Invalidní důchod – žádost, stupně, výpočet

Invalidní důchod je jednou z forem důchodového zabezpečení, kterou stát poskytuje lidem, jejichž zdravotní stav jim dlouhodobě brání vykonávat výdělečnou činnost. Nejde jen o těžké úrazy – invalidita může vzniknout i v důsledku chronického onemocnění, psychických potíží nebo kombinace více zdravotních omezení. Jak získat invalidní důchod?

Získání invalidního důchodu je proces, který spojuje medicínské posouzení zdravotního stavu s administrativními pravidly sociálního zabezpečení. V roce 2026 platí, že samotná diagnóza automaticky neznamená nárok na výplatu peněz – rozhodující je dopad nemoci na schopnost pracovat.

Jak invalidní důchod funguje, kdo na něj má nárok a jak o něj správně požádat?

Co je invalidní důchod?

Invalidní důchod je dávka vyplácená Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) osobám, u nichž došlo k dlouhodobému poklesu pracovní schopnosti ze zdravotních důvodů. Za dlouhodobý se považuje zdravotní stav, který trvá nebo má trvat déle než 1 rok.

Invalidní důchod se dělí podle toho, o kolik procent klesla pracovní schopnost žadatele. Toto procento určuje posudkový lékař na základě vyhlášky o posuzování invalidity.

Invalidní důchod se nevyplácí automaticky – je nutné o něj požádat a projít posouzením zdravotního stavu. Jak získat invalidní důchod? Podrobný návod je uveden dále v článku.

Výše invalidního důchodu 2026

Invalidní důchod se skládá ze dvou částí:

1. Základní výměra: Je stejná pro všechny a v roce 2026 činí 4 660 Kč.
2. Procentní výměra: Závisí na předchozích příjmech a odpracovaných letech. Čím vyšší stupeň invalidity, tím vyšší procento z výpočtového základu.

Invalidní důchod se každoročně valorizuje. Výše invalidního důchodu tedy bude u každého jiná.

Stupně invalidity

Invalidita se v České republice rozděluje do tří stupňů podle míry poklesu pracovní schopnosti.

Invalidita 1. stupně

• pokles pracovní schopnosti o 35–49 %
• osoba je schopna pracovat, avšak s omezením
• typicky lehčí chronická onemocnění nebo kombinace více diagnóz

Invalidita 2. stupně

• pokles pracovní schopnosti o 50–69 %
• práce je možná jen v omezeném rozsahu
• časté jsou neurologické, ortopedické nebo psychické poruchy

Invalidita 3. stupně

• pokles pracovní schopnosti o 70 % a více
• osoba zpravidla není schopna soustavné výdělečné činnosti
• nejvyšší výše důchodu

Osoba je tedy považována za invalidní, pokud došlo k poklesu její schopnosti vykonávat pravidelnou výdělečnou činnost v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu alespoň o 35 % (tedy má nárok alespoň na invalidní důchod 1. stupně), nebo pokud je schopná pracovat pouze za zcela výjimečných podmínek vzhledem k svému zdravotnímu postižení.

Kdo má nárok na invalidní důchod?

Aby vznikl nárok na výplatu invalidního důchodu, musí být současně splněny tyto dvě podmínky:

1. Uznání invalidity: Posudkový lékař potvrdí pokles pracovní schopnosti minimálně o 35 %.
2. Potřebná doba pojištění: Žadatel musí mít odpracováno (odvedeno důchodové pojištění) určitý počet let. Tato doba se liší podle věku:
   • Do 20 let: méně než 1 rok
   • 20–22 let: 1 rok
   • 22–24 let: 2 roky
   • 24–26 let: 3 roky
   • 26–28 let: 4 roky
   • Nad 28 let: 5 let (zjišťuje se z posledních 10 let před vznikem invalidity).
   • Nad 38 let: Pokud není splněna podmínka 5 let z posledních 10, zjišťuje se 10 let z posledních 20 let.

U invalidity vzniklé následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání není doba pojištění vyžadována.

Jak získat invalidní důchod

Níže je popsán podrobný postup, jak získat invalidní důchod krok za krokem.

Krok 1: Podání žádosti

Žádost se podává:

• osobně na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště
• online přes ePortál ČSSZ (pokud má žadatel datovou schránku nebo identitu občana)

Žádost nelze podat zpětně – nárok vzniká až od data podání.

Krok 2: Lékařské posouzení

Po podání žádosti vyzve OSSZ ošetřujícího lékaře žadatele, aby vypracoval zprávu o jeho zdravotním stavu. Je proto zásadní dodat ošetřujícímu lékaři všechny aktuální nálezy od specialistů. Posudkový lékař žadatele obvykle osobně nevidí, rozhoduje tzv. od stolu na základě dodané dokumentace. Na základě dokumentace posudkový lékař určí stupeň invalidity.

Krok 3: Rozhodnutí ČSSZ

Na základě lékařského posudku a ověření doby pojištění vydá ČSSZ do 30 – 90 dní rozhodnutí. V něm je uvedeno, zda byl důchod přiznán, v jakém stupni a v jaké výši.

Co dělat, když je žádost o invalidní důchod zamítnuta?

Žádost o invalidní důchod je krokem, který může znamenat podstatné zlepšení života pro ty, kteří se potýkají s invaliditou. Co dělat, pokud ČSSZ žádost zamítne?

Pokud žadatel nesouhlasí s výsledkem (důchod nebyl přiznán nebo byl přiznán nižší stupeň), může podat námitky do 30 dnů od doručení rozhodnutí. Pokud neuspěje ani s námitkami, lze podat správní žalobu ke krajskému soudu. Žaloba je osvobozena od soudních poplatků, nicméně určitě se vyplatí využít služeb advokáta.

Částečný invalidní důchod a plný invalidní důchod

Je důležité zmínit, že do roku 2010 byly k dispozici pouze dva typy invalidního důchodu: částečný invalidní důchod a plný invalidní důchod.

Částečný invalidní důchod, který byl v platnosti do 31. prosince 2009, byl následně rozdělen do dvou samostatných kategorií, odpovídajících invalidnímu důchodu prvního stupně a invalidnímu důchodu druhého stupně.

Plný invalidní důchod byl pro aktuální účely nahrazen invalidním důchodem třetího stupně.

Invalidní důchod 1. stupně – lehká invalidita

Invalidní důchod 1. stupně se poskytuje lidem, u nichž došlo k poklesu pracovní schopnosti o 35 % až 49 %.

• Charakteristika: Člověk je schopen nadále pracovat, avšak s výrazným omezením. Často to znamená, že již nemůže vykonávat svou původní náročnou profesi (např. těžkou fyzickou práci), ovšem zvládne lehčí administrativu nebo práci s upravenými podmínkami.
• Ekonomický aspekt: Důchod v I. stupni je koncipován jako pouhý „doplatek“ k příjmu. Předpokládá se, že člověk bude nadále pracovat na zkrácený úvazek nebo v méně placené profesi.
• Příklady situací: Stavy po operacích páteře s trvalými následky, lehčí formy roztroušené sklerózy, chronické potíže s klouby znemožňující chůzi na dlouhé vzdálenosti.

Při posuzování se lékař OSSZ řídí prováděcí vyhláškou o posuzování invalidity. Lékař vybere jedno onemocnění, které má největší dopad na schopnost pracovat. K němu vyhláška přiřazuje určité procentuální rozmezí (např. 20–40 %).

Invalidní důchod 2. stupně – střední invalidita

Invalidní důchod 2. stupně se poskytuje lidem, u nichž došlo k poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 50 % až 69 %.

• Charakteristika: Zdravotní postižení je natolik vážné, že schopnost pracovat je snížena na polovinu nebo i více. Člověk je schopen vykonávat výdělečnou činnost jen ve zcela specifických podmínkách, s častými přestávkami nebo podstatně nižším tempem.
• Ekonomický aspekt: Částka důchodu je vyšší než u I. stupně, avšak stále se očekává, že si poživatel bude dle svých možností přivydělávat, aby si udržel životní standard.
• Příklady situací: Středně těžká stadia orgánových onemocnění, stavy po těžkých úrazech s výrazným omezením pohybu, psychická onemocnění výrazně narušující sociální kontakt.

Při stanovování stupně invalidity lékař přihlíží k tomu, zda je žadatel schopen využít svou dosaženou kvalifikaci a zkušenosti v jiné, méně náročné práci.

Invalidní důchod 3. stupně – těžká invalidita

Invalidní důchod 3. stupně se poskytuje lidem, u nichž došlo k poklesu pracovní schopnosti činí 70 % a více.

• Charakteristika: Jedná se o nejtěžší stupeň, kdy člověk není schopen soustavné výdělečné činnosti za běžných podmínek. Práce je možná jen ve velmi výjimečných případech (např. chráněné dílny, vysoce specializovaná práce z domova na pár hodin týdně).
• Ekonomický aspekt: Důchod má v tomto případě plnit roli hlavního příjmu. Přestože je nejvyšší, jeho výše se odvíjí od předchozích výdělků, což může být pro lidi s nízkými příjmy před invaliditou komplikované.
• Příklady situací: Pokročilá onkologická onemocnění, úplná ztráta zraku nebo sluchu, těžká stadia demence, ochrnutí (paraplegie/kvadruplegie).

Pokud má žadatel více nemocí, může lékař základní sazbu zvýšit maximálně o 10 %. Nelze tedy procenta za jednotlivé nemoci jednoduše sčítat (např. 30 % za srdce + 20 % za záda nerovná se 50 %, nýbrž maximálně 40 %).

Výpočet invalidního důchodu

Invalidní důchod sestává ze dvou částí – základní výměry a procentní výměry. Zatímco základní výměra invalidního důchodu je jednotná pro všechny příjemce, procentní výměra je individuální a závisí na délce pojištění, příjmech před vznikem invalidity a současném stupni invalidity. Další článek pomůže s tím, jak se naučit procenta.

Zákon o důchodovém pojištění stanovuje výši základní výměry invalidního důchodu. Pro rok 2026 je tato částka stanovena na 4 660 Kč.

Procentní výměra se pak určuje procentní sazbou za každý kompletní rok doby pojištění, a to v závislosti na stupni invalidity:

• 1,5 % z výpočtového základu za každý rok u invalidity 3. stupně
• 0,75 % z výpočtového základu za každý rok u invalidity 2. stupně
• 0,5 % z výpočtového základu za každý rok u invalidity 1. stupně

Invalidní důchod není u většiny diagnóz doživotní. OSSZ pravidelně (např. po 2–3 letech) zve poživatele na kontrolní prohlídky, kde zjišťuje, zda se stav nezlepšil nebo zda nedošlo k adaptaci na postižení.

Stupeň invalidity může být při kontrole zvýšen, snížen, nebo může být důchod zcela odebrán.

Praktický příklad výpočtu invalidního důchodu

Na příkladu člověka, jehož průměrný měsíční hrubý příjem (osobní vyměřovací základ) je 35 000 Kč a celková doba pojištění (včetně dopočtené doby) činí 40 let, si lze ukázat výpočet výše invalidního důchodu takto:

Zaměstnání k invalidnímu důchodu

Pobírání invalidního důchodu neznamená zákaz práce. Naopak – u většiny invalidních důchodců je výdělečná činnost možná a často i doporučovaná. Záleží však na stupni invalidity a typu práce.

Nárok na vyplácení invalidního důchodu tedy nezanikne automaticky při započetí nebo obnovení výdělečné činnosti. Avšak povaha a nároky vykonávané práce by měly odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu osoby s invalidním důchodem, jak co do rozsahu (práce na zkrácený úvazek), tak náplně a náročnosti práce.

Invalidní důchod 1. stupně

• práce je běžná a očekávaná
• lze pracovat na plný i zkrácený úvazek
• bez omezení výše příjmu

➡️ ČSSZ obvykle počítá s tím, že člověk pracuje, jen s určitými omezeními.

Invalidní důchod 2. stupně

• práce je možná, avšak s omezením
• časté jsou zkrácené úvazky a méně fyzicky nebo psychicky náročná práce
• bez omezení výše příjmu

➡️ Pozor: práce by neměla odporovat diagnóze (např. těžká fyzická práce u pohybového omezení).

Invalidní důchod 3. stupně

• práce je možná, avšak omezeně
• typické jsou částečné úvazky, práce z domova, chráněná pracovní místa
• zákon nestanovuje výdělečný limit, avšak vysoký nebo náročný výkon může vést k přezkoumání invalidity

➡️ Pokud práce působí dojmem plné pracovní schopnosti, může ČSSZ zahájit kontrolu a stupeň invalidity snížit.

Pro osoby s invalidním důchodem jsou vhodná chráněná pracovní místa. Zaměstnavatel navíc na takového pracovníka čerpá státní podporu.

Publikováno: 9. 10. 2025

Michal Hardyn

Dlouhodobě se věnujeme psaní článků o zajímavých tématech. Každý článek píšeme tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nejjasnější. Soustředíme se na doporučení, recenze a informativní články. Za cíl si klademe tvorbu nejkvalitnějších článků na internetu.

Twitter LinkedIn Blog