Tipy na duševní hygienu během pandemie

Duševní hygiena neboli péče o duševní zdraví. Proč je tak důležitá a proč ji nezanedbávat? A obzvlášť nyní v době pandemie?

Nedávno proběhl Světový den duševního zdraví, proto je namístě si připomenout, jak moc důležité je o duševní zdraví pečovat. V dnešní těžké době plné nových překážek, stresu a informační zahlcenosti je to důležitější než kdy jindy.

Když má člověk rýmu, zaleze si do postele, dá si teplý čaj a do týdne je mu lépe. Jenže co dělat, když bolí duše? Jak bojovat s úzkostmi? A jaký vliv má na duševní zdraví současná pandemie?

Malý skok do světa vědy a vědeckých studií 

Souhrnná studie R. P. Rajkumara uvádí, že symptomy úzkosti či deprese spjaté s pandemií trpí až 28 % lidí po celém světě.

Italská studie Mazza a kol., která se zabývala pacienty, kteří COVID-19 prodělali, ukazuje, že 55 % z dotázaných trpí po prodělání nemoci úzkostí, nespavostí, nebo jinou psychickou poruchou

Jak to vypadá u nás? Experti z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vypracovali unikátní studii, která probíhala v květnu, na počátku nouzového stavu.

Výzkumu se zúčastnilo přes 3000 respondentů. Data ukazují, že riziko sebevražd se během krize zvýšilo třikrát, stejně jako počet lidí trpících depresí. Počet úzkostných poruch se zvýšil dvakrát.

To reflektují i data z Linky bezpečí, ze kterých vyplývá, že velmi poškozenou skupinou jsou děti a mladiství.

Větší stres, obavy o zdraví své a svých blízkých. Nejistota a nedostatek nástrojů, jak situaci řešit. Nedostatek podnětů a sportovního vyžití. Problémy v rodině a nárůst domácího násilí. To všechno zažívají mladí lidé. Příznaky středně těžkých depresí uvedlo ve studii 36 % mladých od 18 do 24 let. 

Čím je to způsobeno? Neznámá situace? Nejistota? Nebo spíše restriktivní opatření, jako je izolace a omezení aktivit?

Psychiatr a ředitel NUDZ Cyril Höschl pro Echo24 uvedl: „Vnímám to tak, že se znovu vrací strašení ve veřejném prostoru. S tím zároveň přirozeně narůstají obavy lidí, určitá míra úzkosti a změny chování, které vyvolává.“

Vedoucí výzkumného programu sociální psychiatrie z téže instituce Petr Winkler vidí problém i v přetrvávající stigmatizaci duševních potíží. Odbornou pomoc vyhledá pouze 25 % lidí trpících závažnou duševní chorobou. Toto uvedl v rozhovoru pro DVTV.

Jak na duševní hygienu? 

Na psychických problémech je lstivé to, že není tak lehké je zpozorovat. Kolikrát se v člověku špatné pocity kumulují pomalu, a tak není lehké si všimnout, že se něco děje.

Člověk s úzkostmi také na první pohled vůbec nemusí vypadat smutně. Mnohdy je to přesně naopak. Lidé si občas určité věci nalhávají nebo si je tolik nepřipouštějí. 

Níže je pár laických pravidel pro udržení duševní pohody:

  • Pohyb – o tom, jak pozitivní vliv má pohyb na fyzické a duševní zdraví, lze mluvit hodiny a hodiny. Ideální je si najít chvilku a jít si zaběhat, zacvičit nebo se jen po obědě chvilku projít a nadýchat čerstvého vzduchu. Jak začátečník – neběžec může začít běhat?
  • Pocity – být chvilku jen ve své hlavě je nesmírně těžká věc. Je však dobré alespoň minutku denně věnovat vlastním pocitům.
  • Přátelé – člověk dnes skáče z práce do práce, najít si čas na kamarády je těžší a těžší, nicméně stále je to pro nás velmi důležité. Je dobré být součástí skupiny a věnovat čas milovaným lidem.
  • Pochopení – je žádoucí své pocity vnímat realisticky. Každý si může dovolit mít špatnou náladu, důležité je, aby nepřevyšovala tu dobrou. 
  • Pohoda – člověk by na sebe měl být hodný a nepřetěžovat se. To je asi to nejtěžší doporučení, ocenit sám sebe za dobře odvedenou práci, naložit si toho jen tolik, kolik lze zvládnout. Mít čas na kvalitní spánek, na vyváženou stravu. A také na něco nového, nové zážitky, nové chutě, nová místa. Vytržení z monotónnosti je totiž další účinnou zbraní v boji proti úzkosti.
  • Dělat radost – když člověk pomáhá a dělat radost, jeho nálada se rázem zlepší o několik příček.

A to nejdůležitější na závěr. Mluvit! Pořádný pokec s přáteli či rodinou je mnohdy tím nejlepším způsobem, jak zahnat chmury.