Ošetřování člena rodiny – jak získat, podmínky, kdo má nárok

Ošetřování člena rodiny je situace, kterou může v životě zažít téměř každý. Ať už jde o krátkodobou nemoc dítěte nebo dlouhodobou péči o seniora či osobu s chronickým onemocněním, je důležité vědět, jaké jsou možnosti, kdo má nárok na podporu a jak postupovat prakticky krok za krokem. Tento článek shrnuje vše, co je potřeba vědět.

Ošetřování člena rodiny není pouze formální akt. Je to závazek, který v sobě nese fyzickou námahu i emocionální a právní aspekty. Existuje však vlastně specifický paragraf na ošetřování člena rodiny? Jak si vypočítat nárok na takzvané „OČR“? A jaké jsou podmínky k jeho získání?

Ošetřování člena rodiny – definice

Ošetřování člena rodiny lze definovat jako proces poskytování péče a podpory blízké osobě, která vykazuje zdravotní nebo sociální potřeby, a to zejména v situacích, kdy není schopna samostatně plnit běžné každodenní aktivity nebo vyžaduje speciální péči a pozornost.

Tato forma péče je poskytována členem rodiny, který se stává pečovatelem, a často zahrnuje fyzickou, emocionální a praktickou pomoc. Blízká osoba, o kterou je pečováno, je dočasně nebo trvale závislá na pomoci druhého člověka, a to nejčastěji v těchto případech:

• dítě mladší 10 let, které onemocnělo nebo mu byla nařízena karanténa
• dospělý člen rodiny po úrazu
• senior nebo osoby s chronickým onemocněním či zdravotním postižením

V českém právním systému však neexistuje samostatný zákon o ošetřování člena rodiny. Právní rámec je zakotven zejména v nemocenském pojištění, kde se řeší ošetřovné, a dále v sociálních službách a podpoře pečujících osob.

Kdo má nárok na ošetřovné

Podmínky jsou stanoveny zákonem o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.) a souvisejícími předpisy. Nárok na ošetřovné má osoba, která musí osobně pečovat o nemocného člena rodiny nebo dítě, a zároveň splňuje zákonné podmínky účasti na nemocenském pojištění.

• Zaměstnanci

Nárok na ošetřovné mají zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění. Typicky jde o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ), pokud z ní odvádějí nemocenské pojištění.

• OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na ošetřovné pouze tehdy, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění. Bez účasti na nemocenském pojištění nárok na ošetřovné nevzniká. U OSVČ se nárok týká zejména dlouhodobého ošetřovného, například při péči o blízkou osobu po vážném onemocnění nebo hospitalizaci.

Kdo na ošetřovné nárok nemá?

Na ošetřovné naopak nemají nárok:

• osoby bez nemocenského pojištění
• osoby v evidenci Úřadu práce
• studenti bez zaměstnání
• osoby pracující pouze na dohodu o provedení práce (DPP), pokud z ní není odváděno nemocenské pojištění

Ošetřovné náleží pouze při osobním a celodenním poskytování péče. Nelze jej čerpat souběžně s výkonem práce ani při pobírání mzdy nebo jiných dávek, které tuto péči vylučují.

Jak získat ošetřovné? Praktický návod krok za krokem

Chce-li příbuzný ošetřovat člena rodiny a získat podporu, musí postupovat podle následujících bodů:

Krok 1: Posoudit potřebu péče

• Je nutné zvážit, zda jde o krátkodobou nebo dlouhodobou péči.
• Poté je nezbytné si ujasnit, zda osoba potřebuje stálou dohledovou péči nebo jen doprovod při rekonvalescenci.

Krok 2: Získat lékařské potvrzení

• Následně je nutné navštívit praktického lékaře nebo specialistu.
• Zájemce zde požádá o potvrzení o potřebě péče, které je nutné pro nárok na ošetřovné.

Základním dokumentem pro uplatnění nároku na ošetřovné je lékařské potvrzení o potřebě ošetřování nebo péče. Lékař (praktický lékař, pediatr nebo ošetřující lékař v nemocnici) vystaví formulář:

• „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“ – u krátkodobého ošetřovného
• nebo „Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče“ – u dlouhodobého ošetřovného

Lékař zároveň uvede datum vzniku potřeby péče a předpokládanou dobu jejího trvání. Ve většině případů je dnes formulář vystavován elektronicky a odesílán přímo na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Bez tohoto lékařského rozhodnutí nelze ošetřovné čerpat.

Krok 3: Sehnat další dokumenty (podrobně)

Kromě lékařského potvrzení je obvykle potřeba doložit ještě tyto dokumenty nebo informace:

Žádost o ošetřovné

• Zaměstnanec ji podává prostřednictvím zaměstnavatele
• OSVČ ji podává přímo na ČSSZ
• V elektronické podobě je dostupná na portálu ČSSZ

Potvrzení o zaměstnání / příjmu (zaměstnanci)

• Tento dokument zajišťuje zaměstnavatel, nikoli lékař. Zaměstnavatel potvrzuje, že zaměstnanec:
  • čerpá pracovní volno z důvodu péče
  • není současně odměňován za práci

Zaměstnanec tedy obvykle nic neshání sám, pouze informuje zaměstnavatele.

Souhlas ošetřované osoby (u dlouhodobého ošetřovného)

• Pokud to zdravotní stav umožňuje, musí ošetřovaná osoba:
  • písemně souhlasit s poskytováním dlouhodobé péče
  • souhlasit s tím, že pečující osoba bude čerpat dlouhodobé ošetřovné
• Formulář je součástí dokumentace vystavené lékařem nebo je dostupný na ČSSZ.

Doklad o příbuzenském nebo domácnostním vztahu (výjimečně)

• Ve sporných případech může ČSSZ požadovat doložení vztahu k ošetřované osobě:
  • rodný list dítěte, oddací list
  • čestné prohlášení o společné domácnosti
• Nejde o běžný krok, je však dobré s touto možností počítat.

Číslo účtu pro výplatu dávky

• Pokud ho ČSSZ nemá z minulosti, je nutné ho uvést v žádosti.
• Ošetřovné se vyplácí přímo na účet nebo složenkou.

Praktické shrnutí 3. kroku:

Lékař řeší zdravotní důvod a vystaví rozhodnutí. Zaměstnavatel řeší administrativu směrem k ČSSZ. Pečující osoba většinou jen doplní žádost a souhlas.

Krok 4: Zkontrolovat nárok

• U zaměstnanců: nutnost ověřit účast na nemocenském pojištění.
• U OSVČ: zkontrolovat platbu nemocenského pojištění.

Pokud vše proběhlo v pořádku, žadateli by mělo být v žádosti o ošetřovné vyhověno.

Krátkodobé a dlouhodobé ošetřování člena rodiny

Ošetřování člena rodiny se v praxi rozlišuje podle délky a charakteru (náročnosti) potřebné péče na krátkodobé a dlouhodobé. Každá z těchto forem má svá pravidla, podmínky i omezení:

Krátkodobé ošetřování člena rodiny

Krátkodobé ošetřování je určeno pro situace, kdy je potřeba osobní péče pouze po omezenou dobu. Nejčastěji se jedná o náhlé onemocnění nebo zdravotní stav, který nevyžaduje dlouhodobou péči, nicméně akutně je péče nezbytná.

Typické případy krátkodobého ošetřování:

• péče o nemocné dítě mladší 10 let
• péče o dítě, kterému byla nařízena karanténa
• krátkodobá péče o nemocného dospělého člena rodiny žijícího ve společné domácnosti

Délka čerpání:

• standardně maximálně 9 kalendářních dnů
• až 16 kalendářních dnů, pokud jde o osamělého rodiče pečujícího o dítě do 10 let

Podpora pečovatele:
Během krátkodobého ošetřování může pečující čerpat krátkodobé ošetřovné, které nahrazuje část příjmu po dobu péče. Nárok mají zaměstnanci účastní nemocenského pojištění a OSVČ, které si nemocenské pojištění dobrovolně platí.

Dlouhodobé ošetřování člena rodiny

Dlouhodobé ošetřování se týká závažnějších zdravotních stavů, kdy je po určitou dobu nutná intenzivní a soustavná péče o blízkou osobu. Nejde však o trvalou či neomezenou péči, nýbrž o časově omezenou pomoc.

Typické případy dlouhodobého ošetřování:

• péče o osobu po vážném onemocnění nebo úrazu
• péče po propuštění z hospitalizace, kdy zdravotní stav neumožňuje samostatné fungování
• péče o seniora nebo blízkého s výrazně omezenou soběstačností po akutním zhoršení zdravotního stavu

Délka čerpání:

• maximálně 90 kalendářních dnů
• délka je stanovena lékařem podle zdravotního stavu ošetřované osoby
• dávku nelze prodloužit nad zákonný limit

Podpora pečovatele:
Pečující může čerpat dlouhodobé ošetřovné, které slouží jako dočasná finanční podpora při přerušení výdělečné činnosti. Vedle ošetřovného mohou v některých případech připadat v úvahu i další sociální dávky, například příspěvek na péči, ty však mají odlišné podmínky a účel.

Kritérium	Krátkodobé ošetřování	Dlouhodobé ošetřování
Typická situace	Krátkodobá nemoc dítěte nebo člena rodiny	Závažný zdravotní stav vyžadující delší péči
Délka péče	Obvykle do 9 kalendářních dnů, v určitých případech do 16 dní	Až 90 dní
Nárok na dávku	Ošetřovné	Dlouhodobé ošetřovné
Kdo má nárok	Zaměstnanec / OSVČ s nemocenským pojištěním	Zaměstnanec / OSVČ s nemocenským pojištěním
Potvrzení od lékaře	Ano	Ano (rozsáhlejší posouzení zdravotního stavu)
Souhlas ošetřované osoby	Ne	Ano (pokud to zdravotní stav umožňuje)
Účel	Překlenutí krátké nemoci	Zajištění dlouhodobé domácí péče

Výpočet nároku na ošetřování člena rodiny (ošetřovné)

Výpočet nároku na ošetřování člena rodiny se řídí pravidly nemocenského pojištění. Nezohledňuje se diagnóza, míra závislosti ani „intenzita“ péče. Rozhodující je příjem pečující osoby a její účast na nemocenském pojištění.

Jinými slovy: nárok na ošetřovné a jeho výše se počítají technicky, nikoli individuálně podle náročnosti péče.

Kdy vzniká nárok na ošetřovné?

Nárok na ošetřovné vzniká ve chvíli, kdy jsou splněny všechny tyto základní podmínky:

• pečující osoba je účastníkem nemocenského pojištění (zaměstnanec nebo OSVČ s placeným nemocenským pojištěním)
• lékař rozhodne o potřebě ošetřování nebo péče
• pečující osoba osobně poskytuje péči a nevykonává současně výdělečnou činnost

Pokud jsou tyto podmínky splněny, přistupuje se k výpočtu výše ošetřovného.

Jak se ošetřovné počítá a kolik je ošetřovné

Kolik je ošetřovné? Výše ošetřovného se odvíjí od denního vyměřovacího základu (DVZ), který se vypočítává z předchozích příjmů pečující osoby. Postup je obdobný jako u nemocenské.

Zjednodušeně platí, že ošetřovné činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, přičemž se dávka vyplácí za každý kalendářní den péče, včetně víkendů a svátků.

Z čeho se vychází:

• u zaměstnanců z hrubé mzdy dosažené v rozhodném období
• u OSVČ z vyměřovacího základu, ze kterého bylo placeno nemocenské pojištění

Konkrétní výpočet provádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ošetřovné se vyplácí zpětně, obvykle do několika týdnů od doložení všech podkladů. Výši ošetřovného vypočítává i vyplácí ČSSZ, nikoli tedy zaměstnavatel.

---

Orientační výše ošetřovného – příklad

Orientační příklad ohledně výpočtu ošetřovného může vypadat zhruba takto:

Ošetřovné bude čerpat zaměstnanec s hrubou mzdou cca 35 000 Kč měsíčně.

• denní vyměřovací základ po redukci: přibližně 1 100 Kč
• ošetřovné: cca 660 Kč na den (60 % DVZ)

Při čerpání tedy může dosáhnout zhruba na tyto částky, v závislosti na délce péče:

• 9 dní krátkodobého ošetřování → zhruba 5 900 Kč celkem
• 16 dní (osamělý rodič) → zhruba 10 500 Kč
• 90 dní dlouhodobého ošetřování → cca 59 000 Kč

Uvedené částky jsou pouze orientační – skutečná výše se může lišit podle konkrétní výše příjmů a redukčních hranic platných v daném roce.

---

Co výši ošetřovného neovlivňuje

Pro výpočet nároku na ošetřování člena rodiny v České republice není rozhodující:

• diagnóza nebo závažnost onemocnění
• počet hodin péče denně
• stupeň závislosti ošetřované osoby
• skutečné výdaje spojené s péčí

Tyto faktory mohou hrát roli u jiných sociálních dávek (např. příspěvku na péči), nikoli však u ošetřovného.

Podmínky ošetřování člena rodiny (nárok na ošetřovné)

Podmínky „OČR“ jsou v České republice stanoveny zákonem o nemocenském pojištění. Nejde o posuzování kvality péče, finanční situace domácnosti ani zdravotní závažnosti v širším smyslu, nýbrž o splnění jasně daných zákonných kritérií. Až v případě, kdy jsou tyto podmínky splněny, vzniká pečující osobě nárok na ošetřovné.

Některé body podmínek pro nárok na ošetřování člena rodiny už byly ve článku představeny a podrobněji vysvětleny, může však být užitečné všechny v krátkosti shrnout:

1. Účast na nemocenském pojištění – Pečující osoba musí být účastníkem nemocenského pojištění, platí pro zaměstnance, „dohodáře“ i OSVČ.
2. Rozhodnutí lékaře o potřebě ošetřování nebo péče – Bez lékařského rozhodnutí nelze ošetřovné čerpat.
3. Osobní a celodenní poskytování péče – Pečující osoba musí poskytovat péči osobně a po dobu péče nevykonávat výdělečnou činnost, ze které by pobírala příjem. Ošetřovné nelze čerpat souběžně s prací ani při pobírání mzdy.
4. Vztah k ošetřované osobě – Podmínky ošetřování člena rodiny se liší podle typu ošetřování:
   • U dítěte do 10 let není nutná společná domácnost.
   • U dospělého člena rodiny je zpravidla vyžadována společná domácnost.
   • U dlouhodobého ošetřování musí jít o blízkou osobu ve smyslu zákona.
5. Dodržení zákonné délky ošetřování – Nárok na ošetřovné je časově omezen:
   • krátkodobé ošetřování: zpravidla 9 dní, případně 16 dní u osamělého rodiče
   • dlouhodobé ošetřování: maximálně 90 kalendářních dnů
   • Po uplynutí této doby nárok na ošetřovné zaniká.

Pokud předchozí body nejsou splněny, nárok na ošetřovné nevzniká.

Ošetřování člena rodiny – zákon, paragrafy a formuláře

Ošetřování člena rodiny v České republice nemá vlastní samostatný zákon. Právní úprava je rozdělena do několika právních předpisů, především v oblasti nemocenského pojištění. Přesto existují jasná pravidla, která upravují nárok na ošetřovné, jeho výplatu i administrativní postup.

Ošetřování člena rodiny – zákon

Pokud se hovoří o „zákonu o ošetřování člena rodiny“, je tím v praxi myšlen zejména zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který upravuje:

• nárok na ošetřovné
• podmínky jeho čerpání
• délku krátkodobého a dlouhodobého ošetřování
• okruh oprávněných osob

Další související úpravy se mohou týkat pracovního práva nebo sociální podpory, samotné ošetřovné je však vždy dávkou nemocenského pojištění.

Paragraf na ošetřování člena rodiny

Existuje nějaký paragraf na ošetřování člena rodiny, když nemá ani svůj vlastní zákon? V českém právním řádu neexistuje jediný samostatný paragraf, který by se věnoval výhradně ošetřování člena rodiny jako celku. Pravidla jsou rozptýlena do více ustanovení zákona o nemocenském pojištění. Tyto paragrafy upravují zejména:

• kdo má nárok na ošetřovné
• za jakých podmínek vzniká
• jak dlouho lze ošetřovné čerpat
• kdy nárok zaniká

Z praktického hlediska proto není nutné znát konkrétní paragraf na ošetřování člena rodiny – rozhodující je splnění zákonných podmínek a lékařské rozhodnutí o potřebě péče.

Formulář na ošetřování člena rodiny

Pro uplatnění nároku na ošetřovné je nezbytný formulář na ošetřování člena rodiny vystavený lékařem, kterým se potvrzuje potřeba ošetřování nebo péče. V praxi se jedná zejména o rozhodnutí o potřebě ošetřování (u krátkodobého ošetřovného) a rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče (u dlouhodobého ošetřovného).

Ve většině případů jsou tyto formuláře vystavovány elektronicky a automaticky odesílány České správě sociálního zabezpečení. Zaměstnanec obvykle žádný formulář sám nevyplňuje, pouze informuje zaměstnavatele. Podrobný postup je popsán v praktickém návodu výše v článku.

Ošetřování člena rodiny – více než péče

Ošetřování člena rodiny je mnohem více než pouhý akt péče. Je to komplexní, emocionálně náročný závazek, při němž pečovatelé mohou poskytovat pomoc při osobní hygieně, stravování, léčbě, dohledu nad léky, pohybu a dalších aspektech obtížných pro nemocného.

Stejně tak zahrnuje i psychosociální podporu a v některých případech může být ošetřování člena rodiny také spojeno s administrativními úkoly, jako je řešení právních záležitostí a komunikace s odbornými zdravotnickými pracovníky.

Celkově lze ošetřování člena rodiny chápat jako projev rodinné solidarity, který umožňuje ošetřovaným lidem zůstat v domácím prostředí a mít přístup k péči poskytované blízkými, což často přispívá k celkovému duševnímu zdraví ošetřované osoby.