Proč nemáme hodnoty cholesterolu takové, jaké bychom měli mít – tedy co nejnižší?
Na tuto otázku nabídli odpovědi přední čeští odborníci, kteří se sešli u příležitosti tiskové konference Cholesterol-tichý zabiják. V Česku ubylo osob, které mají optimálně kontrolovanou hladinu cholesterolu v krvi, ačkoli víme, že vysoký cholesterol je hlavní viník srdečních infarktů a mozkových mrtvic.
Jedním z důvodů, proč ubylo lidí, kteří mají cholesterol v normě, je skutečnost, že loni na podzim vydali evropští odborníci nová doporučení, která stlačují optimální hodnoty cholesterolu ještě níže, především pak LDL-cholesterolu (takzvaného zlého, který, když je ho hodně, poškozuje cévy zdaleka nejvíce).
„To, co jsme dosud považovali za optimum, již neplatí, musíme se dostat s cholesterolem ještě níž,“ uvedl předseda České společnosti pro aterosklerózu, prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. Přísnost je na místě hlavně u lidí, kteří už za sebou mají nějakou komplikaci v podobě infarktu, mrtvice nebo výkonu na srdci.
U nich je třeba usilovat o hodnoty LDL cholesterolu nižší než 1,4 mmol/l a pokud se u nich navzdory všem léčebným snahám příhody opakují, mají se dostat až na hodnoty pod 1 mmol/l. U běžné, dosud zdravé populace, postačí hodnoty LDL cholesterolu pod 3 mmol/l.
O nízké hodnoty je podle prof. Vrablíka třeba usilovat také u pacientů s cukrovkou, nemocemi ledvin a vysokým krevním tlakem. „Lidí s cukrovkou je u nás asi milion a lidí s vysokým krevním tlakem asi dva miliony. Snahy o nízký cholesterol se tedy týkají velké části naší populace,“ zdůraznil prof. Vrablík.
Přesto jsou hladiny cholesterolu u Čechů vyšší než 3 mmol/l – máme několik zdrojů informací, které nám říkají, jak to ve skutečnosti u nás vypadá a optimální to rozhodně není. Například česká studie LipitenCLiDec, která v únoru vydala první data, ukazuje, jak vypadají osoby, které nemají dobře kontrolovaný krevní tlak nebo cholesterol.
Do studie se zapojilo 350 praktických lékařů a každý z nich zařadil svých 10 pacientů, kteří neměli tlak a cholesterol pod kontrolou. Ukázalo se, že takových pacietů je hodně a jsou současně ve velmi vysokém riziku, že dostanou infarkt nebo mrtvici – řada z nich měla další rizikové faktory jako třeba cukrovku nebo genetickou zátěž v rodině.
Příčina první: Nezájem a podcenění
Edukační kampaň v lékárnách Dr. Max (zapojilo se úctyhodných 372 lékáren a 32 000 zákazníků) již v roce 2017 ukázala několik alarmujících věcí: zejména mladší lidé se vůbec nezajímají o svá rizika (svou hladinu cholesterolu neznalo 51 % osob do 30 let a 37 % do 49 let).
„Ještě víc alarmující je, že málokdo z těch, kdo svou hladinu cholesterolu nezná, by se jí dozvědět chtěl. Musíme přesvědčit naše spoluobčany, že to důležité je, že to opravdu ovlivňuje jejich další životní prognózu,“ zdůrazňuje prof. Vrablík. Průzkum Dr. Max ukázal, že Češi mají malé povědomí o svém cholesterolu, tedy významném ukazateli zdraví, a o závažnosti problematiky srdečně-cévního rizika.
Příčina druhá: Nedodržování léčebných opatření a neužívání léků
„Máme samozřejmě řadu zachycených pacientů, kteří už docházejí k praktikům, internistům či kardiologům, a ani u nich se nedaří často dosáhnout kontroly onemocnění. Průzkum IQVIA odhalil další alarmující skutečnost: i ti léčení dost možná stále nechápou význam léčebných opatření, navzdory doporučením lékaře léčbu nedodržují a vynechávají, částečně, nebo úplně, léky.
Úplně správně dodržuje léčbu jen asi 20 % nemocných,“ uvedl prof. Vrablík a dodal, že dlouhodobé dodržování léčby je pro většinu nemocných pochopitelně náročné a lékaři by si to měli uvědomovat a svým pacietům co nejvíce pomoci.
Příčina třetí: Příliš vysoké hladiny cholesterolu, na které běžné léky nestačí
Důvody nedobré kontroly cholesterolu v krvi nejsou vždy jen na straně lékařů či pacientů, může to být i sama příroda, která zdůvodňuje, proč se u části osob nedaří hladiny cholesterolu uspokojivě kompenzovat. Tady mluvíme o familiární hypercholesterolemii – FH, nejčastější vrozené metabolické chorobě na světě. Potvrzuje se, že FH má každý dvoustý Čech.
Při FH jsou hodnoty cholesterolu významně vysoké (celkový cholesterol je vyšší než 8 mmol/l a LDL cholesterol vyšší než 5 mmol/l) a nebezpečí spočívá v tom, že takto stoupají už od narození. Cholesterol má tak dost času poškodit cévy – následkem jsou infarkty a mrtvice ve věku, ve kterém by je ještě nikdo nečekal.
„Pokud se FH neobjeví a neléčí včas, tak až 50 % jejích nositelů do padesáti let postihne komplikace aterosklerózy v podobě infarktu nebo mrtvice. To je v souvislosti s prodlužující se délkou života velmi závažné. Chceme totiž rozhodně předejít invalidizaci pacientů vlivem mozkových mrtvic,“ řekl prof. Vrablík.
FH léčit lze – sice víme, že pacienti s FH nemají kontrolovaný cholesterol velmi často – cílových hodnot LDL cholesterolu dosahuje jen asi 15 % pacientů, nicméně pro řadu z nich je k dispozici nová léčba, monoklonální protilátky. Ty jsou od roku 2018 v indikovaných případech hrazeny zdravotními pojišťovnami.
Jejich nespornou výhodou je vynikající tolerance, podávání 1x za 2 týdny nebo jednou za měsíc a dnes už víme, že jednak snižují koncentrace nebezpečného LDL cholesterolu, avšak také snižují riziko infarktů a mrtvic, což je velmi důležité. Je to život zachranující léčba pro ty, u kterých se nedaří kontrolovat běžnými prostředky.
Proč o FH mluvit? Může být stejně nebezpečná jako zhoubná onemocnění, navíc od mladého věku. Riziko komplikací u mladších osob s FH je vyšší až 100násobně. Ač je ČR v diagnostice FH třetí nejlepší na světě, máme zachyceno jen asi 20 % pacientů s FH, ostatní o své nemoci nevědí.
Choďte na preventivní prohlídky
Jak zdůraznil prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti, v České republice můžeme být hrdí na nejlépe propracovaný systém péče o pacienty se srdečním infarktem na světě. „Sice jsme úmrtnost na infarkty stlačili významně dolů, stále patříme do zemí s vyšším srdečně-cévním rizikem, což nás významně vzdaluje západním evropským zemím,“ podotkl prof. Linhart a dodává:
„Těch, kteří za svůj cholesterol nemůžou, je jen část. Větší část osob žádnou familiární hypercholesterolemii nemá. Podlehli modernímu způsobu života, který nepřeje prevenci. Když začnete někde mluvit o prevenci, tak většina posluchačů začne koukat do mobilu, vybalovat svačiny, bavit se s kolegou vedle.
Je to nudné téma – chceme, aby se lidé hýbali, nekouřili a znali svůj cholesterol, krevní tlak a cukr v krvi.“ Česká republika má přitom velice dobře nastavený systém preventivních prohlídek, které v závislosti na věku umožňují všem, aby tyto údaje o sobě zjistili a včas s nimi začali něco dělat, pokud jsou ve špatných hodnotách.
Přesto této možnosti využívá jen necelých 40 % občanů ČR. „To číslo není až tak špatné, lepší se, zdá se tedy, že něco postupně měníme. Nejde nám jen o prodlužování života, což se nám v ČR daří, avšak aby se prodlužoval život ve zdraví – a to se nám nedaří.
Poslední roky našeho života trávíme v nemoci, což nám zhoršuje kvalitu života,“ uvedl prof. Linhart. Dodal, že Česká kardiologická společnost se proto na prevenci více zaměřila – založila Asociaci preventivní kardiologie, která bude získávat data o vývoji kardiovaskulárního zdraví v ČR a bude se snažit vzdělávat obyvatele.
Důležitost prevence pochopila i největší tuzemská zdravotní pojišťovna – VZP. Spolu s kardiology přichází s programem VZP Plus kardiovaskulární prevence, který bude systémem bonusů motivovat praktické lékaře, aby se na prevenci u svých svěřenců více zaměřili.
„Ač u nás úmrtí na infarkty klesá, nemůžeme usnout na vavřínech – jiné země ukazují, že pokles úmrtnosti se zastavil a někde dokonce začíná úmrtnost zase stoupat a nemoci srdce a cév opět nabírají na síle – stejně jako infekční nemoci se tyto choroby šíří Evropou a my se musíme snažit je zpomalit a zastavit,“ uzavřel prof. Linhart.
Publikováno: 3. 3. 2021
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
