Můžou doplňky stravy pomoci v léčbě diabetu?
Doplňky stravy, bylinné extrakty a obecně alternativní medicína stojí v popředí zájmu pacientů s diabetem, kteří jimi často chtějí nahradit léky v domnění, že mají mnohem méně nežádoucích účinků a jsou tedy šetrnější. Které doplňky stravy nebo rostlinné přípravky mohou pomoci?
Takové chování pacientů je pochopitelné, zejména u nemocí, které trvají dlouho nebo dokonce po většinu života a jsou spojeny s nutností užívat dlouhodobě různé léky. Zvláště v posledních letech jsme svědky toho, že se lidé odklánějí od „chemie“ a popularitě se těší vše přírodní. Přesto je užitečné být informováni a přínos alternativních postupů nebo doplňků stravy hodnotit i kriticky.
Rostliny a výtažky z nich jsou používány pro své léčivé účinky několik tisíc let a položily vlastně základ farmaceutického průmyslu. Ještě dnes zhruba 25 % medikamentů má svůj původ v bylinných výtažcích. Je však třeba se ptát, zda je léčba bylinnými preparáty bezpečná a dostatečně účinná.
Nebylo s nimi provedeno příliš mnoho kontrolovaných klinických studií a jsou doloženy případy závažného vzájemného ovlivňování některých bylinných přípravků s léky. Lékaři upozorňují, že existují preparáty, které mohou způsobit i abnormální výsledky některých laboratorních vyšetření, můžou snižovat hladinu jiných léků v krvi a můžou působit dokonce toxicky.
Navíc na baleních doplňků stravy mnohdy chybí informace o možných nežádoucích účincích, o maximální použitelné dávce nebo o tom, které osoby se by se užívání přípravku měly vyhnout. Některé produkty mohou být účinné jen omezeně a nelze jimi nahradit účinná farmaka, ba naopak některé přípravky, především ajurvédské medicíny, mohou mít i nežádoucí účinky.
Na druhou stranu je řada lékařů toho názoru, že pokud užívání doplňků stravy a rostlinných produktů pomůže pacientovi, ve snaze „něco pro sebe udělat,“ zlepšit spolupráci na léčbě a dodržovat především režimová a dietní opatření, není nezbytně nutné jej od jejich užívání odrazovat.
Jak se liší lék od doplňku stravy (potravinového doplňku)
V lékárně se můžeme setkat s nepřeberným množstvím doplňků stravy, které nelze zaměňovat za léky. Léky, přesněji řečeno léčivé přípravky, jsou medikamenty, které prošly přísným a mnohaletým výzkumem a mají doloženu účinnost a bezpečnost. Doplňky stravy nesplňují nároky kladené na léky.
Zjednodušeně řečeno se jedná o doplňky s vysokým obsahem vitamínů, minerálů a dalších látek zpravidla příznivě ovlivňujících náš zdravotní stav. Nároky kladené na přípravky, které jsou označeny jako doplněk stravy, jsou tedy nesrovnatelně nižší než u léků.
U těchto přípravků nemusí být doložena účinnost, stačí doložit zdravotní nezávadnost, což je podstatný rozdíl (nikdo tedy třeba nekontroluje, zda je v tabletce doplňku stravy skutečně obsaženo výrobcem deklarované množství účinné látky).
Jak poznáme, zda v lékárně kupujeme lék nebo doplněk stravy? Všimněme si obalu: každý doplněk musí být na obalu ze zákona označen slovy „doplněk stravy“ a u každého léku musí být zase na obalu uvedeno jeho registrační číslo (např. Ibalgin 400 má registrační číslo 29/154/88-C).
Doplňky stravy a diabetes
Z pohledu působení na cukrovku lze doplňky stravy rozdělit do několika skupin na:
1) přípravky převážně snižující glykémii (psyllium, Aloe vera, Coccinia indica, Gymnema Sylvestre, Trigonella foenum – graecum)
2) přípravky ovlivňující převážně rezistenci organismu vůči působení inzulinu (skořice, Momordica charantia)
3) přípravky ovlivňující hladinu krevních tuků či preventivně ovlivňující cévní stěnu a fungující tak v oblasti prevence rizika onemocnění srdce a cév u diabetiků (psyllium, česnek, extrakt ze zeleného čaje, Ginkgo biloba, Aloe vera, Emblica officinalis)
Psyllium: Je to vláknina obsažená v semenech jitrocele indického (Plantago ovata). Psylliová
slupka obsahuje 35 % rozpustných a 65 % nerozpustných polysacharidů (celulóza, hemicelulóza a lignin). Psyllium po nasátí vody vytvoří měkký gel, který ve své absorbční schopnosti pokračuje v trávicím ústrojí.
Výrazně zvyšuje objem stolice, podporuje pohyb střevního obsahu, vylučování toxických látek z těla a zabraňuje tak jejich příliš dlouhému setrvávání ve střevech, což může napomáhat v léčbě zánětů tlustého střeva a působit preventivně proti vzniku karcinomu tlustého střeva.
Rozpustná vláknina zpomaluje i vstřebávání glukózy ze střeva a vede ke snížení hodnot glykémií po jídle i glykovaného hemoglobinu (tzv. dlouhého cukru). Rozbor 21 studií s psylliem ukázal průměrné snížení hodnot celkového cholesterolu o 0,38 mmol/l a „zlého“ LDL-cholesterolu o 0,28 mmol/l.
Další studie prokázaly například snížení body mass indexu a obvodu pasu po 8týdenní léčbě psylliem u pacientů s diabetem 2. typu. Doporučená denní dávka psyllia je 10-15g denně. Důležité je zapíjet dostatkem tekutiny. Vláknina musí být užívána s dostatečným odstupem od požití medikamentů – léky je zapotřebí užít buď minimálně 1 hodinu před vlákninou nebo alespoň 4 hodiny po požití vlákniny.
Česnek: Extrakt z Allium sativum je používán v bylinné medicíně po řadu století. Asi
nejdůležitějším účinkem extraktu z česneku je snížení hladiny krevních tuků, které mohou způsobovat onemocnění srdce a cév (srdeční infarkty nebo mozkové mrtvice).
Společně v kombinaci s léčbou metforminem (léku proti diabetu) vedlo podávání česnekového výtažku i ke snížení hodnoty lačné glykemie a k žádoucímu zlepšení citlivosti tkání a orgánů na inzulin. Dále je zapotřebí uvést, že česnek má významný protizánětlivý a antioxidační učinek a může významně pomoci v prevenci rozvoje pozdních komplikací diabetu.
Existují rovněž data o možnosti prevence vzniku karcinomu tlustého střeva a konečníku při pravidelném užívání extraktu z česneku.
Zelený čaj: Nálev z Camellia sinensis patří hned po vodě mezi nejvíce rozšířené nápoje. Čaj je bohatým zdrojem polyfenolů – katechinů. Antioxidační působení polyfenolů v čaji je známo již poměrně dlouho a patří mezi vlastnosti jednoznačně prokázané.
Polyfenoly však dokáží také podporovat detoxikační procesy, snižují vstřebávání cholesterolu ze střeva do organismu a snižují i jeho „výrobu“ v organismu, obecně tedy vedou k mírnému snížení hladiny krevních tuků. Účinek zeleného čaje na metabolismus cukrů je zatím méně jasný.
Antioxidační účinky polyfenolů v čaji se mohou uplatnit nejen v prevenci nádorů, ale také v prevenci onemocnění srdce a cév, což není u diabetiků zanedbatelné, protože jsou onemocněním srdce a cév více ohroženi.
Z dalších pozitivních účinků čaje literatura uvádí nižší výskyt osteoporózy („řídnutí kostí“) u žen, snížení výskytu zubního kazu a zlepšení funkcí mozku jako je paměť nebo myšlení. Pití čaje v přiměřeném množství není provázeno nežádoucími účinky a jeho konzumaci lze doporučit obecně i jako vhodnou formu přívodu tekutin.
Poněkud složitější je situace s konzumací extraktu ze zeleného čaje ve formě doplňku stravy. Vzhledem k obsahu kofeinu a stimulačním schopnostem není vhodný pro osoby s onemocněním srdce nebo cév.
Skořice: Extrakt z kůry Cinnamonum zeylanicum patří k tradičním přírodním léčivům, má významné antioxidační účinky. Většího rozšíření se skořici dostalo až v 15. a 16. století, kdy ji ze svých cest po Orientu přiváželi jako jednu z vzácností obchodníci.
V posledních letech se vědci stále více zabývají výzkumy týkajícími se příznivého působení skořice u pacientů s diabetem 2. typu. Studie zatím u těchto pacientů prokázaly jen mírný účinek skořice na snížení glykémie.
Korejský ženšen: Stimuluje centrální nervový systém. Užití vyšších dávek může vyvolat vysoký krevní tlak, nespavost, nervozitu. Pro své mírné protisrážlivé účinky
by stejně jako Ginkgo biloba měl být vysazen před chirurgickým výkonem a neměl by být užíván při léčbě protisrážlivými léky kumarinového typu. Pokud jde o účinky ženšenu na diabetes, u zvířat bylo prokázáno zvýšené uvolňování inzulinu ze slinivky a zlepšení snášenlivosti glukózy. Jak by to ale fungovalo u lidí v praxi, není dosud úplně jasné.
Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba): Výtažek z jinanu dvoulaločného patří mezi nejčastěji prodávané rostlinné produkty. Hlavními účinnými složkami extraktu z jinanu dvoulaločného jsou flavonoidy a terpeny. Tradičně byl používán v orientální medicíně k léčbě chronického
kašle a pomočování, v současné době se stal velmi populární pro dobře dokumentované mírné zlepšení mozkových funkcí osob s demencemi včetně Alzheimerovy demence. Pomáhá zlepšovat paměť a schopnost soustředění.
Výtažek z jinanu dvoulaločného rovněž zlepšuje prokrvení končetin, proto je používán v léčbě poruch prokrvování (především právě u diabetiků), ale i při závratích, hučení a šelestu v uších nebo při poruchách erekce u mužů. Extrakt z jinanu dvoulaločného se dávkuje 80-240 mg/den rozděleně do 2-3 denních dávek.
Acai: Fialově zbarvené bobulovité ovoce palmy Euterpe oleracea Mart. se v poslední době těší
relativně velké oblibě pro silné antioxidační účinky. Klinické studie prokázaly až trojnásobné zvýšení aktivity antioxidačních systémů po jednorázovém užití dřeně bobulí acai.
Rýsují se i možnosti použití acai v léčbě diabetu – po 1 měsíci užívání acai došlo u pacientů s nadváhou a bez diabetu 2. typu (ovšem s určitým rizikem jeho vzniku) k významnému snížení glykémie nalačno i krevních tuků.
Chróm: Význam chrómu v metabolismu cukrů nastupuje pouze ve chvíli, kdy je chrómu v těle velký nedostatek. Taková situace nastává téměř výhradně jen u pacientů, kteří jsou dlouhodobě živeni infuzemi a nedostávají náhradu stopových prvků včetně chrómu.
Nedostatek chrómu vede k poruše krevních lipidů a vysokým hodnotám glykémie, tělo je rezistentní vůči působení inzulinu. V nedávné době byly potravinové doplňky s obsahem chrom-pikolinátu masově prodávány s nadějí na zlepšení právě těchto parametrů, zhubnutí a snížení chuti na sladké jídlo.
Studie však naznačují, že u osob, jimž hrozí vznik diabetu 2. typu, nedokázal chróm ovlivnit glykémii, glykovaný hemoglobin, hmotnost, krevní tlak ani krevní tuky (v jedné takové studii pacienti chróm užívali půl roku v dávce 500 nebo 1000μg/den). Chróm jako doplněk stravy tedy zřejmě v léčbě diabetu postrádá význam a neměl by být diabetology nebo praktickými lékaři doporučován.
Aloe vera: je sukulentní rostlina s dužnatými listy, která roste v suchém klimatu Afriky,
Ameriky, Asie a Evropy. Až 96 % listu aloe vera tvoří gel, který je zdrojem cca 200 látek s farmakologickými účinky. Blahodárné účinky Aloe vera jsou známy tisíce let.
Staří Egypťané tuto rostlinu využívali při hojení popálenin nebo ran utržených v bitvách, ve starověkém Řecku byla Aloe vera doporučována pro zdraví, krásu a dlouhý život. Aloe vera může vést po dvou měsících užívání k poklesu glykémie nalačno, glykovaného hemoglobinu i krevních tuků.
Ve formě doplňků stravy (kapslí či směsí k přípravě nálevů) lze v České republice získat i celou řadu bylinných preparátů, patřících do tradiční čínské či ajurvédské medicíny. Jejich prodej na internetu bují, často jsou nabízeny s masívní reklamou na jejich neobvyklý účinek a možnost „nahradit klasickou léčbu“. Mezi nejznámější z nich patří:
Oslizák líbezný: v Indii posvátná dřevina, jeho plody obsahují velké množství éterických olejů. Plody připomínají blumy a jsou konzumovány buď přímo nebo se z nich připravují marmelády. Pravidelné užívání mírně snižuje glykémii i cholesterol v krvi a působá antioxidačně.
Cibule kuchyňská: vykazuje rovněž mírné hypoglykemizující účinky.
Coccinia indica (ivy gourd): indická bylina používaná v ajurvédské medicíně pro hypoglykemizující účinky po mnoho staletí. Malá klinická studie prokázala u diabetických pacientů příznivý vliv na normalizaci aktivity některých enzymů. Extrakt z rostliny vedl ke snížení glykémie nalačno i po jídle ve srovnání s osobami, které tuto bylinu neužívaly.
Momordica charantia (bitter gourd, bitter melon, hořká okurka): popínavá rostlina, která v Indii roste až do nadmořských výšek kolem 1500 m. n. m. V ČR jsou k dostání drcené plody ve formě kapslí nebo sáčků k přípravě nálevů. Podle dostupné literatury by užívání mělo vést ke snížení rezistence na působení inzulinu a ke zlepšení tolerance glukózy.
Gymnema Sylvestre: v hindštině často nazýván gurmar, což znamená „ničitel cukru.“Od nepaměti je užíván v tradiční ajurvédské léčbě diabetu. V experimentálních studiích jeho užívání vedlo ke zvýšenému uvolňování inzulinu ze slinivky. Pískavice, řecké seno.
Jako koření se užívají čerstvé a sušené listy, celá i mletá sušená semena. Pískavice má svůj původ v Mezopotámii. Již v období antiky byla pěstována v oblasti Středozemního moře, kde se pěstuje dodnes. Tato léčivá bylina je účinným antioxidačním prostředkem a vykazuje i hypoglykemizující účinky.
Angrešt: po mnoho století používán jako složka ajurvédského receptu pro léčbu diabetu 2. typu. U laboratorních zvířat s diabetem vede dlouhodobé užívání preparátu ke snížení výskytu šedého zákalu očního.