Ateroskleróza v kostce
Co je to ateroskleróza neboli kornatění tepen, jak a u koho vzniká, jaké má fáze a jak jí předcházet?
Vnitřní stěny tepen jsou normálně hladké a pružné. S přibývajícím věkem se vytvářejí usazeniny z tuků na stěnách tepen. Uvedený stav se nazývá kornatění cév – neboli ateroskleróza. Pokud se usazeniny zvětšují, přítok krve se zmenšuje, a může dojít až k jejich úplnému uzavření.
Ateroskleróza je pomalu postupující zánětlivé onemocnění, které může začít už v mládí a postupně může vést k různým onemocněním krevního oběhu, nejzávažnějšími jsou srdeční infarkt a cévní mozková příhoda (mrtvice).
Věk nemocného: proces začíná v mládí (15 – 30 let) a zhoršuje se s věkem (projevuje se nejčastěji ve věku 50 – 60 let).
Příznaky: jestliže se ateroskleróza nachází na mozkových tepnách, dochází k různým psychickým změnám, demenci či k mrtvici. Jsou-li postiženy tepny zásobující oko, vzniká postižení očního nervu a následná slepota. Jsou-li postiženy srdeční (koronární) tepny, dochází k selhávání levého srdce a akutnímu infarktu myokardu. Dále selháním ledvin, bolest končetin, kulhání a až možný vznik gangrény (odumření tkáně).
Příčiny: zvýšená koncentrace cholesterolu v krvi může vést k ukládání tukových látek do stěn cév. Ta je způsobena buď stálou a zvýšenou konzumací zejména živočišných tuků, nebo zvýšenou tvorbou cholesterolu v játrech – tato nadprodukce cholesterolu je často dědičná a může se vyskytnout, i když člověk upřednostňuje rostlinné tuky a zdravou výživu.
Rizikové faktory: vysoký krevní tlak, kouření, vysoká koncentrace cholesterolu v krvi, nadváha, stres, inzulínová rezistence, cukrovka, nedostatek pohybu, věk, pohlaví, předčasná menopauza.
Fáze aterosklerózy
1. Zvýšená koncentrace cholesterolu vede k vzniku tzv. tukových proužků v cévní stěně.
2. Postupným zvětšováním a spojováním tukových proužků vznikají tzv. ateromy, které už mohou zužovat průsvit tepny.
3. Zvětšené ateromy se spojují se zmnoženými buňkami hladké svalové buňky a vazivem v tzv. fibroateromy – ty již mohou způsobovat ostrou bolest hrudníku, tzv. anginu pectoris.
4. Po určité době může dojít k prasknutí fibroateromu a vytvoření krevní sraženiny, která cévu uzavře a dojde k neprokrvení cílového orgánu, např. srdce – vzniká infarkt myokardu.
Diagnóza: angiografie (ultrazvukové vyšetření), angioskopie (invazivní vyšetření s nutným přístupem do cévy), ultrazvukové vyšetření (dokáže měřit tloušťku stěny cév, průtok krve a velikost zúžení), další možností jsou rentgenová vyšetření s vysokou rozlišovací schopností, které dovedou popsat stav onemocnění pacienta.
Léčení: spočívá v prvé řadě ve změně životního stylu (zanechání kouření, racionální strava, omezení příjmu živočišných tuků a snížení nadměrného příjmu energie u obézních, pravidelný pohyb), dále léky proti vysokému tlaku, léky na úpravu koncentrací krevních tuků nebo antidibetika, léčba proti srážení krevních destiček.
Na koho se obrátit: na praktického lékaře, který provede základní vyšetření a stanoví srdečně-cévní riziko.
Publikováno: 20. 7. 2012
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
