Únava po jídle – potraviny proti únavě a ospalosti
Únavou po jídle trpí poměrně velké množství lidí a není to zase až tak překvapivé. Nejčastěji se pravděpodobně setkáváme s únavou po obědě, protože v naší zeměpisné šířce patří oběd mezi hlavní jídla dne, bývá zároveň největší a často je složen až ze tří chodů. Mírná únava po každém jídle je však v podstatě normální.
Někdy se může klasická únava po jídle přeměnit dokonce až na nevolnost po jídle, někdo je unavený a bez energie celý den, někdo zažívá nepříjemný pocit plynatosti po každém jídle.
Kdy jsou tyto příznaky ještě v pořádku, a kdy je nutné vyhledat lékaře? A jak proti únavě po jídle bojovat? Dá se nevolnosti po jídle vůbec nějak předcházet a existují nějaké potraviny proti únavě po jídle?
Trávení a trávicí soustava
Těžko po jídle, únava po jídle, nebo dokonce nevolnosti po každém jídle souvisí s trávicí soustavou a trávením obecně.
Trávení, jinak zažívání nebo také digesce, je metabolický proces, při němž dochází k získávání živin z potravin. Tyto živiny jsou následně rozkládány na jednodušší látky, které jsou vstřebány do těla.
Před vlastním trávením dochází k rozmělňování potravy v ústech a následně k tzv. hydrolytickému rozkladu potravy pomocí enzymů, které trávení urychlují.
Během trávení je nutné zabránit trávení vlastních tkání, proto se u živočichů vyvinuly speciální orgánové soustavy. U člověka je to samozřejmě trávicí soustava, která je tvořena:
- dutinou ústní (slinné žlázy, jazyk, zuby)
- trávicí trubicí (hltan, jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo)
- žlázami trávicí soustavy (slinivka břišní, játra)
Trávení začíná již v ústech rozžvýkáním potravy pomocí zubů, vzniklé sousto polknutím přejde přes hrtan do hltanu a následně do jícnu. Z jícnu putuje sousto peristaltickými pohyby až do žaludku. Následně je potrava posunuta ze žaludku do tenkého a tlustého střeva.
Jak dlouho se tráví jídlo?
Doba průchodu jídla trávicí soustavou je ovlivněna mnoha faktory, nicméně polovina potravy z žaludku je posunuta do tenkého střeva přibližně za 3 hodiny. Celý obsah jídla je z žaludku vyprázdněn za přibližně 5 hodin. Tenké střevo následně propustí přibližně 50 % potravy za 2,5 až 3 hodiny a konečný průchod tlustým střevem trvá přibližně 30 až 40 hodin.
Jak dlouho je jídlo v žaludku?
Doba trávení jídla je přímo závislá na době setrvání potravy v žaludku. Dobu trávení i dobu setrvání potravy lze ovlivnit výběrem jídla, které bude člověk konzumovat. Čím více je totiž potravy v žaludku, tím více se lidé cítí unaveni a mohou mít podrážděný žaludek. Tuto problematiku řeší často sportovci, kteří si hlídají jídelníček před sportovním výkonem, aby neměli problémy se špatným zažíváním.
Mezi lehká jídla na žaludek, která se tráví 1 až 2 hodiny, patří např. vařené ryby, vařená rýže nebo různé polévky. Na trávení působí blahodárně také makrobiotická strava.
Naopak mezi těžká jídla, která mohou způsobovat špatné trávení a pocit plnosti, patří např. tučná pečená masa, pečená kachna, pečená husa, tatarský biftek, uzené maso, uzeniny apod. Doba trávení se pohybuje okolo 6 až 8 hodin. Pocity těžkosti způsobují často i luštěniny, vejce nebo smetanová a tučná jídla.
Jak se projevuje špatné trávení
Špatné trávení může souviset se špatným výběrem jídla, přejídáním či zdravotními problémy.
Typickými projevy špatného zažívání může být:
- těžko od žaludku
- pocity plnosti po každém jídle
- předčasná sytost
- nechutenství
- bolest v nadbřišku
- pálení žáhy
- nadměrné říhání
- nevolnost a zvracení
Dalšími projevy špatného trávení může být zápach z úst, zvláštní pachutě v ústech, odpor k určitým potravinám nebo zvýšené slinění.
V těchto případech je dobré navštívit lékaře.
Makroživiny
S častou únavou po jídle souvisí i příjem jednotlivých makroživin, přičemž právě procentuální podíl jednotlivých makroživin v těle může ovlivňovat naši energii, ať už pozitivním, nebo negativním způsobem.
Mezi základní makroživiny patří:
- sacharidy
- tuky
- bílkoviny
Sacharidy jsou pro naše tělo velmi důležité, protože tvoří zdroj a krátkodobou zásobárnu energie. Většina sacharidů je v těle zastoupena ve formě glukózy, která tělu slouží následně jako palivo. Spojením molekul glukózy vzniká glykogen, který je důležitý pro optimální doplňování zásob ve svalech a čerpá se z něj např. během tréninku. Proto je důležité si glykogen ze svalů nevyčerpat.
Sacharidy se dělí na monosacharidy, které jsou tvořené jednou cukernou jednotkou. Dále na oligosacharidy, kam se dvěma až deseti cukernými jednotkami patří např. sacharóza neboli řepný cukr, maltóza neboli sladový cukr nebo laktóza, jinak mléčný cukr. Poslední skupinou jsou polysacharidy, které mají více než deset cukerných jednotek. Patří sem např. glykogen, škrob nebo celulóza.
Co jsou základní sacharidy v jídle:
- ovoce
- pečivo
- přílohy (rýže, brambory, těstoviny, quinoa, kuskus, bulgur)
- ovesné vločky a jiné cereálie
- sladkosti
Bílkoviny jsou tvořeny aminokyselinami, které jsou pro naše tělo velmi důležité. Některé aminokyseliny si tělo umí vytvořit samo, jiné je nutné přijímat ve stravě právě ve formě bílkovin.
Bílkoviny se nacházejí jak v živočišných, tak v rostlinných zdrojích a je dobré oba zdroje kombinovat kvůli zmíněným aminokyselinám. Protože komplexní aminokyseliny jsou obsaženy v živočišných zdrojích, u rostlinných zdrojů některé esenciální aminokyseliny chybí.
Na rozdíl od sacharidů a tuků netvoří bílkoviny v našem těle zásobárnu energie, ale plní funkci stavebních látek pro svalová vlákna. Bílkoviny jsou tedy důležité pro budování svalů a jejich udržení.
Mezi základní zdroje bílkovin patří:
- maso
- vejce
- mléčné výrobky
- sója (tofu, tempeh apod.)
- luštěniny
Tuky mají ze všech tří makroživin nejvyšší energetickou hodnotu a v lidském těle slouží jako dlouhodobý zdroj energie. I když se spousta lidí snaží příjem tuků ve stravě omezit, plní tuky v našem organismu tyto důležité funkce:
- správná funkce hormonálního systému
- zdroj esenciálních mastných kyselin
- ochrana vnitřních orgánů
- tepelná izolace těla
- vstřebávání vitamínu A, D, E, a K
Tuky se rozdělují na živočišné a rostlinné tuky, dle nasycenosti se dělí na nenasycené mastné kyseliny a nasycené mastné kyseliny. Důležité je dbát na příjem omega mastných kyselin, které jsou obsažené v rybím tuku, mandlích, tofu nebo kokosovém oleji.
Mezi další zdroje tuků patří:
- ořechy a semínka
- živočišné a rostlinné tuky a oleje
- avokádo
Během trávení se sacharidy mění na jednoduché cukry, tuky se štěpí na glycerol a mastné kyseliny, bílkoviny se štěpí na aminokyseliny.
Únava po jídle
Pocity těžkosti, únavy a ospalosti po jídle ztěžuje ještě navíc to, pokud se člověk snaží proti spánku bojovat, to může konkrétně snižovat schopnost koncentrace. Někdy je únava tak extrémní, že je nutné si po jídle např. zdřímnout. Je to způsobeno tím, že čím více toho lidé sní, tím více pracuje trávení a na činnost mozku nezbývá již tolik energie.
Únavu ovlivňuje také hladina cukru po jídle, která souvisí se skladbou potravin a obecně životním stylem. Při konzumaci rychlých cukrů, jako jsou např. sladkosti, ovoce apod., hladina cukru po jídle rychle stoupne, což se projeví rychlým nástupem energie.
Avšak následně cukr v krvi rychle spadne dolů, což se projevuje nástupem někdy až nepřekonatelné únavy. Proto se lidé cítí velmi unavení po ránu, pokud k snídani zvolí např. sladké pečivo, jako je koláč či croissant. Tělu taková snídaně nic nedá, proto je dobré mít v každém jídle zastoupené všechny základní makroživiny.
Co pomáhá na únavu po jídle?
Na velkou únavu po jídle pomáhá obecně nejvíce vyvážená strava během celého dne a ustálený stravovací režim. Jakýkoliv extrém, na který není tělo zvyklé, se může projevit právě nepřekonatelnou únavou.
Proti únavě po jídle se obecně doporučuje:
- jíst vyváženou stravu
- v každém jídle mít zastoupeny všechny makroživiny
- vyznávat aktivní životní styl
- nepřejídat se
- používat koření (pepř, chilli, kardamom, skořice), vyzkoušejte i zelený ječmen
- dodržovat pravidelnou frekvenci stravování
Dobré je také dodržovat pravidelný pitný režim a po obědě např. vyrazit na krátkou procházku na čerstvý vzduch, což je také způsob, jak si zlepšit náladu. Při procházce venku jídlo příjemně slehne, rozhýbe se peristaltika a díky čerstvému vzduchu nebude mít únava šanci se projevit.
Publikováno: 13. 3. 2023
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
