Průměrná výška dětí podle věku a mužů – jak vyrůst do výšky

Tělesná výška a hmotnost může být v době puberty velmi rozmanitá. Třeba i v rámci jedné třídy lze najít chlapce a dívky s velkými rozdíly ve výšce a váze, protože každý se vyvíjí trochu jiným tempem a vychází z trochu jiné „startovací“ výšky z doby těsně před pubertou.
Kromě toho na začátku puberty, ve věku okolo 11 let, nastává u mnoha chlapců období tzv. „druhé plnosti“, kdy trochu přiberou na váze a trochu se zvýší podíl tělesného tuku.
„Druhá plnost“ slouží k tomu, aby si tělo připravilo energetické zásoby pro následující pohlavní vývoj, neboť ten je energeticky velmi náročný.
Toto období plnosti trvá obvykle jen pár měsíců, ale u někoho se může protáhnout i na několik let.
Poté následuje období tzv. „druhé vytaženosti“, kdy se výrazně zvyšuje podíl dolních končetin na celkové tělesné výšce (jinými slovy, spodní část těla „do pasu“ se na celkové tělesné výšce podílí více, než tomu bylo v dětství).
Tělesný růst není závod
Nicméně i v pubertě může dojít k různým disproporcím (tj. nerovnoměrnostem) ve vývoji tělesné výšky a hmotnosti. A puberťáky začne zajímat, jaká je ideální váha a výška podle věku?
Tak například tělesná výška. Představme si vzorek deseti chlapců ve věku 13 a půl let, kteří měří 156, 157, 160, 161, 163, 164, 165, 168, 173 a 181 cm.
Jejich průměrná výška činí 164,8 cm (součet všech výšek je 1648, ten je třeba vydělit počtem jedinců, tedy deseti, a získáme číslo 164,8), i když nejnižší z nich měří pouze 156 a nejvyšší přes 180 cm. Rozdíly mezi jednotlivci tedy mohou být značné.
Dokonce i dva jedinci téhož věku mohou mít nejen odlišnou tělesnou výšku, ale i různý stupeň vývoje tělesných znaků (např. ochlupení). Přitom ani jeden z nich nemusí mít žádnou poruchu růstu nebo vývoje.
Puberta kluků není závod a není přesně určeno, v jakém věku má chlapec dosáhnout určité výšky nebo v kolikátém roce se u něj má začít rozvíjet určitý tělesný znak. Rozdíl v růstu a vývoji o dva až dva a půl roku oproti většině ostatních je stále ještě normální.
To, jak moc nakonec chlapec vyroste, je částečně vrozené (lze vycházet z výšky rodičů, i když každá další generace je zpravidla o nějaký ten centimetr vyšší, než generace předchozí), částečně lze růst ovlivnit.
Základem je správná životospráva
Dospívajícímu tělu lze pomoci především správnou životosprávou, dostatkem spánku (alespoň 8 hodin denně) a důsledným odmítáním konzumace alkoholu a jiných návykových látek.
Z potravin, které podporují růst, lze uvést např. mléčné výrobky (jogurty, tvaroh). Jedná se o potraviny bohaté na bílkoviny (což jsou látky pro budování tkání), a přitom neobsahují mnoho cukru, takže se po nich zbytečně netloustne.
Dále lze doporučit vejce, ovšem v přiměřeném množství (kvůli obsahu cholesterolu). Pozor na vegetariánství, není na škodu čas od času zařadit bezmasá jídla pro děti, přísné vegetariánství však může mít nepříznivý vliv na zdravý vývoj.
Pokud jsou rodiče menšího vzrůstu, je pravděpodobné, že jejich děti na tom budou s výškou v dospělosti podobně. Ale nemusí to tak být vždy. navíc každá nová generace může být o něco vyšší než generace předchozí.
Vzorec pro výpočet pravděpodobné cílové výšky na základě dosažené výšky u rodičů vypadá takto:
Tak například, pokud chlapcův tatínek měří 176 cm a maminka 168 cm, pak je pravděpodobné, že tělesná výška jejich syna bude v dospělosti někde mezi 168,5 a 188,5 cm, přičemž je dost nepravděpodobné, že by měřil méně než 168,5 cm a více než 188,5 cm (tedy pokud se u něj nevyskytne nějaká závažná porucha růstu).
Na tomto místě je třeba připomenout, že hodnota člověka nespočívá v tom, jak je vysoký nebo jak rychle roste. V životě jsou důležitější věci. Pokud se tělesná výška liší od běžného průměru pouze o několik centimetrů, není třeba se trápit.
Pouze v případě, že chlapec do konce puberty nevyroste, nebo pokud se již v rodině (u rodičů, prarodičů) vyskytuje výrazně podprůměrná výška postavy, dalo by se uvažovat o hormonální léčbě.
TIP: Další z témat, které zajímá dospívající chlapce je jak se správně holit.