Jak to mají dívky? – Puberta kluci

Podobně jako u chlapců dochází i u dívek v období dospívání k různým tělesným změnám. Dívčí puberta začíná v průměru o jeden rok dřív, než chlapecká.

Na počátku puberty se u dívek zvyšuje množství tělesného tuku v oblasti boků a hýždí. Začínají se také vyvíjet prsa. Dívčí tělo postupně získává ženské tvary.

K nejvýznamnějším změnám u dospívajících dívek však dochází uvnitř těla, protože ve vaječnících začínají dozrávat vajíčka a později se dostavuje první menstruace (neboli menarché), která je doprovázená menstruačním krvácením.

Prsa a jejich vývoj:

Před pubertou vypadá hrudník dívek přibližně stejně, jako u chlapců.
Před pubertou vypadá hrudník dívek přibližně stejně, jako u chlapců.
Na počátku puberty se začnou zvětšovat nejprve prsní bradavky, ale hrudník je stále ještě plochý.
Na počátku puberty se začnou zvětšovat nejprve prsní bradavky, ale hrudník je stále ještě plochý.
Pod prsními bradavkami se postupně usazuje více tuku. Prsa mají nejprve zahrocený tvar.
Pod prsními bradavkami se postupně usazuje více tuku. Prsa mají nejprve zahrocený tvar.

Vnější pohlavní orgány

Vnější pohlavní orgán dívek se nazývá vulva. Nachází se mezi stehny a tvoří ji dva záhyby kůže vyplněné tukem, které se nazývají velké stydké pysky (labia majora pudendi).

Mezi velkými stydkými pysky se nachází tzv. stydká štěrbina (viz obrázek vpravo). Tato štěrbina se nemusí nacházet přesně uprostřed a nemusí být ani zcela rovná, protože v přírodě jsou různé nerovnoměrnosti celkem běžné.

pohlavni_organy_divky_1-8726497

Také velké stydké pysky mohou mít různou velikost (do určité míry to souvisí i s množstvím podkožního tuku). Při jejich roztažení se objeví malé stydké pysky (labia minora pudendi), které jsou pokryté sliznicí, a proto mají odlišné zbarvení.

labia_2-1822725

V horní části vulvy, mezi malými stydkými pysky, se nachází klitoris (poštěváček), což je drobný orgán zakrytý kožním záhybem. V dětství a na počátku puberty je tento záhyb výraznější, než v dospělosti.

Při pohlavním vzrušení se tkáň klitorisu naplní krví, zvětší se a zpevní, a díky tomu se klitoris částečně vynoří z kožního záhybu, kterým je v klidovém stavu překrytý.

Toto zvětšení klitorisu je u žen a dívek jakousi obdobou erekce penisu u mužů a chlapců, avšak v mnohem menším měřítku.

Klitoris je velmi citlivý na dotek, a proto se mu přikládá důležitá úloha při pohlavním styku a jiných sexuálních aktivitách.

V prostoru mezi malými stydkými pysky se nacházejí dva otvory. Tím menším odchází z těla moč. Druhý otvor vede do pochvy, která spolu s dělohou, vejcovody a vaječníky tvoří vnitřní ženské pohlavní ústrojí.

Poševní vchod je překrytý blánou zvanou hymen (také se nazývá panenská blána). V hymenu se nachází kruhový či oválný otvor (někdy může být takových otvorů i více).

Kdysi se „neporušená“ panenská blána považovala za důkaz toho, že dívka dosud neměla pohlavní styk.

K rozšíření přirozeného otvoru v hymenu však může dojít i jinak než při pohlavním styku (například při masturbaci, při zavádění tampónu nebo při lékařském vyšetření či zákroku), takže není pravdou, že dívka, která je „panna“ (dosud neměla pohlavní styk) musí mít hymen neporušený.

Vývoj pubického ochlupení:

První chloupky se během puberty objevují v okolí velkých stydkých pysků.
První chloupky se během puberty objevují v okolí velkých stydkých pysků.
V dalších letech ochlupení houstne a rozšiřuje se.
V dalších letech ochlupení houstne a rozšiřuje se.

Vývoj dívčích vnějších pohlavních orgánů

Při běžném pohledu jsou vnější pohlavní orgány dívky či ženy zakryty velkými stydkými pysky, případně i ochlupením. Jejich vyšetření se proto provádí v tzv. gynekologické poloze.

To je poloha, v níž žena či dívka leží na zádech s pokrčenýma nohama, přičemž kolena a kyčle jsou ohnuté v úhlu 90° (jako na obrázku vlevo).

gynekol_poloha-9245909

Následující obrázky znázorňují vývoj dívčích (ženských) vnějších pohlavních orgánů během puberty.

vyvoj_vnejsich_pohl_organu_divky-3425440

V dětství je klitoris zakrytý výrazným kožním záhybem a vstup do pochvy je z větší či menší část zakrytý blánou zvanou hymen (tzv. panenská blána).

Malé stydké pysky (labia minora) jsou dosud úzké a málo zřetelné. V pubertě již roste pubické ochlupení a výrazněji se modelují labia minora (malé stydké pysky).

V dospělosti (vpravo) je pubické ochlupení hustější a pokrývá již rozsáhlejší oblast, vnější pohlavní orgány jsou výrazně rozvinuté, poševní vchod je otevřený.

Co je to Venušin pahorek?

V přední části vulvy se nad malými stydkými pysky nachází vyvýšenina zvaná „Venušin pahorek“ neboli hrma. V dětství hrma vybíhá výrazně dopředu (tvoří výraznější hranu nad stydkou štěrbinou), v dospělosti je spíše plochá.

Příprava dívčího těla na budoucí mateřství

K důležitým změnám však dochází hlavně uvnitř těla. Během pohlavního dospívání přestává být dívka dítětem a její tělo se připravuje na budoucí mateřství.

Ve vaječnících (které jsou na rozdíl od chlapeckých varlat umístěny uvnitř těla) začínají dozrávat první vajíčka. S tím je také spojený nástup menstruace.

To je krvácení z pochvy, které se u pohlavně zralých dívek a dospělých žen dostavuje zhruba jednou za 28 dní. První menstruace se nazývá menarché.

Nejdůležitější změny nastávají v rámci přípravy na možné mateřství.
Nejdůležitější změny nastávají v rámci přípravy na možné mateřství.

Jednotlivé postavy na obrázku odpovídají věku přibližně 10, 13 a 15 let. Ukládáním tuku v oblasti ňader, boků a hýždí získává dívčí postava charakteristické ženské tvary.

Vnitřní pohlavní orgány

Ženské (dívčí) vnitřní pohlavní orgány jsou vaječníky, v nichž se nacházejí ženské pohlavní buňky – vajíčka.

Na rozdíl od chlapců a mužů, v jejichž varlatech se mužské pohlavní buňky neboli spermie vytvářejí průběžně od puberty až do konce života, u dívek dochází k tvorbě vajíček pouze během nitroděložního vývoje (tj. vývoje před narozením), kdy se v těle dívky vytvoří rezerva přibližně 400 000 nezralých vajíček.

Vnitřní ženské pohlavní orgány. Vaječníky (1), vejcovody (2), děloha (3), děložní hrdlo (4), vagína (5).
Vnitřní ženské pohlavní orgány. Vaječníky (1), vejcovody (2), děloha (3), děložní hrdlo (4), vagína (5).

Většina z nich však zaniká a pouze menší část vajíček (přibližně jedno z tisíce!) začíná od puberty dozrávat, a to zpravidla po jednom a v cyklu 28 dní. Tento proces se nazývá ovulace. Ve vaječnících se také tvoří ženské pohlavní hormony – progesteron a estrogeny.  

U ženy nebo pohlavně zralé dívky se jednou za cca 28 dní uvolní jedno vajíčko, které se přesouvá do vejcovodu, což je trubice, která zajišťuje spojení vaječníku s dělohou.

Vejcovody a vaječníky však nejsou spojeny pevně a trvale. Pouze v určité části ovulačního cyklu se rozšířený okraj vejcovodu přiblíží k vaječníku a rozevře se, aby mohl zachytit uvolněné vajíčko.

Ve vejcovodu může po předchozím pohlavním styku dojít k oplození vajíčka mužskou pohlavní buňkou – spermií. Pokud je vajíčko oplozeno, usazuje se na stěně dělohy, kde se dále vyvíjí. Pokud vajíčko není oplozeno, vychází z těla během menstruace.

Děloha je dutý orgán, jehož stěny jsou tvořeny silnými svaly. Měří jen několik centimetrů, ale během těhotenství se postupně zvětšuje až na třicetinásobek své běžné velikosti.

Děloha je zakončena děložním krčkem neboli děložním hrdlem vedoucím do pochvy neboli vagíny. Pochva má tvar trubice, která se směrem k vnějším pohlavním orgánům mírně rozšiřuje.

Stěny pochvy jsou tvořeny dvěma vrstvami hladkého svalstva. Při pohlavním styku muž zavádí do pochvy svůj penis a při porodu tudy prochází na svět dítě.

Co je to menstruace?

Dívky mají od určitého věku menstruaci. Jenže co to vlastně je?

Menstruační cyklus souvisí s dozráváním ženských pohlavních buněk – vajíček. Jednou měsíčně (přesněji řečeno, jednou za 20 až 35 dní, v průměru pak jednou za 28 dní) dozraje v těle ženy či pohlavně dospívající dívky jedno vajíčko.

Někdy to mohou být i dvě vajíčka najednou. Dozrálé vajíčko pak putuje vejcovodem, kde může dojít k jeho oplodnění. Oplodněné vajíčko se usazuje v děloze. Pro každé vajíčko se v děloze předem připraví měkká výstelka, ze které může čerpat potřebné živiny.

Pokud však vajíčko není oplodněno, po čase odumírá a tělo se jej potřebuje zbavit, stejně jako se v děloze musí obnovit výstelka pro nové vajíčko.

V určité fázi proto dochází ke krvácení, při kterém se z těla ven kromě krve a „nepoužitého“ vajíčka (to je ovšem velmi malé, jeho průměr činí pouhou desetinu milimetru, takže se ztrácí v krvi) dostávají i drobné částečky výstelky.

U dospělé ženy odchází z těla při menstruaci přibližně 20 až 80 mililitrů krve, přičemž toto krvácení trvá obvykle 2–5 dní.

Jak probíhá menstruační cyklus?

Tzv. „nultá fáze“ menstruačního cyklu trvá obvykle jen několik hodin, nanejvýš 1 den. Během této fáze se stahují (smršťují) svalová vlákna ve stěnách dělohy, čímž se výrazně sníží přítok krve do vnitřní vrstvy děložní sliznice.

V důsledku nedostatečného prokrvení tato vrstva děložní sliznice odumírá. Po několika hodinách se svalová vlákna ve stěnách dělohy náhle uvolní, čímž vznikne naopak překrvení.

Díky tomuto překrvení se odumřelé zbytky sliznice uvolňují, aby byly následně odplaveny z těla menstruačním krvácením.

Po této „nulté“ fázi nastává první fáze menstruačního cyklu neboli fáze deskvamační. Obvykle trvá jeden až čtyři dny. Během této fáze dochází k menstruačnímu krvácení (v podstatě se jedná o menstruaci „v užším slova smyslu“.

Množství krve, které opouští tělo ženy či dívky během menstruace, činí přibližně 35 až 80 mililitrů. Rozsah menstruačního krvácení závisí na tělesné hmotnosti ženy či dívky, obvykle se uvádí, že na každý 1 kilogram tělesné hmotnosti ženy připadá přibližně 1 mililitr krevní ztráty.

Druhá fáze cyklu se nazývá fáze regenerační. Trvá přibližně dva dny. Dochází při ní k obnově (regeneraci) vnitřní vrstvy děložní sliznice.

Třetí fáze se označuje jako fáze proliferační. Trvá přibližně 10 dní. V této fází dochází k dalšímu rozvoji vnitřní vrstvy děložní sliznice.

Konečně čtvrtá fáze neboli fáze sekreční celý cyklus uzavírá tím, že vnitřní vrstva děložní sliznice dozrává. V této fázi jsou vytvořeny nejlepší podmínky pro uhnízdění oplodněného vajíčka v děloze.

Nedojde-li k oplození vajíčka, dochází přibližně po 10 až 14 dnech k zahájení „nulté fáze“ dalšího menstruačního cyklu.

K podobným změnám jako na sliznici dělohy dochází také na sliznici pochvy, avšak neprobíhá zde deskvamační fáze, tj. nedochází zde ke krvácení. Menstruační krev sice pochvou prochází, avšak pochází z dělohy, nikoli z pochvy.

K určitým změnám dochází během menstruačního cyklu rovněž v mléčných žlázách. Zde samozřejmě k žádnému krvácení nedochází, avšak prsy ženy mohou být během různých fází menstruačního cyklu různě citlivé.