na poplatku pětiset korun.

Získat živnostenský list není složité. Stejně tak ani pozastavení živnosti, či ukončení živnosti. Je potřeba vědět, jaké činnosti chce podnikatel vykonávat a dbát na pravidelné platby pojištění, společně s daňovou povinností.

Živnostenský list pro cizince

Ani živnostenský list pro cizince není složitou záležitostí. Aby mohla osoba v České republice získat živnostenský list, musí se nejprve ujistit, že má všechny požadované dokumenty.

Seznam dokumentů, které musí cizinec pro získání živnosti předložit:

• platný cestovní pas
• adresu sídla firmy
• kopii výpisu z rejstříku trestů spolu s ověřeným překladem do českého jazyka

Platný cestovní pas je jedním z prvních dokumentů při žádosti o živnostenský list pro cizince. Pokud má žadatel průkaz o přechodném pobytu na území, je doporučováno vzít si jej s sebou. Cizinec může být požádán o jeho předložení. Pokud potvrzení nemá, může využít kopii nájemní smlouvy. Tím prokáže, že žije v České republice.

Sídlo a její adresa je vyžadováno vždy. Pokud cizinec vlastní nemovitost, může jako adresu pro podnikání použít své vlastní bydliště. V případě, že si však pronajímá byt, což je častý případ z praxe, má dvě různé možnosti. Pokud s tím pronajímatel souhlasí, můžete jako adresu pro podnikání použít adresu svého bydliště.

Stačí, když pronajímatel vyplní a podepíše formulář dohody, souhlas s umisťováním sídla, a nechá svůj podpis ověřit v CzechPointu. Tento úkon lze provést na většině pošt a stojí přibližně 30 Kč.

Dále je požadována kopie výpisu z rejstříku trestů vydaného zemí původu spolu s ověřeným překladem do českého jazyka. Není to vždy nutné, nicméně doporučuje se tento dokument mít. Takto se cizinec vyhne tomu, že se bude muset vracet na živnostenský úřad jen proto, že mu chybí nějaký doklad.

Živnost při zaměstnání

Dnešní doba přináší mnoho příležitostí, jak kariérně růst, vykonávat svoji práci a vydělávat zajímavé finanční obnosy. Živnost při zaměstnání není výjimkou a podnikat při zaměstnaneckém poměru je již běžnou záležitostí.

Pracovní poměr přinese jistou výplatu a každá koruna navíc se počítá. Živnost na vedlejší činnost přinese další výdělky. Pokud se navíc živnosti daří, může zaměstnanec přejít na práci na zkrácený úvazek a podnikání věnovat více času. V případě, že se podnikání vyplatí věnovat veškerý čas, je dobré uvažovat o výpovědi z pracovního poměru.

Vlastnit živnostenský list při zaměstnání může přinést začínajícímu podnikateli více svobody a klidu. Neriskuje totiž, že na konci měsíce nebude mít z čeho zaplatit složenky.

Přivýdělek formou podnikání při práci se může po čase rozrůst a osoba si tak často dokáže postupem času založit své vlastní podnikání jako hlavní činnost. Doplnit si hlavní obor podnikání lze i pasivním příjmem, který nabízí pravidelné finance s minimem úsilí.

Začátky podnikání OSVČ na vedlejší činnost je snadnou záležitostí. V případě, že se takto rozhodne osoba, která pracuje ve státní sféře, potřebuje souhlas svého vedoucího. Obdobně je tomu v případech, kdy se žadatel o živnostenský list rozhodne podnikat ve stejném oboru, jako je jeho zaměstnání. Souhlas zaměstnavatele je nutný i zde.

Nabídka práce pro živnostníky je mnohem širší, než tomu může být u aktuálně volných pozic na pracovní smlouvu. I přesto, že s sebou přináší větší rizika, nejistotu pravidelných výdělků a mnohem vyšší zodpovědnost, nezávislost a svoboda v organizaci práce je lákavou vidinou. Podnikat lze snad v čemkoli. Pokud má podnikatel schopnosti a potřebnou kvalifikaci, může své činnosti i rozšiřovat.

Podnikání na vedlejší činnost a pojištění

Pokud člověk uvažuje o podnikání na vedlejší činnost, tedy například právě u zaměstnání, je důležité znát pravidla ohledně pojištění.

U zaměstnanců je nemocenské pojištění povinné a odvádí se přímo z jejich mzdy. Od roku 2024 činí sazba nemocenského pojištění pro zaměstnance 0,6 % z hrubé mzdy, zaměstnavatel pak odvádí 2,1 %. Toto pojištění zajišťuje příjem v případě pracovní neschopnosti, těhotenství nebo mateřství.

Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zůstává i v roce 2025 nemocenské pojištění dobrovolné. OSVČ si může sama zvolit, zda si nemocenské pojištění bude platit. Výše pojistného činí 2,7 % z vyměřovacího základu, přičemž minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění je v roce 2025 stanovena na 243 Kč.

Pokud si OSVČ toto pojištění neplatí, v případě, že člověka potká dlouhá nemocenská, nemá nárok na nemocenské dávky ani na peněžitou pomoc v mateřství. To platí i pro OSVČ na vedlejší činnost – tedy například pro ty, kteří podnikají při zaměstnání. I v tomto případě je možné nemocenské pojištění platit dobrovolně a zajistit si tak nárok na dávky v případě nemoci nebo mateřství.

U vedlejší činnosti je situace v oblasti sociálního a zdravotního pojištění specifická. Zdravotní pojištění je povinné vždy, nicméně zálohy se neplatí, pokud je podnikání vedlejší. Výše pojistného se dopočítává zpětně podle skutečného zisku.

Sociální pojištění se u vedlejší činnosti neplatí, pokud roční zisk z podnikání nepřesáhne rozhodnou částku, která je pro rok 2025 stanovena na 111 736 Kč. Pokud OSVČ podniká jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje. Pokud však tento limit překročí, doplatí sociální pojištění jednorázově po podání přehledu a od dalšího roku už platíte zálohy.

Publikováno: 28. 1. 2025

Michal Hardyn

Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.

Twitter LinkedIn Blog