Carrie Bradshaw českého internetu útočí
Když jsem začátkem března nechápavě kroutila hlavou nad Podivnými povídkami s hvězdičkou, netušila jsem, co všechno z tohohle vzejde. Autorka, jakási Andrejka, to rozjela ve velkém. A stává se (jak o sobě sama tvrdí) českou Carrie Bradshaw.
Andrejku jsem pustila z hlavy, dokud nezačala spamovat Facebook Protivné blondýny. A spousty jiných facebookových stránek a nejrůznějších webových diskuzí. Tak jsem se zas podívala na její literární výplody. A můžu říct, že překonávají všechno, co jsem kdy četla.
Ale vezmu to popořádku.
Andrejka napřed psala jen blog mizerné literární i obsahové kvality. Povídky se skládaly obvykle z několika holých vět. Přesto postupně nabyla dojmu, že je skvělá autorka, vycházející literární hvězda a nejpozději do deseti let i adeptka na nobelovku za literaturu. A vzala český internet útokem.
Začalo to zřejmě v diskuzích na serveru webtrh.cz (většina už je jich smazaných). Andrejka tam založila diskuzi o tom, jak je úspěšná blogerka a že by chtěla proniknout do tištěných médií. Vlastní rubriku v Elle sice nedostala, dokázala ale tak zarputile otravovat všechny okolo, až dostala možnost psát (bez nároku na honorář) pro nikterak zajímavý a poměrně málo čtený web onlinezena.cz. A pak se teprve začaly dít věci.
Napřed Andrejka světu oznámila, že z ní bude druhá Carrie Bradshaw, a pak začala páchat články o rozsahu osmi řádek Andrejčina sloupku.
A je to jedna perla za druhou. Andrejka má široký záběr. Dokáže třeba rozdávat zajímavé rady. V jednu textu tak například vysvětluje, jak na muňky a filcky. „Spávám v posteli s kočkama, takže občas na mě nějaká ta veš nebo jiná potvůrka taky přeskočí. Zbavit se jich je snadné. Stačí nosit jeden den v kalhotkách snítku sušené levandule. Vůni levandule oni nemají vůbec rády, a radši utečou jinam.“
Andrejka dokáže analyzovat historická fakta a na jejich základě nám poradit, jak stvořit lepší svět. „Muži nám pořád a pořád ubližují! Německý fašista při obsazování Československa znásilnil babiččinu sestru! Ruský komunista při osvobozování ji chtěl taky znásilnit, ale podařilo se jí utéct. Českoslovenští komunisti zavraždili paní Miladu Horákovou! Afričané každý den ubližují africkým ženám a dětem! Muži prostě mají v mozku pokažené kolečko! Holky a ženy, pokusme se jim ho opravit. Každá prosím řekněte tomu svému, ať nikomu nikdy neubližuje. Matky prosím zakažte to svým synům. Děkuji.“
Andrejka ví, co nám škodí. Třeba takové hřebeny a kartáče na vlasy: „Přemýšlela jsem o česání a zjišťovala si pravdu, jak to s ním je. Je to nekalost. Způsobilo to úpadek lidské společnosti. On je totiž hřeben vlastně takový pluh na hlavu. Indiáni pluh neuznávali, protože to s ním bolí Matku Zemi a vůbec není ráda. Ale my si to neuvědomujeme a u hřebenu je to totéž! Samozřejmě, že některým ji hřeben neponičil, ani když už tu byl – nechtěli ho. Byli moudří. Ale bylo jich málo.“
Andrejka ví, jak mít šťastný vztah: „Dnes vám poradím věc, která moc prohloubí váš partnerský vztah. Položte si hlavu do klína svého partnera nebo manžela a on ať vám pinzetou vytrhává a tvaruje obočí. První pokusy možná nedopadnou úplně nejlíp, ale případné vady dokreslíte a domalujete. Potom se věnujte vy jeho obočí. Samozřejmě decentně. Vše zakončete vzájemným nanesením a sloupnutím peelingové masky. Zamilujete si to a moc vás to sblíží.“ Asi budu mít navždy nedostatečně prohloubený partnerský vztah. Představa, že mi chlap doma vytrhává obočí, mě děsí. A peelingová maska? Obávám se, že bych umřela smíchy, ještě než bych mu ji napatlala na obličej.
Andrejka ví, jak se oblékat. „Nenoste černé spodní prádlo! Černá barva je škodlivá! Vyzařuje moc negativní energie! Ani příroda černou nepoužívá. Viděly jste černou květinu? Ani malíř pan Monet černou vůbec nepoužíval a to byl génius. Černému prádlu a i oblečení se prostě vyhýbejte. Je milion jiných krásných neškodlivých barev.“
Andrejka ví, jak vyhrát ve sportce. „Dnes vám prozradím skoro úplně největší tajemství, které znám. První tři sliny po orgasmu jsou kouzelné! Poplivejte si jimi pořezaný prst a rychle se zahojí. Poplivejte jimi tiket sportky a určitě něco vyhrajete. Nebo si je odplivávejte do lahvičky a schraňujte si je na pozdější použití.“ Při představě, že si doma schraňuju lahvičku s plivanci, je mi lehce nevolno.
Andrejka ví, jak uspokojit muže. „Každopádně mám pro vás další krásný recept. Je trošku nebezpečný, takže buďte holky opravdu moc opatrné. Opět mu to budete dělat pusou, ale předtím mu nasadíte na hlavu igelitku! Krátkodobý nedostatek kyslíku způsobí v jeho mozku euforický stav, takže prožije super orgasmus a vy budete mistryně světa. Ve světě je to moc oblíbená praktika.“
Současně s psaním těchhle nesmyslů začala nabírat grády její spammerská kariéra. Na řadu diskuzních webů už jí zablokovali přístup. Jinde ji prozatím osazenstvo vesměs svorně posílá do háje. Nedivím se.
Andrejka je totiž schopná vletět klidně do diskuze o vlivu tepelné energie na stavy látek a začít tam propagovat ve velkém svou patvorbu. Nebo rovnou nabízet reklamu. A to naprosto absurdním způsobem. Posledně citovaný text tak nabízela výrobcům igelitek.
A podobným způsobem otravuje všude. Zoufalí už jsou z ní prý také na poměrně specificky zaměřené Lupě nebo v diskuzích jednoho filmového webu. Andrejce to ale nevadí. Koneckonců, její velmi neobvyklý způsob sebepropagace zřejmě nějaký úspěch má. Minimálně v tom, že občas někdo na její odkaz skutečně klikne. A jejímu domovskému webu onlinezena.cz to zvyšuje návštěvnost. Dokonce natolik, že už je placenou novinářkou. A nezapomíná to podrobně rozebrat se svými čtenáři.
Napřed se jim svěřila, že píše sloupek jen na zkoušku a zadarmo.
„Uplynul týden mé zkušební doby a tak vyjednávám s panem ředitelem onlinezena.cz o naší další spolupráci. Pokračovala bych moc ráda. Být novinářkou mě baví. Jinak jsem invalidní důchodkyně, protože mám blbou hlavu. Dvakrát jsem byla v blázinci, ale pokaždé jsem utekla. Jednou přes plot a podruhé hlavní branou. Ale už jsem se naučila žít i s blbou hlavičkou.“
Později jásala, že smí sloupek psát dál. A s naivitou hraničící se stavem snížené příčetnosti začala plnit i požadavky redakce. Teda spíš pana ředitele.
„A ještě holky jedna věc. Dostala jsem mail od pana ředitele /přeposílám ho/. Jsem mu vděčná, že mi umožnil být novinářkou, tak mu prosím na tu reklamu klikněte, ať je šťastný. Jste moc hodné. Děkuji.
Adrejko jeden z našich klientů si přeje ve středu inzerci ve tvém sloupku. Cílem je co nejvíce čtenářek poslat na stránky eshopu www.sperkyprozeny.cz/ . Prodávají tam šperky, drahé kameny a kameny podle znamení horoskopu. Napiš něco ve stylu že měsíční kameny mají nějakou moc, a že jsi objevila tento obchod, kde mají strašně dobré věci. Hlavně nepiš žádné vulgarity. Když se ti to povede, bude to super.“
Andrejka se s klidem vykašlala na to, co po ní šéf chtěl, odpálila jeho mail na web rovnou a bylo vymalováno. Pak se někde prý svěřila, že pan ředitel nebyl moc rád. Nedivím se mu. Každý normální šéf by v takové situaci mlátil zoufalstvím hlavou do zdi. Andrejce to ale nejspíš vůbec nedošlo, a tak pana ředitele propírala dál. Předpokládám, že v téhle chvíli už se dal na tvrdý alkohol.
Ahoj berušky. Máme dnes krásné výročí! Už měsíc pro vás tvořím tento sloupek! Jste spokojené? Máte nějaké připomínky? Nebo návrhy? Napište a uvidíme, co se s tím dá udělat. Já budu taky navrhovat! Našemu panu řediteli, že by mi mohl zvýšit plat. Ze současné nuly aspoň na něco. Holky, o kolik si mám říct? Britney Spearsová si za porotcování v x faktoru prý řekla o moc milionů dolarů takže …………….. Uvidíme. Každopádně se těším na další měsíc s vámi. No, nakonec to dopadlo. Andrejka skutečně začala dostávat za svou práci honoráře.
„Je ze mě placená novinářka. Nakonec ten můj plat nejsou ani tisíce ani stovky, ale deset korun za sloupek. Můj kluk mě utěšil, že za deset korun se dá koupit třeba čtvrt kila hrachu plus čtvrt kila ječných krup a to jako jídlo na den bohatě stačí.“
Deset korun za sloupek. Chápu. Pan ředitel víc zaplatit nemůže. Mít Andrejku v redakci znamená zvýšené výdaje na akutní psychologickou pomoc pro všechny ostatní autory. A zvýšenou spotřebu alkoholu pro pana ředitele. Na druhou stranu je Andrejka pro web zcela jistě přínosem. Její brutální sebeprosazování se, naprostá absence soudnosti a loajality, nulová literární hodnota jejích pokusů o psaní, to všechno vzbuzuje emoce. Na mnoha webových fórech velmi ostré emoce. A to zvyšuje návštěvnost jejího sloupku. Ostatně, nejmíň polovinu fór, která spamuje, čtou především ajťáci, lidé kolem marketingu nebo webů. Ti nejspíš až do Andrejčina vpádu do jejich diskuzí neměli ani tušení, že nějaká onlinezena.cz existuje. A tak na ní klikli a pan ředitel měl radost. A tak Andrejka dál může psát nesmysly a dál spamuje. Nově i Facebook. Po svém. Třeba u článků o politice nabádá fanoušky zpravodajského serveru, ať čtou radši její články.
Milá Andrejko, to, co předvádíš, není práce novináře. Nejsi a nikdy nebudeš druhá Carrie Bradshaw. Ale jisté mimořádné postavení na českém internetu sis už vybudovala. Jen nechápu, jak je možné, že ještě nemáš vlastní heslo na Exotopedii.
Publikováno: 25. 9. 2013
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
