Podzim nemusí být šedohnědočerný

tNemám ráda podzim. Nemám ráda chladné dny, déšť, plískanice. Takové to šedavo, co nás obklopuje od října do března. Obchody už jsou plné podzimních kolekcí a většinou jsou stejné, jako to počasí – šedé, hnědé, černé. Sem tam nějaká barva. 

Ono je nejjednodušší hodin na sebe džíny, nějaký svetřík, přes to černý kabátek a až se ještě víc ochladí, tak černou bundu. Nikoho to neurazí, nic se na tom nedá zkazit. 

Jde to ale i jinak. Chce to trochu fantazie a odvahy. Znáte to, jak stojíte před zrcadlem a říkáte si – hodí se tyhle barvy k sobě? A co ty vzory? Není ten střih příliš netradiční? Nebudu vypadat jako blázen? Následující fotky dokazují, že ne. Doufám, že najdu dost fantazie, odvahy i obchodů, abych dokázala vypadat taky tak šik. 

I když jsou všechny barvy tlumené, líbí se mi pletené pončo. Mám pocit, že podobné kousky v našich obchodech úplně chybí. A je to škoda. 

Černé kalhoty, černé kozačky, černobílý kabátek. A úžasně barevný detail – zelený baret a oranžové rukavice. Paráda!

A ještě jednou černo-černá. Tentokrát oživená šedou kabelkou. Stejná barva je taky na zajímavém klínu bot. Kabelka oblečení rozzářila, detail s botami to přivádí k dokonalosti. 

Skvělé barvy, perfektně vyladěné, pohodlné boty na běhání po městě. 

Tak tohle je mazec v dobrém slova smyslu. Rozzářené, veselé, hezky sladěné. jen škoda těch bot, asi bych k takovému oblečení vybrala nějaké ženštější, aspoň na nízkém podpatku. 

A znova pončo – asi začínám ponča platonicky milovat. 

A další fotka, nad kterou se rozplývám. A na které je vidět, že i růžová s oranžovou a zelenou se nemusí tlouct. černé silné punčoška v botách s otevřenou špičkou mě nijak neurážejí. Naopak je to asi jediné, co se dá do podobných bot vzít. Buď naboso, anebo opravdu kontrast.