Střevní mikrobiom aneb jak si udržet zdravá střeva

Střevní mikrobiom je unikátní ekosystém, který zahrnuje více než 1000 různých kmenů bakterií. Kromě nich také viry, houby a další mikroorganizmy. Množství bakterií se mění díky mnoha vlivům a není konstantní ve všech částech střev.

Celkové množství bakterií je v našich střevech stejné jako počet buněk lidského těla a množství genů je dokonce stokrát větší než genom lidský. Tyto geny kódují střevní mikrobiom i některé biochemické procesy, které ve střevech probíhají. Celkový počet bakterií je asi 220 gramů, někdo jich může mít až půl kilogramu.

Střevní mikrobiom má řadu velice důležitých funkcí. Podílí se na trávení některých živin, chrání střeva proti patogenům (choroboplodným zárodkům) a potenciálním patogenům, ovlivňuje pohyblivost a prokrvení střevní stěny, stimuluje imunitní střevní systém, a tím obranyschopnost organizmu.

Díky střevním bakteriím nám správně funguje systém krevní srážlivosti, protože produkují více než polovinu vitaminu K, který je k tomu potřebný. Produkují také vitaminy řady B, různé aminokyseliny (základní stavební jednotky bílkovin), krátké mastné kyseliny.

Složení střevního mikrobimu, resp. jeho vliv, se spojuje s řadou onemocnění, jako jsou např. autismus, ADHD (hyperaktivita), nemoci srdce a cév, cukrovka (zejména 2. typu, pro který je typická inzulinová rezistence) nebo obezita.

Výzkumy ukázaly, že lidé trpící obezitou mají odlišné složení střevního mikrobiomu než lidé s optimální tělesnou hmotností. Mají ve svých střevech vyšší procento bakterií využívajících daleko více energie z přijaté stravy – vytváří vysoce energetické molekuly, které se pak ukládají v podobě tuku.

K výraznému ovlivnění střevního mikrobiomu může docházet při nemocech a s nimi spojené léčbě. Příkladem je chemoterapie či radioterapie, nemoci spojené se sníženou sekrecí žaludeční kyseliny, po chirurgických výkonech apod.

Problematická jsou také různá zánětlivá střevní onemocnění, například idiopatické střevní záněty, onemocnění spojená s poruchou motility střev. Na střevní mikrobiom má velmi významný negativní vliv podvýživa, kdy dochází k destrukci buněk střevní sliznice. Ke zhoršení složení střevního mikrobiomu dochází také v seniorském věku, vlivem fyziologických i patologických změn ve stárnoucím organizmu.

Je tedy nutné, abychom o bakterie v našem střevě pečovali, aby byly v harmonii s naším tělem. Hlavní podstatou ochrany střevního mikrobiomu je úprava jídelníčku. Dostatečné množství konzumované vlákniny působí jako prebiotikum, to znamená jako živná půda pro růst tělu prospěšných mikroorganizmů.

Zvýšená konzumace syrových produktů nebo produktů konzervovaných sušením, kvašením či jinými postupy přispívá k zachování bakteriálních kmenů. Prospěšné je také zvýšení konzumace výrobků s přídavkem probiotických kultur a čerstvé stravy.

Množství přijímané energie by mělo odpovídat energetickému výdeji, případně úpravě dle nutnosti přibrat či snížit hmotnost. Pravidelná pohybová aktivita, na kterou je lidský organismus naprogramován, by měla být automatickou součástí našeho životního stylu.

Důležité zásady pro udržování příznivého složení střevního mikrobiomu: 

  • pravidelné stravování nejméně 3x denně,
  • vyvážená skladba stravování – v každém jídle současně zdroje bílkovin, tuků, sacharidů a vlákniny, 
  • konzumace nejméně 500 g zeleniny a ovoce denně (jako součást každého hlavního jídla, případně ke svačinám),
  • konzumace alespoň jednoho zakysaného mléčného výrobku denně,
  • obnova střevního osídlení dostatečnou dávkou symbiotik vždy, když je narušeno (léčba antibiotiky, změna stravování),
  • vyhýbání se různým módním trendům ve stravování, pokud neumožňují pestré stravování,
  • důraz na dostatečné množství tekutin bez obsahu cukru a alkoholu (podle individuální potřeby, obvykle alespoň 2 l denně),
  • vyhledávání rad týkajících se stravování u odborníků (nutriční terapeuti),
  • důraz na pravidelné vyprazdňování,
  • nezanedbávání pravidelné pohybové aktivity.

© 2024 Vmagazin.cz | Nakódoval Leoš Lang