Právnická osoba – definice, rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou

Právnická osoba představuje, stejně jako fyzická osoba, základní formu podnikání. Každá ze zmíněných forem přináší své výhody i nevýhody. Právnická i fyzická osoba má povinnosti, které je potřeba dodržet. Stejně tak jsou s těmito formami podnikání spojeny i možnosti, které daným subjektům přináší. Jak zní definice právnické osoby? Jak je tomu u osoby fyzické? A jaký je rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou?

S pojmem právnická a fyzická osoba se setkají nejčastěji začínající podnikatelé, kteří se rozhodují o formě a způsobu jejich výkonu činnosti. Zatímco fyzická osoba vznikne automaticky, jelikož je řízena narozením subjektu, právnickou osobu je nutno založit.

Zjednodušeně lze konstatovat, že fyzickou osobou může být každý, kdo se rozhodne podnikat. Právnická osoba je z podstaty firmou či institucí, jenž si žádá jasná pravidla.

Definice fyzické osoby

Fyzická osoba je jednoduše každá lidská bytost. Od okamžiku, kdy se narodí, až do smrti je člověk pro stát a právo fyzickou osobou.

• Kdo to je: Vy, soused, paní prodavačka nebo Elon Musk.
• Vznik: Narozením (určitá práva má i nenarozené dítě, pokud se narodí živé).
• Identifikace: Jméno, příjmení, rodné číslo a adresa bydliště.
• Podnikání: Pokud se fyzická osoba rozhodne podnikat, říká se jí OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) nebo živnostník. Stále je to však ten stejný člověk. Rejstřík OSVČ tvoří evidenci těchto podnikatelů.

Definici fyzické osoby lze zjednodušit na skutečnou danou osobu, která se např. rozhodla podnikat, zažádala o živnostenský list a splnila ostatní podmínky pro začátky podnikatelských aktivit. Založení i pozastavení živnosti je snadným administrativním úkonem.

Definice právnické osoby

Právnická osoba je uměle vytvořený subjekt. Je to „osoba“ pouze na papíře, kterou si lidé vymysleli, aby mohla vlastnit majetek, podepisovat smlouvy a fungovat nezávisle na konkrétních lidech.

• Kdo to je: Firmy (s.r.o., a.s.), spolky (fotbalový klub), nadace, školy, obce nebo i stát.
• Vznik: Musí být založena (např. společenskou smlouvou) a oficiálně vzniká až zápisem do příslušného rejstříku (nejčastěji obchodního).
• Identifikace: Název (firma), IČO a adresa sídla.
• Jak funguje: Protože právnická osoba nemá fyzické tělo, musí za ni jednat konkrétní lidé (tzv. statutární orgány – např. ředitel nebo jednatel).

Definice právnické osoby tedy vychází z organizovaného útvaru, který má práva a povinnosti dané zákonem. Na rozdíl od osoby fyzické má právnická omezenější ručení. Neručí totiž přímo a veškerým svým vlastním majetkem.

U právnických osob si může firma vybrat formu podnikání, jenž vychází ze Zákona o obchodních korporacích, celým názvem Zákona o obchodních společnostech a družstvech.

Formy právnických osob:

• v.o.s. – veřejná obchodní společnost
• k.s. – komanditní společnost
• s.r.o. – společnost s ručením omezeným
• a.s. – akciová společnost
• družstvo

Každá z forem má své výhody a nevýhody, příležitosti i povinnosti. Záleží na každé z právnických osob, jakou formu pro své podnikatelské účely zvolí. V ČR je nejvýhodnější a nejčastěji zakládanou formou právnických osob společnost s ručením omezeným (s.r.o.).

Rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou

Rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou je základem právního systému. Zjednodušeně řečeno: fyzická osoba je člověk, zatímco právnická osoba je „uměle vytvořený“ subjekt (např. firma nebo spolek).

Zde je přehledné srovnání hlavních rozdílů mezi fyzickou a právnickou osobou:

Klíčové rozdíly mezi fyzickou a právnickou osobou v praxi

Hlavní praktické rozdíly, které mezi sebou fyzická a právnická osoba má, jsou tyto:

Odpovědnost a ručení

Toto je v podnikání ten nejdůležitější rozdíl.

• Fyzická osoba (podnikatel): Ručí za své závazky celým svým majetkem (včetně osobního auta, domu nebo úspor). Pokud se podnikání nedaří, věřitelé mohou sáhnout na soukromý majetek.
• Právnická osoba: Ručí za závazky pouze do výše svého majetku. Majitelé (společníci) ručí obvykle jen do výše svého nesplaceného vkladu. Soukromý dům nebo auto jsou tedy (ve většině případů) v bezpečí.

Identifikace

• FO: Identifikuje se jménem, příjmením, datem narození (nebo rodným číslem) a adresou trvalého bydliště. Podnikatelé mají navíc IČO.
• PO: Identifikuje se názvem (firmou), IČO a sídlem.

Jednání a rozhodování

• FO: Rozhoduje a jedná sama za sebe.
• PO: Nemá mozek ani ruce, takže za ni musí jednat lidé – tzv. statutární orgány (např. jednatel u s.r.o. nebo představenstvo u a.s.).

Fyzická a právnická osoba je identifikována svým národním identifikačním číslem. Jedná se o IČ, které může mít každý subjekt a pouze jedno. Práce na IČO může vykonávat podnikající fyzická osoba, která se podle tohoto osmimístného číselného kódu identifikuje. Stejně tak i právnická osoba. Druhým identifikačním číslem je DIČ, které představuje plátce daně.

Právnická osoba má svůj vlastní kapitál, který je nezávislý na kapitálu společníků. Proto je pro splnění povinností nutné, aby společnost nejprve splnila požadavky na daný kapitál nebo své společníky.

Fyzická a je právnická osoba – výhody a nevýhody

Pokud někdo začíná podnikat v malém a s nízkým rizikem, bývá výhodnější fyzická osoba (OSVČ) kvůli jednodušší administrativě. Pokud však plánuje velký projekt s vysokým obratem nebo rizikem, právnická osoba (s.r.o.) nabízí lepší ochranu soukromého majetku.

U fyzické osoby je vedení účetnictví (daňové evidence) mnohem jednodušší. Právnické osoby musí vést plnohodnotné účetnictví a zveřejňovat účetní závěrky.

Fyzické osoby mohou využívat výhodné výdajové paušály. Právnické osoby platí daň z příjmů právnických osob a při vyplácení zisku majitelům dochází k dalšímu zdanění.

Pokud se OSVČ rozhoduje o založení si s.r.o., může tak bez problémů učinit kdykoli uzná za vhodné. Jedná se o běžné rozhodnutí, které ze začínajícího podnikání často vzniká. Je ovšem potřeba upozornit na měnící se podmínky u peněžních prostředků. Již nemůže nakládat s financemi ve svou osobní potřebu. Následně se jedná o firemní účet, nikoli o prostředky na osobní nákupy.

Při rozhodování se, zda si založit OSVČ nebo s.r.o., vstupuje do hry hned několik parametrů. Pro začínající podnikatelské subjekty je OSVČ, fyzická osoba, dobrým startem, který mohou po čase přeměnit v právnickou.

Daně z příjmu právnických a fyzických osob

Právě v daních se láme chleba. I když u obou osob jmenuje daň z příjmu, pravidla hry jsou pro lidi a pro firmy dost odlišná.

Daň z příjmů fyzických osob

Tuto daň platí každý člověk, který má příjmy – ať už ze zaměstnání, podnikání (OSVČ), pronájmu nebo třeba z prodeje akcií.

• Sazba daně: Je progresivní. Základní sazba je 15 %. Pokud však příjem překročí určitý limit (cca 36násobek průměrné mzdy), platí se z částky nad tento limit zvýšená sazba 23 %.
• Slevy na dani: To je velká výhoda. Každý má nárok na slevu na poplatníka, dále existují slevy na děti, na manžela/manželku s nízkými příjmy nebo pro držitele průkazu ZTP/P.
• Daňové zvýhodnění: OSVČ si mohou vybrat, zda budou uplatňovat skutečné výdaje (podle účtenek), nebo využijí výdajový paušál (procento z příjmů, které stát uzná jako náklad bez dokládání). Existuje i paušální daň, kde se v jedné měsíční platbě vyřeší daň i pojistné.

Daň z příjmů právnických osob

Tuto daň platí firmy ze zisku, který vytvoří.

• Sazba daně: Aktuálně činí 21 %. Tato sazba je rovná (lineární), tedy stejná pro malou firmu i nadnárodní korporaci.
• Základ daně: Počítá se jako rozdíl mezi výnosy a náklady (podle účetnictví). Firma může do nákladů zahrnout vše, co slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů (auta, nájmy, mzdy, software atd.).
• Žádné slevy na poplatníka: Právnická osoba nemá děti ani manželku, takže na ni nelze uplatnit žádné osobní slevy jako u lidí. Existují však odpočty na výzkum a vývoj nebo na podporu odborného vzdělávání.
• Dvojí zdanění: Firma nejdříve vydělá peníze a státu z nich odvede 21 % daň ze zisku. Pokud si majitel chce zbytek peněz vyplatit jako podíl na zisku (dividendu), musí z této částky zaplatit dalších 15 % srážkovou daň.

Hlavní rozdíly v daních v kostce:

Jak založit právnickou osobu

Každá z forem právnické osoby má jiné požadavky na založení. Rozdíly mohou být v počtu společníků, výši základního kapitálu, či organizačních strukturách a jejich povinnostech.

Založení právnické osoby (nejčastěji s.r.o., které je v Česku nejoblíbenější) je o něco složitější než si jen skočit pro živnosťák. Je to proces, který vyžaduje návštěvu notáře a zápis do rejstříku.

Právnická osoba vzniká u notáře. Ten sepíše zakladatelskou listinu (pokud je jediný zakladatel) nebo společenskou smlouvu (pokud je jich víc). Je to forma veřejné listiny (notářský zápis).

Musí se také založit speciální bankovní účet pro složení základního kapitálu. Pokud je kapitál nízký (do 20 000 Kč), lze ho často složit i v hotovosti přímo k rukám správce vkladu (často notáře), což proces zrychlí. S notářským zápisem se zajde na živnostenský úřad. Tam se ohlásí živnosti, které bude firma provozovat. Úřad vydá výpis, který je nutný pro zápis do obchodního rejstříku.

Na konec je nutné podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Teprve tímto krokem firma oficiálně vzniká.

Jakmile firma existuje, je nutné ji do 15 dnů zaregistrovat k dani z příjmů právnických osob. Případně se lze (dobrovolně nebo povinně při obratu nad 2 mil. Kč) registrovat k DPH.

Náklady na založení právnické osoby jsou kolem 10 -15 tisíc korun (notář, správní poplatky, ověřování podpisů aj.).

Jak založit živnost

Založit si živnost (stát se OSVČ) je ve srovnání s firmou hračka. Lze to zvládnout během jedné návštěvy úřadu nebo dokonce z domova.

Aby fyzická osoba mohla začít podnikat, musí splnit tři základní podmínky:

• věk alespoň 18 let
• plná svéprávnost
• bezúhonnost (čistý trestní rejstřík v oboru podnikání – úřad si ho sám vyžádá)

Dál musí začínající podnikatel vědět, do které kategorie jeho podnikání spadá:

• Volná: Nepotřebuje žádné speciální vzdělání (např. marketing, prodej, fotografování). Stačí ji jen ohlásit.
• Řemeslná, vázaná nebo koncesovaná: Zde už musí doložit odbornou způsobilost (výuční list, diplom nebo praxi) – například u zednictví, kosmetiky nebo autodopravy.

Kde a jak živnost založit?

Živnost lze založit dvěma způsoby:

• Osobně (nejjednodušší pro začátečníky)

Zajít na jakýkoliv živnostenský úřad (Centrální registrační místo). S sebou si vzít občanku a 1 000 Kč na správní poplatek. Vyplní se Jednotný registrační formulář. Tento formulář OSVČ zároveň přihlásí i k dani z příjmů na finanční úřad a oznámí zahájení činnosti na sociálku a zdravotní pojišťovnu. Vyřídí se vše naráz.

• Online

Pokud má člověk Bankovní identitu, datovou schránku nebo elektronický podpis, může formulář odeslat přes Portál živnostenského podnikání. Poplatek je v tomto případě snížen na 800 Kč.

V obou případech úřad do pár dnů přidělí identifikační číslo a zapíše OSVČ do Živnostenského rejstříku. Stát povinně zřídí datovou schránku (přihlašovací údaje přijdou poštou nebo do osobní datovky). Od té doby musí OSVČ se státem komunikovat elektronicky.

🔎 Návod, jak si zřídit datovou schránku → moje datová schránka přihlášení.

Je rozumné si založit oddělený účet pro podnikání, i když to zákon u OSVČ vysloveně nenařizuje.

Sociální a zdravotní pojištění

Jako OSVČ si je třeba hlídat platby záloh. Kdo nechce řešit papírování, může se při založení rovnou přihlásit k paušální dani. Platí pak jednu fixní částku měsíčně a nemusí podávat daňové přiznání ani přehledy pro pojišťovny.

Publikováno: 3. 11. 2025

Michal Hardyn

Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.

Twitter LinkedIn Blog