Mléko z tetrapaku vs. z mlékomatu

Jaké to je napít se čerstvě nadojeného mléka od krávy, která se od jara do podzimu pase na voňavé louce? Dali byste si takové mléko, nebo už jste nakolik zkažení, že se vám zvedá žaludek a pijete jen tu bílou tekutinu z tetrapaku?

I kolem tak přirozené a normální věci, jako je mléko, může klidně vzniknout iracionální, bouřlivá diskuze. Podporují ji i takové hromadně rozesílané maily, ve kterých se píše třeba následující:

„Mléko v tetrapaku, které se nespotřebuje do konce trvanlivosti, prodejce vrátí zpracovateli. Zpracovatel otevře obal, mléko opětovně převaří a opět zabalí. Mohou tak učinit max. 5 krát. Zespodu krabice je pod zalepeným záhybem číslo 12345, kde jedno z čísel chybí.

Tato chybějící cifra udává, kolikrát už bylo mléko „recyklováno“.  Tj. 12 45 znamená, že bylo převařeno 3 krát. Tak dobrou chuť. Mrkla jsem na to a opravdu. Na krabicích plnotučného mléka,  které bylo „v akci“ za 11,90 Kč, chybí v řadě č. 4. Doufám, že alespoň u mléka prodávaného jako čerstvé, nechybí v řadě žádné číslo.“

Podobné poplašné zprávy dostane občas každý. Říká se jim hoaxy a mohou nám pěkně zamotat hlavu. Nebo mohou být impulsem k zamyšlení.

Mléko nerecyklujeme!

Záhada s recyklováním mléka. Všichni ví, že potravinářskému průmyslu jde o zisk. Aby se dobře prodávalo, musí být potraviny levné, protože spotřebitelé jsou cenově zhýčkaní a občas klidně koupí prošlé věci. Hlavně, že jsou v akci. Samozřejmě, že Státní veterinární správa i společnost Tetra Pak podobné obvinění odmítly s tím, že je to blbost.

„Nikdo není schopen otvírat stovky kartonů s mlékem a znova vracet do oběhu. Když se takové krabice likvidují, zpravidla se hodí do lisu, mléko se likviduje jako VŽP (vedlejší živočišný produkt, pozn. aut.), krabice jako komunální odpad. Čísla zespodu krabice jsou čísla mající souvislost s obalem, nikoli s produktem; jsou na fólii předem, netisknou se na balicí lince,“ řekl tiskový mluvčí SVS Josef Duben.

„Čísla na obalech obsahují informaci o obalu, nikoli o jeho náplni. Sekvence čísel 1234, 1234567 a jiná se užívá k identifikaci pásu, ve kterém byl obal potištěn.  Touto informací společnost Tetra Pak reaguje na dotazy spotřebitelů, kteří se na základě internetových diskusí dotazují na význam těchto čísel.

Uvedená čísla (viz obrazová příloha), nijak nesouvisí s produktem, jeho záruční dobou či podobnými spotřebitelskými údaji a slouží pouze pro účely zajištění technologické kvality obalu,“ uvedla Hana Zmítková, tisková mluvčí společnosti Tetra Pak.

Co nám jako spotřebiteli zbývá? Věřit tomu, že mlékárenské společnosti nejsou taková prasata, aby mléko znovu přebalovaly, a že se jim to prostě nevyplatí. Existuje ale ještě elegantnější řešení. Vykašlat se na mléko z papírových krabic, najít si svého farmáře nebo alespoň funkční mlékomat. Ono totiž existuje více důvodů, proč se trvanlivému mléku z krabice raději vyhnout.

Metoda UHT: Pomocník, nebo zabiják vitamínů?

Co se vlastně skrývá v těch papírových krabicích? Každý, kdo měl doma aspoň jednou normální neupravené mléko, ví, že se asi po 3 dnech zkazí, resp. zkysne. Logicky se nabízí otázka: „Jak je možné, že mléko v tetrapaku vydrží tak dlouho?“

Jenže se na ni nikdo neptá, protože trvanlivé mléko je něco tak zažitého, že si snad myslíme, že je to věc přirozená. Není. Dlouhodobá trvanlivost mléka je zajištěna tzv. metodou UHT. Nejde o nic světoborného. Mléko je prostě zahřáté na vysokou teplotu – asi 138 °C po dobu 4 vteřin.

Při tak vysokých teplotách jsou zničeny bakterie a mikroorganismy, které by jinak způsobily zkažení mléka. Mléko je následně zabaleno do aseptických tetrapakových obalů a rozvezeno do obchodů. Tady si ho zákazníci po kartonech nakoupí a radují se, že mají na měsíc vystaráno.

Bohužel se však už moc nemluví o tom, že metoda UHT zničí také prospěšné mikroorganismy, vitamíny a minerály, které tělu pak chybí a jejichž nedostatek je příčinou řady civilizačních onemocnění. Mimo jiné se zničí například takové mikroorganismy, které posilují imunitu, a člověk to pak zoufale dohání pitím předraženého Actimelu.

Abychom byli konkrétní, jaké vitamíny a látky se ničí? Například vitamín C nebo vitamín B12. Dále jsou zničeny enzymy, které například pomáhají z mléka vstřebávat vápník, jenž je důležitý k prevenci osteoporózy. Z mléka také mizí konjugovaná kyselina linoleová, které se připisují protirakovinné účinky.

Alergie na laktózu? Příčinou je krmivo

Zdravý selský rozum říká: kvalitu masa, vajec nebo mléka ovlivňuje to, co zvíře žere. Mléko, které je běžně k dostání v obchodě, pochází od krav, které jsou krmeny průmyslovými krmivy. Navíc jsou na ně kladeny stále větší a větší požadavky. Jinak řečeno, musí toho nadojit mnohem víc než jejich „prapředkyně“ před 100 lety.

Výzkumy ukazují na to, že dřív kráva nadojila maximálně 10 litrů mléka denně. Nyní ale není žádným zázrakem, když nadojí 40 litrů. Aby krávy dojily více mléka, je jim podáváno krmivo ze sójových bobů, které jsou bohaté na bílkoviny. Jenže tento typ krmiva není pro krávy přirozený a způsobuje jim zdravotní problémy.

Navíc některé z výzkumů, kterých bylo bohužel provedeno velmi málo, ukazují na to, že vysoký výskyt alergie na laktózu (mléčnou bílkovinu) může souviset právě s nevhodným krmením krav. Nepřirozené krmivo (žaludky krav jsou stavěné na trávu, sušené seno) je pak doháněno různými aditivy, která mají kravám pomoci dojit ještě více mléka.

Pijte jen zdravé mléko!

Pravdou je, že dnes se vše příliš řeší. V první řadě je třeba se z toho nezbláznit a jít na vše zdravým selským rozumem. Když ho vezmeme do hrsti a podíváme se na mléko, musí nám jednoznačně vyjít tento závěr:

Zdravější a prospěšnější je mléko, které pochází od krávy, která je krmena přirozeným způsobem. V létě se pase na louce, v zimě dostává seno, zemědělec dbá o její zdraví a nechce ji vyždímat do poslední kapky.

Proto díkybohu za současný trend biopotravin, mlékomatů a farmářských trhů. Ano, ne každý si může každý den dovolit jezdit přes půl města k mlékomatu pro čerstvé mléko.

Je určitě lepší napít se jednou za týden pořádného mléka, než každý den usrkávat bílou tekutinu z tetrapaku. A pozor! Pravé mléko od krávy nemusí chutnat každému, protože už si jeho chuťové buňky příliš navykly tomu patoku ze supermarketu.

A ještě jedna věc – nelze přejít hysterii, která se objevila kolem mléka z mlékomatů nebo přímo od zemědělců. Na takové mléko je občas nahlíženo jako na původce zlých bakterií. Ano, pokud je kráva nemocná, může to být problém. Jenže ekologické zemědělství je velmi přísně kontrolováno. A navíc, pokud se mléko převaří, strávníkovi se nic nestane.

© 2024 Vmagazin.cz | Nakódoval Leoš Lang