pH organismu

Míra rovnováhy kyselosti a zásaditosti v organismu se označuje jako pH a měří se na stupnici 1 až 14. Ideální hodnota pH krve je 7,35. Pokud by však pH v těle dosáhlo snížení na pH 7 nebo naopak zvýšení na pH 7,6, mohlo by dojít k celkovému selhání, vyčerpání organismu a následné smrt.

Aby lidské tělo dokázalo vyrovnávat hladinu kyselin, potřebuje látky zásadité. Dokud si organismus může brát zásadité látky z vaziva, cév a kostí, dokáže přebytek kyselin neutralizovat. Jenže tím dochází k úbytku minerálů, sklerotizaci cév a řídnutí kostí. Tyto komplikace mohou mít za následek infarkt, mozkovou příhodu, osteoporózu, revmatismu, dnu a artróze.

Má se za to, že mírná metabolická acidóza (stav, kdy jsou buňky trvale zakyselené, protože dotyčný konzumuje příliš mnoho kyselinotvorných potravin nebo má obecně v životě hodně stresu) je hlavní příčinou některých zdravotních problémů.

Jmenovitě se jedná třeba o ledvinové kameny, ztrátu kostní hmoty či snížení hladiny růstových hormonů, které má za následek úbytek kvalitní svalové hmoty a zvýšení podílu tělesného tuku. Mírná metabolická acidóza ovlivňuje tělo na buněčné úrovni a je zodpovědná za zvýšení počtu volných radikálů a snižování produkce energie v buňkách.

Navíc k těmto vážným problémům se v zakyseleném těle daří virům a bakteriím, což potencionálně vede k mnoha nemocem. Překvapivé je, že rakovina nemůže bujet v zásaditém prostředí, což ukazuje důležitost zásaditosti v prevenci proti chorobám.

Vyrovnané pH je jedním z nejdůležitějších faktorů pro zdravé kosti. Studie ukazují, že k většině případů onemocnění kostí a osteoporózy nevede nedostatek vápníku ve stravě, jak si lidé často myslí, ale stres a nadměrný příjem zakyselujících potravin a doplňků stravy.

Krev vždy zůstane neutrální –⁠ to je nezbytné pro přežití –⁠ takže je-li tělo neustále zásobováno zakyselujícím, denaturovaným jídlem nebo čelí stresu z jiných zdrojů, musí podniknout opatření, aby udrželo neutrální pH krve. Proto čerpá vápník, minerál, který je v těle nejzásaditější, z kosti. Za nějakou dobu kosti následkem tohoto mechanismu slábnou.

Některé silně zakyselující potraviny: bílá rýže, kupované snídaňové cereálie, rafinovaná pšeničná mouka, těstoviny, drůbež, hovězí maso, korýši, vepřové maso, máslo, pasterované mléko, smetana, sýr (všechny druhy), bílý cukr, umělá sladidla, buráky, izolovaný sójový protein, izolovaný pšeničný protein, káva, léky, limonády, margarín, sladkosti.

Nejnebezpečnější kyselinotvorné potraviny jsou maso, cukr a alkohol. Maso je dvojnásob nebezpečné proto, že kromě samotného překyselení zanáší organismus ještě tzv. purinovými metabolity, které jsou také schopny vyvolat různá nebezpečná a bolestivá doživotní onemocnění.

Cukr je kromě velmi silného překyselování nebezpečný i tím, že se až příliš rychle vstřebává do organismu a tělo na něj musí velmi dramaticky reagovat –⁠ protože i hladina cukru (glukózy) v krvi musí být udržována v určitém rozmezí, i když naštěstí ne v tak těsném a život ohrožujícím, jako je udržení přesného pH.

Alkohol je nebezpečný proto, že (kromě překyselování) i v malém množství poškozuje nervové buňky (především myelinové obaly jemných nervových vláken). Alkohol je agresivní organické rozpouštědlo, které se hodí opravdu jen do průmyslu a nikoliv do něčeho tak složitého, jako je lidské tělo.