Cyklistický hnus

Blíží se víkend, má být hezky, a tak by se slabší povahy měly držet co nejdál od cyklostezek. Jistě na nich totiž bude k vidění vysoce koncentrovaný hnus. Mamka s taťkou se posbírají z gaučů a od kuchyňské linky, narvou sebe a ratolesti do super cyklistických oblečků a vyjedou. Bude to projížďka pomalým tempem, na krátkou vzdálenost s povinnou zastávkou dospělým na pivko a děckám zmrzlinu.
Cestou potkají pár známých, kteří budou mít obdobné cyklistické oblečky, i když taky najezdí ročně s bídou 20 kilometrů. Ale všichni budou děsně in, protože na kolo prostě cyklistický obleček bejt musí!

Co na tom, že mamča po dětech přibrala a taťkovi visí pivní cejcha skoro ke kolenům. Co na tom, že ženské vypadají v cyklistickém dresu divně a chlapi odporně. Hlavně že jsem kůl. Nemám nic proti sportování, jízdě na kole ani cyklistům. Připadá mi ale jako naprostá strašlivost, když se lidé, kteří evidentně na kolech nezávodí ani na nich netráví většinu života, dobrovolně zhyzdí něčím tak příšerným. A ještě děsnější mi přijde, když takhle oblečení lidé vystavují své vyfutrované rozkroky a praskající švy na zadku třeba v obchodě nebo v kavárně v centru města. Vždyť je spousta sportovního oblečení, které z člověka neudělá vlastní karikaturu.

Mimochodem, na kole může člověk vypadat krásně. Dokonale to předvádějí dámy z kodaňských ulic na webu http://www.copenhagencyclechic.com/