Cukrovka v kostce

Cukrovka neboli diabetes mellitus je onemocněním, při kterém organismus není schopen udržet koncentraci krevního cukru (glukózy) v krvi v normálních mezích, která je 3,5 – 5,5 mmol/l nalačno a do 7,7 mmol/l ve 120. minutě orálního glukózového testu.

Důvodů vzniku diabetu je několik a podle nich rozlišujeme různé typy této choroby: diabetes mellitus 1. a 2. typu, sekundární diabetes mellitus, gestační (těhotenský) diabetes mellitus a diabetes mellitus typu MODY. Nejrozšířenějším je diabetes mellitus 2. typu (700-800 tis. pacientů v ČR).

Medicínský název nemoci: diabetes mellitus

Lidový název: cukrovka, úplavice cukrová, diabetes

Diabetes mellitus je onemocněním, při kterém organismus není schopen udržet hladinu krevního cukru v krvi v normálních mezích (3,5 – 5,5 mmol/l nalačno a do 7,7 mmol/l ve 120. minutě orálního glukózového testu).

Gestačním diabetem rozumíme diabetes, který se poprvé objevil během těhotenství a po porodu vždy mizí, sekundárním diabetes mellitus nazýváme nemoc, která je výsledkem jiného onemocnění (např. chronického zánětu slinivky břišní).

Diabetes mellitus 1. typu

Vzniká v důsledku destrukce (ničení) specifického typu buněk – beta-buněk, které se nacházejí ve slinivce břišní. Slinivka břišní působí jako žláza exokrinní, vylučující pankreatickou šťávu do dvanáctníku, a jako žláza endokrinní – beta-buňky produkují hormon zvaný inzulín.

Ten je důležitý ke snížení hladiny krevního cukru a k „otevření“ tělních buněk pro příjem glukózy. Diabetes prvního typu řadíme mezi autoimunní onemocnění – obranyschopnost je namířena proti části vlastního těla, zde proti beta – buňkám.

Příčiny ještě nejsou zcela odhaleny, spouštěčem mohou být některé specifické infekce (např. příušnice, zarděnky), chemikálie nebo léky u již předem dědičně ovlivněného jedince. V důsledku úbytku inzulínu a relativní převahy hormonů, které hladiny krevní cukru zvyšují (glukagon, adrenalin, růstový hormon a kortizol) začne stoupat hladina cukru v krvi (glykémie).

Inzulín je nepostradatelný pro využití a zpracování glukózy jednotlivými buňkami. Při jeho chybění buňka není schopna využít glukózu jako zdroj energie a proto využívá „náhradní zdroje“. V tomto případě jsou to např. ketolátky, které vznikají oxidací (zpracováním) mastných kyselin.

Zdrojem těchto kyselin je tuková tkáň. Na jedné straně tyto kyseliny působí jako náhradní zdroj energie, na druhé straně způsobují okyselení krve (ketoacidózu). Ketoacidóza je pro lidské tělo značně nevýhodná, způsobuje minerálový rozvrat a dále pak může způsobit bezvědomí až smrt.

Věk nemocného: diabetes mellitus prvního typu vzniká nejčastěji u dětí a mladých dospělých, kdy zánik beta-buněk bývá rychlý a diabetes se projevuje klasickými příznaky (viz níže), velmi často akutním rozvojem ketoacidózy.

Příznaky: prudký váhový úbytek, velká žízeň, časté močení, velká únavnost, opakující se kožní infekce, zejména plísňové, zhoršení zraku.

Diagnóza: o diagnóze cukrovky svědčí přítomnost klinických příznaků (viz výše) a náhodná glykémie (hladina krevního cukru) vyšší než 11,1 mmol/l nebo následná hodnota glykémie ze žilního odběru nalačno vyšší než 7,0 mmol/l nebo absence klinických projevů a nález glykémie v žilní krvi nalačno vyšší než 7,0 mmol/l po osmihodinovém lačnění – provádí se ranní odběr nalačno nebo nález hladiny krevního cukru za 2 hodiny při provedeném orálně glukózo-tolerančním testu (oGTT) nad 11,1 mmol/l.

Léčení: spočívá v injekčním podávání inzulínu; inzulínové přípravky mohou inzulín produkovaný slinivkou snadno nahradit, protože jsou stejné jako inzulín produkovaný slinivkou zdravého člověka. Léčba inzulínem by měla vždy probíhat jako tzv. intenzifikovaný inzulínový režim, který nejvíce napodobuje přirozenou sekreci inzulínu.

Existuje několik druhů inzulínových přípravků, které se liší rychlostí vstřebávání a délkou působení:

a) krátce působící inzulíny (účinek nastupuje za 15-30 minut po podkožním podání, vrcholí za 1-3 hodiny a trvá obvykle 4-6 hodin, měl by být aplikován do paže nebo břicha).

b) středně dlouho působící inzulíny (účinek s mírně zpožděným začátkem a delším trváním; začátek působení za 1-2,5 hodiny, maximální účinek za 4-12 hodin po injekci a doba působení 12-16 hodin, měl by být aplikován do stehna).

c) kombinované inzulíny (obsahují krátce působící i středn.ě dlouho působící inzulín, měl by být aplikován do břicha, paže nebo stehna).

Variantou na léčbu „klasickými inzulíny“ jsou tzv. inzulínová analoga. Jedná se o inzulíny, u kterých je upravena základní molekula inzulínu. Touto úpravou se mění základní vlastnosti inzulínu – a to zejména délka nástupu účinku inzulínu. Užívání analog významným způsobem snižuje riziko tzv. hypoglykémie (snížení glykémie).

Měření glykémie: frekvence měření je na dohodě s lékařem, obecně se doporučuje co nejčastější samostatná kontrola glykémií. Diabetici léčeni intenzifikovaným inzulínovým režimem (tj. třemi a více injekcemi inzulínu za den nebo inzulínovou pumpou) by měli provádět dvakrát týdně profil čtyř glykémií (ráno nalačno a potom před obědem, před večeří, před spaním, případně na doporučení lékaře i v noci).

Diabetici léčeni konvenčním inzulínovým režimem (tj. jednou až dvěma injekcemi inzulínu za den) by měli každý týden určit alespoň jedenkrát ranní glykémie před aplikací inzulínu nebo glykémie před aplikací inzulínu ráno i večer. Za mimořádných okolností jako jsou „špatné dny“, večírky nebo fyzická námaha, by se měla glykémie kontrolovat častěji.

Vhodné je zaznamenávání výsledků do deníku – pomůže rychle vyhodnotit příčiny výkyvů glykémie a přijmout odpovídající opatření. Před jídly by glykémie měla zůstávat mezi 4,0 až 6,0 mmol/l . Některé situace vyžadují individuální stanovení cílové hladiny. Dvě hodiny po jídle by glykémie neměla překračovat 9,0 mmol/l.

Kompenzace diabetu – glykovaný hemoglobin: glykovaný hemoglobin (HbA1c) je ukazatelem dlouhodobé kompenzace diabetu (hemoglobin, barvivo červených krvinek, je bílkovina, který přenáší kyslík, podléhá glykaci, kdy se krevní cukr navazuje na molekuly hemoglobinu a vytváří glykovaný hemoglobin).

Množství glykovaného hemoglobinu v krvi závisí na průměrné koncentraci glukózy během posledních tří měsíců. Nezávisí na momentálních výkyvech glykémie. U zdravých osob hodnota HbA1c nepřekračuje podle nových norem 4,0%, u osob s diabetem by HbA1c neměl překročit 4,5 %, hodnota nad 5,3% by měla vést k úpravě léčby.

Komplikace cukrovky 1. i 2. typu: podkladem komplikací je dlouhodobé nepříznivé působení zvýšené nebo vysoké glykémie na stěnu cév a nervů. V případě, kdy je poškozena stěna cévy, může dojít k zúžení či úplnému uzavření s trvalými následky jako je infarkt srdce, cévní mozková příhoda, porucha zraku, funkce ledvin nebo nervů, diabetická noha. Tyto změny jsou nevratné, lze jim však předcházet správnou léčbou cukrovky, udržováním doporučených hodnot glykémie.

Akutní komplikace: Hypoglykémie (pokles glykémie pod dolní hranici normálních hodnot, tj. pod 3,33 mmol/l; při hypoglykémii začíná váznout činnost mozku, dlouhodobější nebo těžší hypoglykémie může vést k bezvědomí a po jisté době i ke smrti; příznaky: zmatenost, závratě nebo malátnost, pocení, třes těla, hlad, bolest hlavy, rozostřené vidění, nervozita a strach; opatření: vypít ovocnou šťávu nebo jiný sladký nápoj, sníst kostku cukru nebo několik bonbónů, ne čokoládu).

Hyperglykémie patří k prvotním příznakům diabetu; příznaky: velká žízeň; vylučování velkého množství moči; ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti; slabost, ospalost; pocit na zvracení, zvracení, bolesti břicha, zimomřivost, bolesti hlavy; pocit pálení v ústech; rychlý puls; zrudlá kůže; příčinou je nejčastěji: zanedbávání selfmonitoringu – chyby inzulínové léčby – nízké dávky, vynechávání injekcí, nebraní léků, chyby ve stravování – příliš mnoho sacharidů; nedostatek fyzické aktivity, průvodní nemoc – infekce, horečka, otrava jídlem, trauma, chirurgický zákrok; hyperglykémie je škodlivá, neboť vede k dehydrataci a ztrátě minerálů).

Ketoacidóza (příznaky ketoacidózy: glykémie vyšší než 13 mmol/l, přítomnost ketolátek v moči, acetonový zápach z úst, časté zvracení – nutný převoz do nemocnice; prevence: pravidelné vyšetřování glykémie, přesné a důsledné podávání inzulínu, dodržování dietního a pitného režimu).

Chronické komplikace: poškození až úplná ztráta zraku (diabetická retinopatie), trvalé a nevratné onemocnění ledvin (diabetická nefropatie), poškození nervů zejména na dolních končetinách, ale i v mozku, srdci, zažívacím ústrojí a jinde (diabetická neuropatie), cévní mozkové příhody čili mozkové mrtvice, ischemické choroby srdeční se srdečním infarktem, ischemické choroby dolních končetin

Diabetická noha: nohy diabetika jsou ohroženy poruchami čití (vnímání), změnami na velkých a malých cévách a na kostech. Tyto poruchy se projevují jako silné pálení a svědění v klidu a v teple (např. pod pokrývkou). Ztráta citlivosti je zvláště nebezpečná.

Diabetik by měl o své nohy pravidelně pečovat: vyhýbat se poranění, ošetřovat každou vzniklou ránu, trhlinky,zarudnutí, kuří oka, mozoly, pravidelně nohy prohlížet v meziprstních prostorech a na chodidlech.

Platí tyto zásady:

Denně si umývat nohy vlažnou mýdlovou vodou (kolem 30 stupňů Celsia), ne déle než 5 minut.
Nohy dobře osušovat (prsty a meziprstní prostory).
Pečlivě stříhat nehty do rovna.
Denně měnit ponožky nebo punčochy (bavlněné nebo vlněné).
Nosit pevné a pohodlné boty nebo speciální diabetickou obuv. Prostor uvnitř bot kontrolovat rukou a odstranit případné ostré švy nebo vyčnívající ostré špičky.
Neběhat naboso (na pláži nebo zahradě).
Pečovat o pravidelný trénink na prokrvení – zkusit například jízdu na kole, stoj na špičkách nebo gymnastiku nohou.
Informovat ošetřujícího lékaře o všech poraněních nohou.
Po doporučení lékaře navštěvovat tzv. podiatrickou ambulanci (speciální péče o nohy).
Kontrolovat stav nohou pomocí zrcátka.

Diabetes mellitus 2. typu

Podstatou tohoto onemocnění je snížená citlivost tkání na inzulín související zejména s nadměrným množstvím tuku v těle. Organismus musí k udržení normálních hodnot glykémie produkovat stále větší množství inzulínu.

Ve chvíli, kdy je schopnost produkce inzulínu na maximální možné hranici, začne koncentrace glykózy narůstat a choroba se projeví. V prvních letech tohoto onemocnění jsou pacienti většinou léčeni „tabletkami“, v pozdějším období je však často nutná léčba inzulínem.

Věk nemocného: diabetes 2. typu se objevuje obvykle u starších lidí, začátek je na rozdíl od diabetu 1. typu často nenápadný a někdy se zjistí až při rozvoji diabetických komplikací.

Příznaky: vzhledem k tomu, že u diabetu 2. typu je nedostatek inzulínu částečný a nikoliv úplný, glykémie stoupá pomalu a tělo se vyšší hladině cukru přizpůsobuje. V důsledku toho se mohou projevit stejné příznaky jako u diabetu 1. typu, budou však méně intenzivní.

Rizikové faktory: nadváha, nedostatek pohybu, nevhodná dieta a stres, do určité míry dědičnost.

Diagnostika: stejná kritéria jako u diabetu 1. typu.

Léčba: správnou diabetickou dietou a odpovídajícím fyzickým cvičením (tedy změnou životního stylu, náhrada cukru sladidly typu glycerol), léčba může rovněž zahrnovat léky (perorální antidiabetika – např. metformin, sulfonylurea, gliptiny atd.), které ovlivňují citlivost tkání na inzulín nebo zvyšují vylučování inzulínu.

Po určité době může dojít k selhání léčby dietou i tabletami a k dosažení uspokojivé kompenzace diabetu je nutná léčba inzulínem. I zde zůstává cílem léčby udržet cukr v krvi na přijatelné hladině a zabránit poškozování cév zvýšenou hladinou cukru v krvi.

Komplikace: stejné jako u diabetu 1. typu.

Diabetická dieta: není to žádná speciální dieta, je to ve skutečnosti racionální strava, kterou by měli konzumovat všichni – 15 – 20 % energie v podobě bílkovin, 45 – 60 % energie v podobě sacharidů – polysacharidy, ne jednoduché cukry, a 30 % v podobě tuků, potřebný je dostatečný obsah vlákniny – 25 g na 1 000 kcal, omezení soli pod 7,5 g/den, dostatečný příjem minerálů, stopových prvků a vitaminů.

Některá doporučení:

omezit všechny přímé cukry: nesladit cukrem ani medem, nekonzumovat sladké potraviny – dorty, zákusky, zmrzliny, sladká jídla (žemlovka, ovocný nákyp, ovocné knedlíky, palačinky, atd.), sušenky, bonbony, buchty, cukroví, čokoládu, sladké nápoje a džusy atd.
nedoporučují se tučná a smažená jídla, tučná masa a uzeniny, bílé pečivo (housky, rohlík, veky), ani černé pečivo, zcela se vyhnout také sušenému ovoci, hroznovému vínu, švestkám a hruškám.
z alkoholických nápojů vynechat pivo a víno pít jen suché a maximálně do 2 dcl za den, destiláty by se pít vůbec neměly. Nezapomenout alkohol započítat do denního příjmu kalorií.
pečivo kupovat celozrnné nebo jíst obyčejný chléb.
maso jíst jen libové! S přílohami opatrně, když už knedlíky, tak maximálně 2 kusy, vhodnější je rýže, těstoviny, brambory.
zelenina je velmi vhodná, protože obsahuje vitamíny, stopové prvky, vlákninu a většinou žádné nebo minimální množství cukrů. Ze zeleniny omezit mrkev, hrášek, kukuřici. Ovoce jíst maximálně jeden kus za den, a to k dopolední svačině.
jídlo je vhodné upravovat do 4 – 6 malých porcí denně a večer jíst opravdu malou porci. Množství jídla volit dle toho, zda je tělesná hmotnost v normě, či je potřeba redukovat váhu a podle toho, kolik má člověk pohybu za den.
pro všechny diabetiky je vhodný a doporučovaný pohyb alespoň 30 minut denně, tak aby se zpotili, cokoliv je příjemné – svižná chůze, běh, plavání, jízda na kole, atd. 85 – 90 % diabetiků 2. typu má nadváhu či trpí obezitou. Obezita je v příčinné souvislosti se vznikem a progresí diabetu 2. typu.
denně ujít 10 tisíc kroků.
tato dietní a režimová opatření nejsou NIČÍM nahraditelná.
konzumovat obecně potraviny s nízkým glykemickým indexem. Glykemický index je číslo, které udává schopnost sacharidové potravy zvýšit glykémii. Za základ, index 100, je zvolena glukóza, jejíž vstřebání do krve z potravy je nejrychlejší. Platí pravidlo, že čím nižší glykemický index, tím delší trávení, a tím pomalejší vstřebávání cukrů do krve, a tím menší výkyvy glykémie mezi jednotlivými jídly.

Hodnotu glykemického indexu ještě dále snižuje kombinace sacharidové potravy s potravou obsahující tuky a bílkoviny což dále prodlužuje trávení a zajišťuje ještě rovnoměrněji vstřebávání cukru do krve. Při cukrovce a hubnutí lze použít i lék Ozempic.

Publikováno: 18. 5. 2021

Michal Hardyn

Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.

Twitter LinkedIn Blog