Jak je to se živou stravou pro děti? – raw strava
Se začátkem nového roku mívají lidé potřebu něco změnit, vylepšit a pustit se do aktivit, které dlouho odkládali. Někteří si dávají novoroční předsevzetí. Ta velice často bývají spojena s hubnutím a zdravějším životním stylem. Cítíme potřebu „oživit“ naši stravu – nejen tu rodičovskou, ale především stravu našich dětí. Ty nemají velkou příležitost stravovat se zdravě, pokud jim k tomu nevytvoříme vhodné podmínky.
Narodili jsme se jako vegetariáni
Jak se ale orientovat v neuvěřitelné záplavě informací, zmatků a ve všech těch pojmech jako makrobiotika, vegetariánství, veganství, dělená strava a podobně? Když používám slovo oživit, myslím tím oživit v primárním významu. Živá, syrová strava – to by mohlo být předsevzetí pro rodiče, kteří chtějí vést svoje ratolesti k zdravému životnímu stylu.
Nemáme tělesné dispozice všežravců (divočáka, jezevce), jak si mnozí mylně myslí – zřejmě aby mohli jíst vše. Nepodobáme se však ani masožravcům, což by se k obhajobě konzumace masa mohlo také hodit. Narodili jsme se jako vegetariáni (šimpanz, člověk, také blízko máme k býložravcům (ke gorile).
Zkoušeli jsme spoustu stravovacích stylů
Doma jsme už zkoušeli spoustu různých stravovacích stylů. Mnohé z nich však zbytečně, zůstalo nám jen to, co opravdu funguje. Je to hlavně syrová, živá strava – jíme hlavně tepelně neupravené potraviny, jako jsou ořechy, semena, ale především ovoce a zelenina. Čili přibližujeme se co nejvíce vitariánství. Máme dvě děti – Zinušce je šest let, Peťanovi třináct. Oba jedí hodně syrové stravy, ale ne dogmaticky.
Není vhodné držet se jakéhokoliv extrému, sekty, náboženství, ale ani jídla nebo směru stravování. Za extrémy považuji všechny směry, tedy i vitariánství, pokud s tím dotyčný není v pohodě. Jakmile se člověk cítí svázán – něco nesmí, nebo naopak musí, vzniká opačný efekt. Proto zdůrazňuji slovo přiblížit se.
Vnímejte potřeby vlastního těla
Lidé se mě často ptají, co mají dělat, když nemohou na syrové stravě vydržet, že po pár dnech mají strašnou chuť na vařené jídlo. Odpověď je velice jednoduchá. Dejte si vařené jídlo, odpočiňte si od syrové stravy. Vnímejte potřeby vlastního těla. Naslouchejte mu, hrajte si se stravou, experimentuje, inspirujte se klidně i ostatními výživovými směry. Vždyť na každé cestě je spousta odboček, odpočívadel, křižovatek. Důležité je vrátit se pak k tomu správnému směru – živé stravě.
Syrová strava u dětí
Jak funguje syrová strava u našich dětí? Zinča vyrůstá na syrové stravě od malička, je zvyklá na velké množství ovoce, má ráda i zeleninu. Od malička pije také čistou vodu a přijde jí to naprosto přirozené. Je zdravá a štíhlá. Prakticky nezná antibiotika.
U Peťana byl vidět přechod na syrovou stravu výrazně. Dříve byl hodně nemocný – záněty horních cest dýchacích, angíny, střevní potíže (samozřejmě to spolu úzce souvisí). Od té doby, co mu předkládáme více živé stravy, je také stále zdravý, štíhlý, bez problémů sportuje. Chodí pouze na preventivní prohlídky s komentářem paní doktorky: „Jé, tys tu ale dlouho nebyl.“ Zvýšený přísun vitamínů, enzymů a jiných užitečných složek živé stravy jednoznačně oběma našim dětem prospívá.
Nezdravé jídlo působí jako droga
Možná to zrovna u vašich dětí tak hladce nepůjde, některé konzumují hlavně sladkosti, hranolky, hamburgery a podobně, jichž se nechtějí vzdát, často na ně působí jako droga. Někdy mi rodiče kladou otázku, jak teplá by tedy strava měla být. Ideální teplota jídla je 37 stupňů. Docílíme jí v puse (kde také využíváme trávicích enzymů slin), správným žvýkáním a prosliňováním. S jídlem tedy nespěcháme a pořádně jej žvýkáme.
Jejich další dotazy se týkají toho, zda dětem nebude chybět maso a vařená potrava. Samozřejmě že ne. Chodí do školních jídelen. Tam všeho mají až dost. Starší děti, které dostávají kapesné, si občas koupí nějaké to nezdravé jídlo. Na obědě u babičky je to také těžké – přesvědčte babičku, že to, co jí celý život vštěpovali, je špatné!
Vysvětlujte jí, že by šimpanzovi řízek s bramborovou kaší také nedala, že malé dítě vařené maso instinktivně odmítá, a možná mu po něm bývá i zle. Uvidíte, s jakou reakcí se setkáte. Prostě děti vařeného jídla neuchráníte, ale to v první fázi zvykání si na přísun živé stravy není to nejdůležitější.
Sami buďte pro děti příkladem
Vše se dá změnit postupným přechodem na novou stravu a také osobním příkladem. Těžko přesvědčíme dítě o potřebnosti syrové stravy, když se sami budeme cpát výhradně mrtvým jídlem vzniklým vařením, se změněnou strukturou škrobů, aminokyselin a tuků.
Receptů na přípravu syrové stravy je nepřeberné množství, chce to jen trochu času, trpělivosti a fantazie, které sobě a svým dětem věnujete. Výsledek nemusí být ihned viditelný, o to je pak však trvalejší a účinnější a oběd pro děti bude vyhovovat všem.
Jak dostat do dětského tělíčka co nejvíce živé stravy?
- Čerstvými lisovanými šťávami: Děti rády pijí sladké nápoje a toho můžeme využít. Přidáváme vždy něco sladkého – hrušku, jablko nebo přimixujeme banán. Šťávy jsou koncentrát, takže do dětí dostaneme poměrně velké množství vitamínů, minerálů a enzymů v malém objemu tekutin. Jedna dvě deci šťáv už má pro malý organismus velkou sílu.
- Mixováním: Děti mají rády také kašovitou stravu. Pevnou stravu nemusí, někdy ještě nemohou pořádně kousat. Proto jim můžeme vyrábět čerstvé, živé přesnídávky nebo tekuté husté kaše, také s něčím sladkým. Pak můžeme přidat třeba šťávu z celeru nebo řepy a děti to ani nepoznají. Kupované pasterizované přesnídávky jsou ve většině případů zcela nevhodné, neboť jsou mrtvé a pouze s chemickými vitamíny.
- Krájením: Děti většinou nerady chroupají celé jablko, proto ho nakrájíme. Můžeme si u toho ještě také hrát – sestavovat z kousků ovoce a zeleniny například kytičky, obličejíčky, které pak používáme jako prvek vyprávění nebo pohádky o princezně, kterou vysvobozujeme. S chlapci můžeme demontovat různá vitamínová auta nebo stroje.
- Zapojením: Necháme děti, aby si sami mohly připravit šťávu nebo mix. Mohou umývat, krájet nebo mixovat, holčičky i někteří kluci rádi pomáhají. Cítí se potřební a důležití.
- Rituálem: Můžeme se také naučit, že celá rodina si udělá šťávu, sednou si všichni ke stolu a vypijí ji třeba s nějakým společným povídáním nebo čtením. Nejen, že to prospívá zdraví, ale také psychické pohodě v rodině.
- Vysvětlováním: Vždy má velký význam vysvětlovat, jaký je rozdíl mezi živou a vařenou stravou nebo mezi přírodní a umělou stravou. Proč je někdo zdravý a nemocný, štíhlý a obézní.
- Nenásilím: Vždy funguje lépe láska, než strach a hrozby.
Autor článku: Petr Pavlíček
TIP: Přečtěte si, jaké vybavení raw kuchyně je nezbytnou součástí domácnosti, co dokážou uzdravující banány, skutečnou pravdu o ovoci a jak mít jistotu, že jíte vše potřebné.
Publikováno: 28. 6. 2016
Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.
Více
